Všichni děláme nějaké chyby nebo přešlapy. Všichni se ale také snažíme je zapomenout nebo si je odpustit. Nebo bychom se alespoň snažit měli, protože to, že nad nimi budeme stále zpětně přemýšlet nám nijak v progresu nepomůže.
Čas na znovuzamyšlení
V práci i v životě přijdou časy, kdy se rozhodneme impulzivně. Budou tam časy, kdy řekneme něco, co není tak úplně pravda. Jednoduše – uděláme chybu, kterou poté budeme chtít napravit. Netrapme se ale našimi chybami příliš dlouho. Protože jen díky chybám se můžeme něco naučit.
Jaké 4 přešlapy je na čase si odpustit?
Odmítnutí
Zprávy nebyly moc dobré. Vysněnou práci jsme nedostali. Nepodařily se nám státnice. Neuzavřeli jsme důležitý obchod a naše práce nebyla publikována. Nezadařilo se nám. Byl vybrán někdo jiný. Nebojujte s odmítnutím. Přijměte jej. Spíše, než utápět se v rybníku negativity, přijměte odmítnutí jako součást svého života. Jako něco, co tak prostě mělo být. Vincent van Gogh prodal za svůj život pouze jedno dílo. Stephen Spielberg byl odmítnut několikrát. Rowlingové Harry Potter byl přijat až 13. vydavatelem. Ještě stále si říkáte, že to nemá cenu?
Vezměte odmítnutí a chápejte jej jako důležitou životní zkušenost, která vás posune dále a hlavně také jako součást vašeho příběhu, která vás měla něco naučit.
Klopýtnutí
Nebyla to jenom chyba. Byla to chyba, které se dalo velmi jednoduše vyhnout. A přesto jsme ji udělali. Pokud bychom ten dokument pročetli opravdu ještě jednou a pečlivěji, chybu najdeme. Pokud bychom si zapsali všechny detaily důležitého rozhodnutí na meetingu, nemuseli bychom na ně zapomenout. Pokud si budete svoje klopýtnutí, přešlapy a problémy v práci stále připomínat, nikdy se jich úplně nezbavíte. Co se stalo, stalo se. Pokud se chyba dá napravit, začněte plánovat hned. Pokud ne, omluvte se těm, kterých se to týká, vymyslete jiné řešení a posuňte se dále.
Ukončení
Vás ještě čeká celkem hodně práce, ale už prostě dál nemůžete. Popadnete kabát, jdete domů a dáte si vanu. Jenže najednou se začnete cítit vinni za to, že jste nezůstali v kanceláři. Hlavně také kvůli tomu, že minulý týden jste unikli z tak nudného vánočního večírku. Moderní společnosti mají takový názor, že správný zaměstnanec pracuje s šílenými přesčasy, stačí mu 4 hodiny spánku a že snad ještě rád stráví svůj volný čas tím, že bude přemýšlet nad prací a vymýšlet nové postupy. Takový přístup je ale neudržitelný. Nikdo nechce pracovat 24 hodin denně a to ani v práci, kterou miluje. Je totiž velký rozdíl mezi leností a mezi tím kdy víte, že už prostě máte dost.
Mimochodem, víte jaké odměny vám náleží za přesčasy?
Konfrontace
Pracujete a obdržíte už několikátý nepříjemný e-mail od své kolegyně. Neudržíte se, a odpovíte ji velmi jasným mailem zpět. Potom vás začne v kanceláři vytáčet ještě další kolega svými neustálými dotazy a vy už prostě máte dost. Jistě, ztratit trpělivost není ideální věc. Každý jsme ale lidská bytost a ne roboti, kteří se chovají vždy ideálně. Lidé prostě nejsou vždycky profesionální, beze zbytku slušní a příjemní. Stává se to. Nepranýřujte se ale za to. Snažte se chovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a když uděláte něco trochu "nestandardního" nepřemýšlejte nad tím celý následující pracovní týden.
Jak jste spokojeni se svým zaměstnavatelem? Dejte nám o tom vědět v hodnocení zaměstnavatelů.
