Co to je deflace, co ji způsobuje a je deflace vytouženým stavem ekonomiky nebo je pro ekonomiku naopak špatná? V dnešním článku se dozvíte, jakými směry se může pohybovat cenová hladina zboží a služeb a co se při jejích pohybech děje s dalšími subjekty v dané ekonomice.
Co je to inflace?
Nejprve si musíme říct co je to inflace. Definice inflace o inflaci mluví jako o opakovaném zvýšení všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v dané ekonomice za určité časové období. Je to také snížení kupní síly peněz neboli oslabení reálné hodnoty dané měny vůči zboží a službám. Inflaci si můžeme jednoduše představit - v případě, že nakupujeme stejné zboží a služby, ale každý rok na tento nákup potřebujeme o trochu více peněz.
Inflace bývá obvykle zobrazována jako procentní míra inflace. Výpočet procent, která znázorňují míru inflace, je klíčový k určení její závažnosti. Může se jednat o mírnou inflaci, která neohrožuje ekonomiku a představuje několik procent za rok. Například v roce 2020 spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 3,5 procenta. O něco větší je pak pádivá inflace, která už přináší velké ekonomické náklady a vyvolává nejistotu na finančních trzích a nedůvěru ve finanční politiku státu. Extrémním případem je však hyperinflace, při která nastává rozvrat ekonomiky. Pohybuje se v řádech stovek až desetitisíc procent za rok. Hyperinflace nastává v období válek či politických převratů, kdy vládne chaos a lidé preferují naturální směnu.
Co je to deflace?
Deflace je v podstatě opak inflace, peníze získávají na hodnotě. Je to snížení všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v dané ekonomice za určité období nebo také zvýšení kupní síly peněz. Například chleba již nebude stát 20 Kč, ale pouze 18 Kč, protože kupní síla peněz je větší než dříve. Deflace na první pohled vypadá jako vytoužený stav ekonomiky, co by se ale stalo, kdyby deflace nějakou dobu trvala?
Pokud by byla neustálá deflace, nejvýhodnějším řešením by pro každého bylo do ničeho neinvestovat, neutrácet a člověk by byl stále bohatší. Takový stav by ale dlouhodobě fungovat nemohl. Ceny by poklesly, firmy by začaly vydělávat méně, musely by snižovat náklady, tím pádem i mzdy. Začaly by propouštět, zvýšila by se nezaměstnanost a domácnosti by začaly řešit jak šetřit a nakupovali by ještě méně. To by mělo vést k dalšímu snižování cen a ekonomika by se dostala do stavu nazývaného deflační spirála neboli deflační past.
Dezinflace
Dezinflace není deflace a bývá vnímána spíše pozitivně. Dezinflace představuje pouze zpomalující inflaci, cenová hladina stále roste. Míra inflace je tedy nižší než v minulém období, ale nemusí být nutně záporná. Je to snížení tempa růstu cenové hladiny zboží a služeb. Dezinflace pro ekonomiku nemusí být špatná, ani v případě, že trvá delší období. Naopak, bývá pro ekonomiku velmi dobrým znamením, nesmí se ovšem proměnit až v deflaci.
Stagflace
Stav kdy ekonomika stagnuje, ale inflace je stále vysoká nazýváme stagflací. Stagflace je nepříznivý stav ekonomiky, kdy je nízká nabídka zboží a pracovních příležitostí, domácnosti i firmy méně nakupují, čímž se stagnace ekonomiky ještě prohlubuje a může jít i do záporných čísel. V minulosti se stagflace objevila například v 70. letech 20. století, kdy přišla tzv. ropná krize. Státy se snažili snížit míru nezaměstnanosti pod její přirozenou úroveň, takže se zvyšovala inflace, ale reálný produkt se neměnil. Do budoucna může být stagflace hrozbou například pokud státy budou mít příliš uvolněnou měnovou politiku a centrální banky budou nekontrolovatelně tisknout nové peníze.
Co způsobuje deflaci?
Deflace může být způsobena záměrně, politikou státu či nezáměrně, nenadálou událostí. K nenadálé deflaci může dojít, pokud peníze na trhu přestanou obíhat bez vnějšího zásahu. K tomu v minulosti došlo například při Velké hospodářské krizi ve 20. století.
Záměrná deflace je způsobena politikou státu. Historie peněz v Československu zažila ekonomický útlum a deflaci v roce 1922, kdy ji způsobil tehdejší ministr financí Alois Rašín. Cílem bylo ochránit měnu před poválečnou inflací, zvednout kupní sílu koruny a pomoci s nezaviněnými ztrátami, které díky inflaci vznikly předválečným věřitelům. Nekryté bankovky se začaly odčerpávat z trhu, vzrostla nezaměstnanost a přišla deflační krize. Tato krize ovšem do dvou let pominula a ekonomika se rychle vzpamatovala.
Co způsobuje inflaci?
Důvody vzniku inflace mohou být různé, nejčastěji se však uvádí, že hlavní příčinou inflace je růst objemu peněz v ekonomice. Z toho pak vznikají hlavní dva druhy inflace podle její příčiny. Prvním je inflace tažená poptávkou a druhým pak inflace tažená nabídkou.
Poptávková inflace
Inflace tažená poptávkou vzniká tak, že na trhu je větší poptávka, než je aktuální nabídka. Firmy i domácnosti chtějí utrácet. Zvýšená poptávka vyvolá růst cen nabídky. Zaměstnanci na straně poptávky tím pádem žádají větší mzdy. Což zvýší náklady firem a dojde k dalšímu zdražení nabídky. Pokud se tento cyklus několikrát opakuje, ekonomika se dostává do stavu nazývaného inflační spirála. Příčin poptávkové inflace může být hned několik. Může se jednat požadavky odborů na růst mezd, přehnané investice firem při očekávaném růstu ekonomiky nebo například snížení daní, které povede ke zvýšení poptávky.
Nabídková inflace
Inflační spirála inflace tažené nabídkou probíhá podobně jako u inflace tažené poptávkou. Na rozdíl od první uvedené však za zvyšováním cen stojí samotné firmy (nabídka). Důvodem může být například zvýšení cen výrobních materiálů, výpadky produkce, monopoly či administrativní bariéry dovozu. Této inflaci se někdy také říká nákladová inflace, firmy zvednou ceny nabídky právě z důvodu zvýšených nákladů.
Setrvačná inflace
Speciálním případem je také tzv. setrvačná inflace. U této inflace zvyšování cen ovlivňuje už pouhé očekávání výrobců. Firmy mívají smlouvy uzavřené na měsíce či roky dopředu a nemohou reagovat na reálný růst cen, proto do svých nasmlouvaných cen raději připočtou svá očekávání. Touto snahou o přizpůsobení se inflaci, ale mohou inflaci skutečně způsobit.
Jaké jsou důsledky inflace?
Důsledky inflace nemusejí být pouze negativní. Nerovnováha cen a mezd, hromadění statků nebo i snížení investic jistě patří mezi negativní důsledky inflace. Na druhou stranu inflace způsobuje pokles kupní síly peněz, takže se snižuje hodnota finančních aktiv, například akcií, což může znamenat příležitost. Inflace může zároveň podpořit účinnost měnové politiky, stimulovat spotřebitelské výdaje nebo být výhodná pro dlužníky. V situaci, kdy se zvýší plat, ale úroková sazba zůstává stejná, se namísto zhodnocení peněz vrací v podstatě méně hodnotné peníze.
Skrytá inflace
Inflace může být i skrytá. Skrytá inflace vzniká ve chvíli, kdy se výrobci namísto zvýšení cen rozhodnou snížit kvalitu svých produktů. Cena zboží tedy zůstává stejná a je otázkou, zda a za jak dlouho si spotřebitele všimnou snížené kvality.
Před inflací mohou částečně ochránit správné investice. Například investice do drahých kovů, vhodná může být především investice do zlata.
Je tedy deflace vytouženým stavem ekonomiky?
Popsali jsme si jaké jsou možné pohyby cenové hladiny zboží a služeb a co všechno ovlivňují. Je tedy jasné, že deflace je nenormálním stavem ekonomiky. Může být projevem při vyrovnávání nerovnováhy na trhu způsobené velkým zásahem státu, ale bývá spojena i s obdobím rostoucí nezaměstnanosti a hospodářských depresí. Na rozdíl od inflace není běžným jevem a rozhodně ne vytouženým stavem ekonomiky.
