Rok 2020 přinesl mnoho změn, jednou z těch zásadních je i zrušení daně z nabytí nemovitosti. Jako jeden z důvodů pro zrušení daně z nabytí nemovitosti uvádí Ministerstvo financí na svých webových stránkách odstranění řady daňových výjimek a vznikajících nespravedlností souvisejících s daní. Co se týče dalších důvodů, proč zrušit daň z nabytí nemovitosti, zrušení podle Aleny Schillerové přinese také snížení nákladů na správu daně, spojených zejména s potřebou vysokého počtu úředníků. Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí je spojené s dalšími poměrně podstatnými změnami, které se českých majitelů nemovitostí a žadatelů o hypotéky dotknou.
Daň z nabytí nemovitosti 2020 a dříve
Povinnost platit daň z nabytí nemovitosti platila již od roku 1992. V původní verzi zákona se kupující s prodávajícím mohli dohodnout, který z nich bude plátcem daně. Od roku 2016 však tato povinnost přešla výhradně na kupujícího. Výše daně činila 4 % z pořizovací ceny nemovitosti, přičemž tato částka byla splatná do konce třetího měsíce, který následoval po měsíci, v němž došlo k zápisu vkladu do katastru nemovitostí.
Povinnost platit daň se vztahovala na vlastnictví pozemků, staveb a bytových jednotek na území České republiky, na stavby realizované na území České republiky a podíly na zmíněných nemovitých věcech. Povinnost neplatila pro nemovitosti nabyté v dědickém řízení nebo darované, družstevní byty a první majitele novostaveb do pěti let od kolaudace. Povinnost zaplatit daň byla stanovena k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání.
Rok 2020 přinesl lidem s povinností platit daň z nabytí nemovitosti zásadní změny. Došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věci, tento krok však přináší další změny, týkající se například hypoték. Daň z nabytí nemovitosti sice každoročně znamenala pro státní rozpočet nezanedbatelnou částku, byla však spojena s vysokou administrativní a personální náročností. Zrušení daně z nabytí nemovitosti samozřejmě pro vlastníky znamená finanční úlevu, v některých aspektech ale naopak nová pravidla přitvrzují. Jedná se například o možnost odečtu úroků z hypotéky při odvodu daně z příjmu, která lidem pomáhala ušetřit tisíce korun. Tato možnost bude plátcům zachována, nicméně maximální limit se sníží. Je otázkou, zda to některé plátce nedonutí řešit nedostatek financí v době daňových přiznání nástroji, jako jsou půjčky do výplaty.
Zrušení daně z nabytí nemovitosti – od kdy a pro koho platí?
Ve věci daň z nabytí nemovitých věcí zrušení nabývá ve všech případech, kde právní účinky vkladu do katastru nemovitostí vznikly dne 26. září 2020 a později. Povinnost platit daň z nabytí nemovitosti zaniká i zpětně, platit ji nemusí ti, kdo uskutečnili vklad na katastr nemovitostí v prosinci roku 2019 nebo později. Nabyvatelé, kterým vznikla povinnost podat daňové přiznání nejpozději k 31.březnu 2020, a tato povinnost jim byla v důsledku koronavirové krize odložena do srpna 2020, daňové přiznání podávat nemusí. Pro ty, kteří tak již učinili, je dobrou zprávou, že jim na žádost bude zaplacená daň vrácena.
Daň z nabytí nemovitosti – zrušení daně a hypotéky
Další změny, které s sebou zrušení daně z nabytí nemovitosti přináší, se týká odpočtu úroků z úvěrů na bydlení. Jedná se o maximální finanční obnos, který si kupující může odečíst ze základu daně z příjmů, a to v rámci jedné domácnosti. Možnost odečtu úroků je spojena také se splněním dalších podmínek, nárok na odpočet mají například pouze ti, kdo zaplatí na daních z příjmu více, než činí roční sleva na poplatníka. Na odpočet nemají nárok OSVČ s daňovou povinností nižší, než je sleva na poplatníka a lidé pracující na dohodou o provedení práce s odměnou nižší než 10 000 Kč měsíčně.
Kupující si mohou úroky z hypoték odečítat i nadále, od 1.1.2022 však pouze se sníženým limitem. Původní, aktuálně platný limit činí 300 000 Kč a je možné ho uplatnit na úvěry uzavřené do tohoto data. Původní limit se vztahuje i na pozdější refinancování. Nový limit pro odpočet úroků z úvěrů na bydlení je 150 000 Kč. Konkrétní částka je vypočtena na základě výše úrokové sazby a počtu let, které zbývají do konce splatnosti hypotéky. K rychlejšímu a přesnějšímu výpočtu je možné využít online kalkulačky.
Další účinky zrušení daně z nabytí nemovitosti
Co se týká zmiňovaného zrušení, daň z nabytí nemovitosti není jedinou oblastí, kterou nová právní úprava zasáhne. Změny proběhly i v tzv. časovém testu pro osvobození příjmu z prodeje nemovitostí, přičemž tyto nemovitosti nejsou využívány pro vlastní bydlení. Časový test stanovuje dobu, po kterou člověk žije v nemovitosti nebo tuto nemovitost vlastní – jedná se o časový rozdíl mezi koupí a prodejem nemovitosti. Po uplynutí tohoto časového testu je možné uplatnit osvobození od daně z příjmu, se kterou je prodej nemovitosti s realitní kanceláří i bez ní spojen.
Původně byl časový test určen na 5 let, se změnami týkajícími se zrušení daně z nabytí nemovitosti však byla lhůta prodloužena na 10 let. Nová pravidla se týkají všech nemovitostí, které budou získány od 1.1.2021. Pokud byl návrh na vklad do katastru nemovitostí podán do 31.12.2020, platí pro nabytou nemovitost pětiletá lhůta. U vlastního bydlení se doba časového testu nemění, zůstává dvouletá lhůta.
Jak na vrácení daně z nabytí nemovitosti?
Pokud už poplatník daň z nemovitosti zaplatil, je možné si zažádat o zpětné vrácení. Vrácení daně z nabytí nemovitosti je možné, pokud žadatel splňuje stanovené podmínky, tedy pokud uskutečnil vklad na katastr nemovitostí v prosinci roku 2019 nebo později. Vrácení daně z nabytí nemovitosti však není automatické, je nutné si o něj požádat u místně příslušného správce daně, a to buď písemně nebo elektronicky. Podání je možné i prostřednictvím elektronického formuláře dostupného ve webové aplikaci finanční správy. Rozhodně se vyplatí možnost vrácení daně nepropásnout, vrácení peněz může majitele nemovitosti uchránit například před nutností sjednání půjčky.
