Ceny plynu v poslední době zaznamenaly obrovský výkyv. Ovlivňuje ho výrazně válka na Ukrajině, protože z Ruska do Evropy proudí většina zemního plynu. Jaká bude jeho cena do budoucna?
Plyn se v České republice využívá nejčastěji k výrobě nekovových součástí, dále k výrobě potravin, nápojů a tabáku. Domácnosti, které plyn odebírají, ho využívají nejvíce na topení. V roce 2019 šlo o 66 % celkového objemu odebraného plynu. Odběr plynu je silně ovlivněn počasím. V letech, kdy je teplejší počasí, se ho odebírá výrazně méně. Česká republika odebírá plyn ze 100 % z Ruska, v roce 2020 to bylo 7 590 milionů m3 zemního plynu, u nás se vytěží přes 100 milionů kubíků plynu. Cena plynu vyskočila na několikanásobnou úroveň oproti roku 2021. Tento rok navíc začala energetická krize, kterou ještě podpořila válka na Ukrajině. To znamenalo mnohonásobné zvýšení ceny plynu, které zatím nekončí, cena plynu výrazně kolísá. I když maxima klesla, stále jde o úroveň na mnohem vyšší úrovni, než byla na začátku loňského roku.
Na vývoj cen plynu zareagovali dodavatelé energií, kteří své produkty vesměs zdražili. Mnozí dodavatelé plynu nemají dostatečné finanční prostředky na to, aby drahý plyn nakupovali a hrozí tak krachy dalších dodavatelů. Při srovnání cen plynu lze vidět, nakolik se cenová hladina českých dodavatelů zvýšila. O odběratele s opravdu velkým odběrem dodavatelé prakticky nestojí: „Ceny, které dodavatelé nabízejí, jsou totiž extrémně vysoké, a to ve troj- až čtyřnásobné výši. Minulý rok v únoru a březnu bylo možné uzavřít dvouletou smlouvu s cenou od 500 do 700 Kč za 1 MWh. Dnes není výjimečná cena o 2.000 Kč vyšší. Pokud má někdo rodinný dům se spotřebou 20 MWh, zaplatí pak o 40.000 Kč více,“ upozorňuje Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz, která srovnává ceny plynu.
Jak se bude cena zemního plynu vyvíjet? To není příliš jasné. Vývoj bude do značné míry ovlivněn tím, zda bude pokračovat válka na Ukrajině. Již nyní se jedná o tom, že se bude plyn odebírat ve zkapalněném stavu a dovážet tankery ze Spojených států, Alžírska a jiných států. Řešením by měly být také společné nákupy plynu pro celou Evropskou unii, která tím chce dosáhnout lepší ceny. Plyn ve Spojených státech je sice levnější než ten, který dodává Rusko plynovodem, na druhou stranu je třeba přičíst náklady na zkapalnění plynu a dopravu tankery a přeložení v terminálech. V současné době plyn ještě z Ruska proudí, od začátku dubna ale chce Rusko platit za plyn v rublech. Zároveň Rusko pohrozilo koncem dodávek do „nikoliv přátelských zemí“, což pochopitelně zahrnuje i Českou republiku. V České republice je na začátku dubna zásoba plynu 3,6 TWh, denní spotřeba činí průměrně 250 GWh. Jde tedy o zásobu na 17 dnů. Pokud by skončily dodávky z Ruska, pak by jeho náhrada byla jednak málo dostupná, zároveň také velmi drahá.
