Čerpání dovolené je z velké části v rukou zaměstnavatele, který může nařídit, kdy a jak si ji můžete vybrat. Na kolik týdnů osobního volna máte podle zákoníku práce nárok, jak o něj požádat a jaké jsou podmínky, za kterých ho můžete čerpat? Co dělat v případě zrušení dovolené zaměstnavatelem a jak se bránit?
Nárok na dovolenou a její čerpání
Když přijde na řadu zaměstnanecké volno, zákoník práce hraje do karet spíše zaměstnavatelům než zaměstnancům. Ti mají právo určit, v jakém termínu si ji můžete vybrat nebo který zaměstnanec bude v rámci jejího čerpání upřednostněn. Můžou také zrušit již domluvené volno a mají dokonce právo vás odvolat, i když už jste odjeli užít si pár týdnů bez práce.
Naopak zákoník práce dovolenou pro zaměstnance upravuje tak, že zaměstnavatel má povinnost oznámit vám její čerpání minimálně dva týdny dopředu s možností čerpat volno dva týdny v kuse. V případě, že vám to oznámí v kratším časovém úseku nebo nenabídne 2 týdny v kuse, musíte s tím souhlasit. V opačném případě vás k tomu nemůže nutit.
Naštěstí ve většině případů to funguje tak, že zaměstnanec v dostatečném předstihu oznámí, kdy by si chtěl volno vybrat, a zaměstnavatel jeho žádost schválí. Většina zaměstnavatelů bere v potaz i další okolnosti. Například, že máte děti a chcete, aby dovolená proběhla v rámci prázdnin. V mnoha případech je možné domluvit si i dlouhé volno v kuse.
Žádost o volno, kterou podá zaměstnanec, zaměstnavatel může, ale nemusí schválit. Zaměstnavatel může dovolenou nařídit.
Dovolená a její délka
Podle zákoníku práce volno závisí na tom, v jakém sektoru pracujete a kolik dní máte za kalendářní rok odpracovaných. V první řadě musíte mít na výplatní pásce mzdu minimálně za 60 dní. Zaměstnanci ve státním sektoru mají nárok na dovolenou v délce 5 týdnů. Ten, kdo pracuje v soukromém sektoru má ze zákona právo jen na 4 týdny.
V současné době se možnost rekreace navíc zařadila mezi firemní benefity a zaměstnavatelé se snaží v době nízké nezaměstnanosti přilákat zaměstnance na extra týden volna. Často se také stává, že zaměstnavatelé ve snaze udržet si stávající zaměstnance nabízejí další dny volna navíc. Zrušení volna zaměstnavatelem se tak v současné době stává spíše nešťastnou souhrou okolností.
V soukromém sektoru mají zaměstnanci 4 týdny dovolené, ve státním 5 týdnů. Zaměstnavatelé často dávají dny volna navíc jako benefit.
Podmínky, za jakých se čerpá osobní volno
V praxi může nastat situace, kdy zaměstnavatel vámi navrhované volno zamítne a navíc vám jeho čerpání nepřikáže. V takovém případě si na něj budete muset počkat. Vybrat si nevyčerpané volno, aniž byste museli mít svolení zaměstnavatele, je možné až další kalendářní rok od 1. července. Celkově je to nepříjemná situace, ale je zde pro vás jedna výhoda. Vy sami si určíte, jak dlouho nebudete v práci a v jakém termínu. Samozřejmě vybrat si můžete jen tolik dní, kolik vám za daný rok zbývá.
Podobně jako vám musí zaměstnavatel oznámit čerpání nařízeného volna dva týdny dopředu, máte stejnou povinnost i vy. Pokud taková situace nastane, první den, kdy můžete odejít z práce, je tedy 15. července. Své rozhodnutí zaměstnavateli jednoduše oznámíte a on nemá právo vám v tom zabránit. Také platí, že nevyčerpané dny volna si musíte vybrat do konce daného roku.
Pokud zaměstnavatel žádost o dovolenou zamítne a nenařídí její čerpání do konce roku, můžete si v příštím roce vzít volno bez svolení.
Zrušení dovolené zaměstnavatelem
Ve výjimečných případech se může stát, že jste dopředu nahlásili, kdy si budete brát volno, šéf vám to odsouhlasil a pár dní před odjezdem vám oznámí, že se vaše dohoda ruší. Podle zákoníku práce může být osobní volno zaměstnavatelem kdykoli zrušené. A to i v případě, že už jste odjeli. Zaměstnavatel má právo po vás chtít, abyste se do práce vrátili.
Zrušení nebo odvolání by mělo mít podle zákona závažné důvody, které ale nijak nespecifikuje. Pro všechny případy je vhodné si nechat od zaměstnavatele podepsat písemné prohlášení, že vám volno schválil a v jakém termínu. Nebudete pak muset čelit situaci, kdy se bude zaměstnavatel vymlouvat, že vám nic neschválil.
V případě, že budete mít písemné potvrzení o schválení dovolené a zaměstnavatel vám ji zruší nebo vás z ní odvolá, máte nárok na kompenzaci. Jedná se především o finanční náhradu výdajů spojených se zájezdem nebo výletem. Například pokud už máte koupený zájezd, letenky nebo ubytování, musí vám zaměstnavatel uhradit stornovací poplatky. V případě, že storno není možné, například u vyřízených víz, musí vám náklady vykompenzovat.
Důležité je mít všechno černé na bílém. Pokud nemáte v ruce potvrzení o schválené dovolené, nemůžete si kompenzaci nárokovat. To samé platí i v případě, kdy vás zaměstnavatel odvolá ve chvíli, když už jste odjeli. Musí vám uhradit vše, co už jste zaplatili, ale nestihli vyčerpat, plus vám musí finančně nahradit cestu zpět, například benzín, jízdenku na vlak nebo last minute letenky.
Nárokovat si tak můžete zaplacené ubytování, které nevyužijete, předplacené výlety, pronajaté auto apod. Samozřejmě jako u potvrzení o tom, že bylo volno schválené, musíte mít o všem doklady. Proto si uschovejte všechny účty o všem, co jste dopředu zaplatili. Bude to sice dovolená za trest, ale získáte alespoň částečnou kompenzaci.
Pokud vám zaměstnavatel zruší schválené osobní volno nebo vás odvolá, máte nárok na kompenzaci, pokud máte písemný souhlas.
Jak se vyhnout odvolání
Zaměstnavatel má ze zákona právo vás z dovolené odvolat. Nikde už ale není psáno, že musíte být během svého volna dostupní na telefonu nebo e-mailu. Je to váš osobní čas a nikdo vás nemůže nutit, abyste ho trávili na místech, kde je mobilní signál nebo přístup k internetu. Stačí tedy, když nebudete zvedat telefon nebo odpovídat na e-maily.
Nemáte povinnost se svým nadřízeným během svého volna komunikovat, stejně jako mu sdělovat kam se během něj chystáte. Navíc on nemá právo to po vás vyžadovat. Pokud tedy telefon nezvednete a užijete si v klidu zasloužený odpočinek, nehrozí vám žádný trest. Na to zaměstnavatel nemá žádné zákonem podložené oprávnění.
V případě, že vám zaměstnavatele volno zruší před odjezdem a nabídne vám, že ho proplatí, neměli byste na to přistoupit. Ze zákona to totiž udělat nesmí. Pouze v případě ukončení pracovního poměru můžete mít za určitých podmínek nárok na proplacení nevyčerpaných dnů volna.
