Připravili jsme pro vás přehled nejrozšířenějších fake news a hoaxů o novém typu koronaviru. Aktuální situace nenechala v klidu ani české šiřitele záměrně lživých informací. Byť vznik a šíření koronaviru vědci stále studují, některé poplašné zprávy se dají jednoznačně vyloučit. Ministerstva zdravotnictví jak v České republice, tak i v zahraničí musí vyvracet mýty o léčbě koronaviru alkoholem nebo kokainem.
Fake news, hoaxy a mýty o koronaviru
Současná digitální doba, která umožňuje žít naše životy na sociálních sítích se v době šířící epidemie nového typu koronaviru může stát zbraní proti zdravému rozumu. Panika vzniká s postupnými zpřísňujícími opatřeními, jenž vláda zavádí proti nárůstu pacientů. Stávající atmosféra tím vytváří úrodnou půdu pro šiřitele fake news.
Fake news a hoax, neboli mýty, jsou záměrně šířené nepravdivé informace nebo rady. Typické vyjadřování takových zpráv můžete poznat podle stylu, kterým je vám zpráva sdělována. Autor článku ve většině případů začíná slovy "Pravda o..." nebo "Tohle vám v televizi neřeknou..." apod.
Dezinformace kolují po celém světě a o všech možných různých tématech. V dnešní době je ale hitem fake news nový typ koronaviru. Šiřitelé se zaměřují na původ viru, jeho léčbu a způsob nákazy.
1: Existuje lék
Tvrzení, že lék proti koronaviru je již vyvinut není pravdivé. Testuje se několik přípravků, ale u žádného z nich nebyla jeho účinnost prokázána. Vývoj léčby a poznání nového typu viru postupuje v dnešní vědě rychlým krokem. Každým dnem vzniká několik nových vědeckých studií.
2: Alkohol pomáhá proti koronaviru
Pitím alkoholu koronaviru nepředejdete. Dezinfekční přípravky sice obsahují alkohol, ale to ještě neznamená, že pití alkoholu vás ochrání. Alkoholové a dezinfekční prostředky jsou určené pouze pro dezinfekci povrchů a rukou. Pro jiné použití nejsou účinné.
3: Chlór chrání před koronavirem
V žádné případě chlór nezabírá v boji proti koronaviru. Někteří doporučují zakoupit si přístroj, který vytvoří dezinfekci z roztokem kyseliny chlorné. Podle epidemiologa jde pouze o způsob, jak z lidí vytáhnout peníze. Chlór nesmíte pít ani se s ním mýt. Chlórové přípravky jsou určené pouze na dezinfekci povrchů. A to jen v daném množství.
4: Ubrousek s octem místo roušky
Rada, která přichází z diskuzí na Facebooku tvrdí, že ubrousek pokropený octem je účinnější než kupovaná rouška. Podle autora zprávy vytváří sterilnější prostředí a není ani škodlivý lidskému organismu. Nicméně epidemiolog mýtus dementoval vysvětlením, že pokud ubrousek navlhne, zvýší se jeho propustnost.
5: V Praze nedodržují karanténu
Fotka z Riegrových sadů vyvolala na sociálních sítích vlnu kritiky mířené na Pražany, kteří nedodržují karanténu. Původně muž zveřejnil fotografii s komentářem, že Pražané rozhodnutí vlády nerespektují. Údajně podle autora byla v sadech v pondělí 16. března 2020 hlava na hlavě.
Jeho fotografie však nejsou aktuální. Pravděpodobně použil svoje starší fotografie z jiného období a manipulativně je zasadil do současné situace. Jeho lež vyvrátil redaktor České televize, který na tom stejném místě opravdu byl 16. března a podle jeho fotografií byly Riegrovy sady zcela liduprázdné.
6: Vyplachování nosu solným roztokem
Pravidelné vyplachování nosu solným roztokem by prý mělo zabránit možnému nakažení koronavirem. Avšak žádný důkaz o jeho pravdivost neexistuje. Jediná potvrzená vědecká zpráva spojená s vyplachováním nosu potvrzuje, že to napomáhá k rychlejšímu zotavení při nachlazení. Ale tvrzení, že vyplachování dokáže zabránit respiračním infekcím není pravdivé.
7: Poštovní zásilky přenáší koronavirus
Někteří se obávají zásilek z Číny, které údajně mohou přenášet koronavirus. Takové tvrzení je nepravdivé.
8: Horká vana zabrání nakažení koronavirem
To, že se budete koupat v horké vaně vás před nákazou koronavirem neuchrání. Vaše tělesná teplota zůstává stále okolo 36,5 až 37 °C. A to bez ohledu na to, jak moc je horká vaše koupel. Naopak se příliš horkou vanou můžete spálit. Nejúčinnější ochranou proti nakažení je pravidelné a důsledné mytí rukou.
9: Kokain vás ochrání před COVID-19
Ve Francii se rozšířil mýtus, který muselo dementovat i francouzské ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo musí připomínat, že kokain je těžká návyková droga a nemá žádné zázračné účinky proti viru.
10: Koronavirus jako biologická zbraň
Článek informuje o koronaviru jako o biologické zbrani, která má ten nejvyšší možný stupeň nebezpečí. Tvrzení obsažené v textu vysvětloval epidemiolog, který nesouhlasí s výrokem, že koronavir obsahuje prvky HIV. Epidemiolog vysvětlil, že společného mají spolu pouze to, že patří do stejné skupiny virů.
Byť obsah článku není pravdivý, po sociálních sítích se rozšířil poměrně rychle a mezi spoustu českých občanů. Celá řada čtenářů uvěřila deinformacím a podlehla manipulaci, která je v článku obsažena.
Jak se dezinformace šíří?
Šíření fake news a dezinformací neprobíhá jen v České republice, ale po celém světě. Zpráv stále přibývá a orientace v nich je čím dál tím složitější. Většina lidí si přečtou jen nadpis, ale k obsahu celého článku se už nedostanou. Takových situací využívají ti, kteří chtějí mínění populace obrátit k pohledu svému.
Fake news mohou být záměrně vytvořené, ale některé z nich mohou být pouze špatně pochopené. Nejvíce fake news se šíří v prostředí sociálních sítí. Právě Facebook si zakládá na tom, aby na této platformě lidé trávili co nejvíce času. V případě, že si někdo zaplatí publikování reklamy na Facebooku, kterou spojí s manipulativní dezinformací její šíření může mít až nedozírné následky.
Kde hledat pravdivé informace?
Prvním krokem k získávání pravdivých informací pramení z vašeho osobního přístupu ke zpravodajství. Nejdříve musíte sami chtít, aby vám nikdo nelhal a vy jste si tak mohli být jistý, že sledujete kvalitní a relevantní zdroje.
Doporučujeme čerpat informace především z oficiálních zdrojů. V případě pandemie koronaviru je nejrelevantnějším zdrojem informací Světová zdravotnická organizace (WHO). Právě tato organizace vytváří videa i grafiku, ve kterých můžete najít návod, jak správně používat a zlikvidovat roušku.
Zároveň se ale WHO věnuje také vyvracení mýtů. Odpovídá na otázky, které vznikají s aktuálním vývojem. Na webu můžete také najít i několik užitečných informací o koronaviru, ale i o chřipce.
Dalším zdrojem potvrzených informací je jeden z nejcitovanějších časopisů (The England Journal of Medicine) - který vytvořil pro takové situace samostatnou stránku.
Pro Českou republiku informace zpracovává Státní zdravotní ústav. Obsahuje aktuální čísla a doporučení. Zároveň poskytuje informace i prostřednictvím infolinek. Samozřejmě můžete sledovat i stránky Ministerstva zdravotnictví ČR, kde najdete veškeré aktuální informace pro české občany.
Tip: Podpořte v době koronaviru svou imunitu. Vhodné doplňky stravy najdete na e-shopu BENU lékárny. Nákup vám zpříjemní BENU slevový kód, díky kterému ušetříte peníze při koupi vybraných produktů.
Jak bojovat s fake news?
Mediální a digitální gramotnost českých občanů nepatří mezi evropské špičky. Doporučená technika, který pomáhá rozlišovat pravdivé informace od těch dezinformací.
- Nepřijímejte žádnou zprávu automaticky za pravdivou nebo mylnou. A to do té doby, dokud si jí neověříte.
- Najděte zdroj. Pokládejte si kritické otázky. Kdo zprávu šíří? Jedná se o ověřený zdroj nebo jde jen o známý uživatelský účet? Zná zdroj i někdo jiný?
- Pokuste se najít lepší pokrytí zprávy. Pomocí Google můžete jednoduše najít, co o daném tématu píší oficiální úřady nebo důvěryhodné zdroje. Dobré je také porovnat původní fotky, a tím tak zjistit, jestli odpovídají dané situaci.
- Vystopujte citace a tvrzení k původnímu zdroji. Snažte se najít, odkud pochází citace a uváděný výzkum je aktuální.
Znaky fake news
Jednoduchá identifikace nepravdivé zprávy:
- Nabízí vám exkluzivní informace, ke kterým nikdo jiný nemá přístup
- Vydává se za důvěryhodný zdroj
- Zaměřuje se na emoce - hlavně emoce
- Působí jako strojový překlad
- Vyzývá k hromadnému sdílení mezi přáteli
- Heslo: SDÍLEJTE, NEŽ TO SMAŽOU!
Nástroje proti dezinformací
Část veřejnosti vytvořila přehledné a jasné nástroje, které aktualizují databáze hoaxů. Pro jejich ověření stačí pouze párkrát kliknout a během chvíle budete vidět, jestli například řetězový e-mail, který vám poslal vás přítel, skutečně pravdivý.
- Hoax.cz
- Seznam českých dezinformačních webů
Rychlá informovanost
Doba, kterou dnes žijeme je rychlejší než kdy dřív. To stejné platí i pro vědu. Vědecký pokrok ve výzkumu nebyl nikdy rychlejší. Některé vědecké publikace nechtějí ztrácet čas, a tak zveřejní informace, které nebyly ještě potvrzené. Problém nastane ve chvíli, kdy informaci označí za nevěrohodnou. Změna jejího stavu se už ale nedostane k tak široké veřejnosti, jako první zveřejnění.
V posledních týdnech se něco podobného týká i vědeckého výzkumu ohledně viru COVID-19. Vědecké studie zveřejnily studie o tom, že se virus drží ve vzduchu až 30 minut nebo na vzdálenost 4,5 metru. Bez uvedení důvodu byly tyto studie staženy. Než došlo ale k jejich stažení, tak všechna média těchto informací využila a zveřejnila je.
My ale v tuto chvíli nevíme, proč byly studie staženy nebo počítat s předpokladem, že jsou skutečně pravdivé. Chaos, který vzniká v momentální situaci klade na vědce také velkou tíhu zodpovědnosti. Lidé na ně naléhají k nalezení řešení, zároveň tak ale vědce napadají pro jejich ukvapené závěry.
Než se ale odborníkům povede najít nejlepší řešení stávající situace, bude pro nás nejlepší, když zachováme klid a budeme se řídit pokyny ze strany oficiálních zdrojů.
Hledáte informace o cestování během epidemie koronaviru? Podívejte se, jaké cestovní pojištění kryje výlohy spojené s covid - 19.
