V médiích je často slyšet o případech zneužívání sociálních dávek, které často strhnou vášnivou diskuzi v nejedné domácnosti. Kolik lidí ale skutečně ví, na co má nárok nejen od státu? Jaké výhody mohou čeští obyvatelé čerpat od dětství až po důchod? Jaké příspěvky a sociální dávky mohou být vypláceny obyvatelům České republiky? Tyto příspěvky jsou garantovány nejen státem, ale také Evropskou unií nebo zdravotní pojišťovnou. Jaké dávky státní sociální podpory a příspěvky jsou rozlišovány? Jak fungují dávky hmotné nouze? Kdo si o tyto dávky může požádat, jaké je potřeba splnit podmínky? Jaká je výše sociálních dávek a příspěvků v České republice? V České republice jsou nejčastěji čerpány přídavky na děti a příspěvek na bydlení, jaké další dávky mohou čeští obyvatelé čerpat?
Dříve bylo nutné všechny žádosti o příspěvky a sociální dávky vyřídit fyzicky na příslušných úřadech, nyní, v době koronaviru, se pravidla podávání žádostí o příspěvky a sociální dávky podstatně mění a žádat je možné také online, prostřednictvím e-mailů a online formulářů. Za jakých podmínek je možné o příspěvky a sociální dávky žádat online? Co všechno nyní žadatelé vyřídí online z pohodlí svých domovů?
Dávky státní sociální podpory
Základním prvkem ve státní podpoře jsou dávky státní sociální podpory, který je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Na dávky státní sociální podpory, které se vztahují a řídí podle výše zmíněného zákona, mají nárok fyzické osoby s trvalým pobytem v České republice. Patří sem tedy nejen občané České republiky ale také cizinci, kteří mají trvalý pobyt v České republice. Systém SSP (státní sociální podpory) se neorientuje podle majetku rodiny, ale některé dávky se odvíjí od příjmu rodiny, na některé mají nárok všichni obyvatelé ČR po splnění podmínek. Mezi tyto dávky státní sociální podpory patří: přídavky na děti, příspěvek na bydlení a porodné. Dávky, které na příjmu rodiny nezávisí, jsou: rodičovský příspěvek a pohřebné.
Dávky nemocenského pojištění jsou stejně důležité jako dávky státní sociální podpory. Do dávek nemocenského pojištění patří například mateřská, otcovská, nemocenská a další dávky.
Přídavky na děti
Mezi nejrozšířenější dávky státní sociální podpory v České republice patří přídavky na děti. Přídavky na děti slouží jako dlouhodobá a pravidelná pomoc rodinám, jejichž rozhodný příjem je nižší než 2,7násobek částky životního minima rodiny. Přídavky na děti mohou rodiny čerpat minimálně do té doby, než nezaopatřené (nedostudované) dítě splní povinnou školní docházku. Dle školského zákona musí dítě splnit povinnou školní docházku do konce školního roku, kdy dovrší sedmnácti let. Pokud se dítě však dále připravuje na „budoucí povolání“, čímž se rozumí pokračování ve studiu na střední nebo i vysoké škole, mohou rodiny čerpat tento příspěvek až do 26 let věku dítěte. Přídavek se dělí na tři kategorie podle výše věku nezaopatřeného dítě. Na přídavky na děti mají nárok i rodiny se zdravotně postiženým dítětem.
Přídavky na děti jsou občas mylně zaměňovány s sirotčím důchodem, na který mají nárok osiřelé děti po zemřelém rodiči, jedná se o tzv. pozůstalostní důchod. Nezaopatřené dítě je dítě do ukončení povinné školní docházky nebo do věku 26 let, pokud studuje a soustavně se připravuje na výkon budoucího povolání. Do této kategorie pozůstalostních důchodů patří také vdovský důchod.
Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení je vyplácen jednotlivcům nebo rodinám s nízkými příjmy. Dříve měli nárok na příspěvek na bydlení pouze žadatelé, kteří měli v místě bydliště i trvalý pobyt, a jeho měsíční náklady na bydlení byly vyšší než 30 % příjmů (v Praze 35 % příjmů). Tímto příjmem se rozumí příjem všech členů domácnosti a započítává se i přídavek na dítě nebo rodičovský příspěvek. V současnosti, od června roku 2020, není nutné splnit povinnost trvalého pobytu, stačí pouze dokázat, že v bytě žadatel žije, například nájemní smlouvou.
Zda domácnost na příspěvek dosáhne, se rozhoduje na základě příjmů z předchozího kalendářního čtvrtletí. Na rozdíl od přídavku na dítě není v tomto případě státem stanovena lhůta, do kdy může člověk příspěvky čerpat. Pokud splňuje podmínky, je příspěvek na bydlení vyplácen neomezenou dobu.
Porodné
Porodné je poslední dávkou, která je vyplácena na základě příjmu. Na rozdíl od dvou výše zmíněných se jedná o jednorázovou dávku, která je vyplácena rodinám s narozením prvního nebo druhého živého dítěte. I zde se posuzuje nárok na vyplacení dávky podle toho, zda byl příjem rodiny v předcházejícím kalendářním období nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Porodné je stanovenou pevnou částkou. Na první dítě je vyplaceno 13 000 Kč a na druhé 10 000 Kč.
Rodičovský příspěvek
Na výši rodičovského příspěvku nemá vliv příjem rodiny nebo jednotlivce a nárok na něj vzniká každému, kdo pravidelně a řádně pečuje o nejmladší dítě v domácnosti. Pečovatel i dítě musí být v České republice přihlášeni k trvalému pobytu. Rodičovský příspěvek činí na jedno dítě 300 000 Kč. Pokud se Vám narodí dvojčata nebo jiná „vícerčata“, máte nárok na příspěvek ve výši 450 000 Kč. To, jak bude rodič příspěvky čerpat, závisí z velké míry pouze na něm. Minimálně je musí čerpat 6 měsíců a maximálně do 4 let věku dítěte. Pokud se do rodiny narodí další dítě, vzniká automaticky nárok na příspěvek jen na nejmladšího člena rodiny. Příspěvek na starší dítě automaticky zaniká. Pečovatel je povinen tuto skutečnost ohlásit na příslušný úřad, aby nevznikaly přeplatky. V případě že se tak stane, je člověk povinen přeplatek vrátit příslušnému úřadu.
Pohřebné
Stejně jako v případě porodného se i zde jedná o jednorázovou pevně stanovenou částku ve výši 5 000 Kč. Nárok na ní má osoba, která vypraví pohřeb buď nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Zemřelá osoba musí mít ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Není nutné splnit další podmínky.
Životní a existenční minimum - dávky hmotné nouze
Životní a existenční minimum jsou stanoveny zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Jako životní minimum je chápána minimální společensky uznaná částka, která je nutná k zajištění základních osobních potřeb, např. výživa či bydlení. Existenčním minimum je nejnižší hranice příjmů, se kterou je jedinec „schopen přežít“ a tato částka je nižší než životní minimum. Existenční minimum není možné použít u nezaopatřených dětí, u osob pobírající starobní důchod, u invalidních osob třetího stupně a u osob starších 68 let. Životního a existenčního minima je využíváno zejména v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Dávky hmotné nouze nefunguje stejně jako dávky státní sociální podpory. Na rozdíl od výše zmíněných dávek se zde neposuzuje jen pravidelný příjem, ale také majetek. Žadatel nemůže být v hmotné nouzi, když mu sice znenadání klesne měsíční příjem na minimum, ale zároveň vlastní pět aut a tři vily. Dávky, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
Příspěvek na živobytí
Mezi nejrozšířenější dávky hmotné nouze patří základní příspěvek v hmotné nouzi. Nárok na příspěvek na živobytí má rodina nebo jednotlivec, kteří při odečtení přiměřených nákladů na bydlení, nedosahují částky na živobytí. Částka na živobytí se vztahuje k částkám životního a existenčního minima a je vyměřována individuálně na základě aktuální situace, možností a motivace člověka. Například pokud lékař potvrdí, že zdravotní stav osoby není dostatečně dobrý na to, aby se člověk sám pokusil o zlepšení své situace, může se částka příspěvku zvýšit.
Doplatek na bydlení
Mezi další dávky hmotné nouze patří doplatek na bydlení. Na tento příspěvek má nárok jednotlivec nebo rodina, kterým nestačí vlastní příjmy, včetně příspěvků ze státní sociální podpory, na to, aby mohli zaplatit náklady na bydlení. Aby jedinec nebo rodina dosáhli na doplatek na bydlení, musí dosáhnout nejdříve příspěvku na živobytí. Na rozdíl od příspěvku na bydlení se doplatek nevztahuje pouze k místu trvalého bydliště, ale k jakémukoliv místu, kde člověk nebo rodina aktuálně pobývá. Částka se určuje podle toho, aby měl jednotlivec po zaplacení nutných výdajů na bydlení částku na živobytí.
Mimořádná okamžitá pomoc
Jak je z názvu patrné, na tuto pomoc má člověk nárok v případě, že se ocitne v náhlé nouzi, kterou je nutné okamžitě vyřešit. Zákon stanovuje šest takových situacích, kdy má žadatel nárok na dávky hmotné nouze ve formě mimořádné okamžité pomoci. Ve zkratce se jedná o situace: pokud při neopakovaných dávkách hrozí člověku vážná újma na zdraví; pokud člověka postihne mimořádná událost (živelná pohroma); pokud člověk nemá jednorázově na zaplacení poplatků např. v případě, že vám jsou odcizeny peněžní prostředky; pokud člověk nemá na zaplacení předmětů dlouhodobé potřeby; pokud člověk nemá peníze na zaplacení výdajů související se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí; pokud je člověk ohrožen sociálním vyloučením např. v případě návratu vězňů do běžného života.
Dávky pěstounské péče
V případě, že se o dítě nemohou a nebo nechtějí postarat vlastní rodiče, využívá se náhradní rodinné výchovy, čili pěstounské péče. Tyto dávky zajišťují nejen péči o dítě v pěstounské péči, ale také je v nich zahrnuta odměna pro pěstouna. Příspěvek se vyplácí minimálně do zletilosti dítěte. V případě, že dítě pokračuje ve studiu a má tedy stále status nezaopatřeného dítě, mohou být dávky vydávány do věku 26 let. Výše příspěvku nezaopatřeného dítěte se rovná 2,3násobku životního minima.
Příspěvek na péči
Příspěvek na péči se vyplácí osobám, které z důvodu nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné osoby. Tento příspěvek se vyplácí např. osobám blízkým nebo zdravotním asistentům, kteří zdravotně postiženému pomáhají se zvládáním základních životních potřeb. Tyto příspěvky se mohou vyplácet i konkrétním zařízením, které o nemocného člověka pečují, např. hospic. Hlavní slovo má v tomto případě lékař, který na základě vyšetření určí stupeň postižení (lehké, střední, těžké a úplné). Výše příspěvků se určuje podle stupně postižení a podle věku postiženého. Nárok na příspěvek na péči vzniká po roce trvajícím problému.
Dávky pro osoby se zdravotním postižením
Na tyto dávky má opět nárok osoba s trvalým pobytem a bydlištěm na území České republiky. Tyto dávky se dělí na tři typy: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením a benefity z něj plynoucí.
Příspěvek na mobilitu
Příspěvek na mobilitu je dávka, kterou si mohou nárokovat osoby starší jednoho roku a musí mít nárok na průkaz ZTP nebo ZTP/P. Zároveň člověk nesmí být v ústavní péči, nebo využívat jiné pobytové sociální služby. Výše dávky je striktně daná 550 Kč měsíčně a vyplácí se zpětně.
Příspěvek na zvláštní pomůcku
Příspěvek na zvláštní pomůcku si může člověk nárokovat ve třech situacích. Pokud má člověk těžkou vadu pohybového ústrojí, nebo těžké sluchové postižení a nebo těžké zrakové postižení. Zároveň musí být tento stav dlouhodobý, což dle zákona znamená, že tento stav musí trvat déle než rok. Výše příspěvku záleží na tom, o jakou pomůcku se jedná. Logicky jsou jiné podmínky, pokud člověk žádá o naslouchátko nebo o motorové vozidlo.
Průkaz osoby se zdravotním pojištěním
Na zdravotní průkaz má nárok osoba starší 1 roku, která trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který omezuje člověka v běžném životě. Patří sem osoby s tělesným, smyslovým nebo i duševním postižním. Existují tři druhy průkazů, podle typu a stupně postižení:
- Průkaz TP
Tento průkaz vlastní osoby se středně těžkým funkčním postižením orientace nebo pohyblivosti. Lidé, kteří mají nárok na tento průkaz, nemají potíže v domácím prostředí, ale v exteriéru se pohybují a fungují hůře.
- Průkaz ZTP
Tento průkaz je pro osoby, které mají těžké postižení pohyblivosti nebo orientace. Stejně jako u průkazu TP i tito lidé nemají obyčejně problém v domácím prostředí, ale v exteriéru je jejich celkové fungování značně omezené a často potřebují při delším pobytu mimo domov asistenci.
- Průkaz ZTP/P
Tento průkaz je určen pro osoby s velice těžkým postižením, kteří mají problémy s pohyblivostí, orientací a funkčností jak v domácím prostředí, tak i mimo něj. Často to znamená, že jsou lidé odkázáni na invalidní vozík. Mimo postižení pohyblivosti se to týká i postižení orientace, kdy člověk vyžaduje asistenci při běžných životních úkonech.
Všechny tyto průkazy se vztahují i na postižení autistického spektra. Každý člověk je vyšetřován individuálně posudkovým lékařem, který určuje stupeň a rozsah postižení. Ke každému průkazu se vztahují určité benefity, které se majitel průkazu může nárokovat. Je to například vyhrazené místo k sezení ve veřejné dopravě, v těžších případech i nárok na bezplatnou veřejnou dopravu, která se týká třeba i vodícího psa nebo průvodce.
Podpora v nezaměstnanosti
Tento příspěvek podporuje občany, kteří nemají trvalé zaměstnání a zažádají o pomoc skrze registrování se na Úřadu práce České republiky. Ne každý má ovšem na tento druh podpory nárok. Jako uchazeč musí mít zaplacené důchodové pojištění minimálně za 12 měsíců v období posledních dvou let, což platí například i pro studenty, kteří po ukončení studia nemohou najít práci. Do této doby se ale počítá i tzv. náhradní doba zaměstnání (např. péče o dítě do 4 let věku). Stát v tuto chvíli pomáhá občanovi nejen tím, že mu platí zdravotní pojištění, ale také tím, že pokud člověk nemůže najít delší dobu práci, nabízí i možnosti rekvalifikace. Podpora v nezaměstnanosti se odvíjí od výše výplaty z poslední pracovní zkušenosti. Podpůrčí doba se odvíjí od věku uchazeče. Do 50 let je to 5 měsíců, od 50 do 55 let je to 8 měsíců a nad 55 let je to 11 měsíců.
Evropská unie
O dávky a sociální příspěvky si nemusí občané ČR vždy žádat jen v místě rodiště, tedy na území České republiky. V dnešní době je čím dál víc běžné, že lidé cestují mimo svou domovinu, ať už za účelem studia, nebo za účelem získávání pracovních zkušeností. Obzvlášť v rámci států Evropské unie je tato praktika čím dál častější. S tím se pojí i to, že lidé často žádají o vyplácení dávek a příspěvků ve státech, kde pracují, nebo pobývají většinu roku a kde si nechávají platit sociální a zdravotní pojištění. Nemusí se ovšem nutně jednat o občany těchto států.
Každý stát EU má své vlastní předpisy, kterými reguluje a určuje, kdo má právo na jaké dávky a v jaké výši. Systém sociálního zabezpečení není v rámci EU harmonizovaný, ale státy se snaží o jeho koordinaci. Tato koordinace je založena na 4 pilířích:
- Rovné zacházení (články 4,5)
Lidé, kteří pracují v jiných členských státech EU, mají práva a povinnosti, které platí v hostitelských zemí.
- Sčítání dob (článek 6)
Tento princip zaručuje, že se lidem sčítají předchozí doby pojištění i pracovní činnosti, kterých dosáhli v jiných členských státech.
- Zásada jednoho rozhodného práva (článek 10 a čl. 11, odstavec 1)
Toto právo zajišťuje, aby nikdo nezískal výhodu v tom, že by mohl pobírat dávky ve více členských státech. Každý platí příspěvky jen v jedné zemi, a stejně tak mu jsou vypláceny příspěvky jen z jedné státní kasy.
- Zásada možnosti vývozu
Díky této zásadě je každý členský stát povinen neomezovat vyplácení některých sociálních dávek pouze na občany s bydlištěm v jejich zemi. Netýká se to ovšem celého sociálního systému. Nepatří sem například příspěvky v nezaměstnanosti.
EU pracuje na modernizaci a zlepšení koordinačního systému. Tato pravidla postupně platí pro čím dál více osob. Nejdříve platila pouze pro zaměstnané osoby, postupně se začala vztahovat i na osoby samostatně výdělečně činné a také na rodinné příslušníky. Dnes se už tato pravidla vztahují pro všechny pojištěné osoby. Takže se tato pravidla týkají i studentů, nehledě na to zda jsou nebo nejsou výdělečně činní.
Zdravotní pojišťovny
Placení zdravotního pojištění je v ČR povinné. Platí jej za občany stát nebo zaměstnavatel, případně si jej musí lidé platit sami. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Díky placení zdravotního pojištění vzniká nárok na bezplatnou základní zdravotní péči. Mimo základní zdravotní péči přispívají zdravotní pojišťovny všem věkovým kategoriím na aktivity související s péčí o zdraví. Jako příklad je možné uvést, jaké benefity a příspěvky poskytuje česká zdravotní pojišťovna s nejvyšším počtem klientů.
VZP
Všeobecná zdravotní pojišťovna je největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Kromě zajištění základní zdravotní péče poskytuje i další benefity. Dětem může VZP přispívat na: pohybové aktivity ve škole i mimo ni, zdravotní pomůcky pro diabetiky, vyšetření kožních znamének, očkování, bezlepkovou dietu nebo léčebně-ozdravné pobyty. Dospělým přispívá VZP na: pohybové aktivity, odvykání kouření, zdravotní pomůcky pro diabetiky, pomůcky pro trénink paměti, vyšetření kožních znamének, preventivní vyšetření karcinomu prsu, očkování a bezlepkovou dietu.
Speciální skupinu tvoří budoucí maminky a maminky, kterým VZP může přispět jak v době těhotenství tak i po porodu. Nejčastěji tento příspěvek využívají budoucí maminky na prvotrimestrální screening. Tento screening pomáhá určit, zda hrozí plodu chromozomální vady, které způsobují například Downův syndrom. Pokud maminky tento příspěvek nevyčerpají během těhotenství, mohou jej využít i po porodu, například na pomůcky ke kojení. Zažádat o něj mohou do 12 měsíců od porodu. Druhou specifickou skupinou jsou dárci. Pro ty má VZP nachystané speciální příspěvky, kterými jsou: rehabilitační a rekondiční aktivity, cestovní pojištění na 35 dní zdarma nebo za zvýhodněnou cenu a příspěvek na nehrazené procedury při lázeňské péči pro dárce orgánů.
VZP dává svým pojištěncům možnost registrovat se v Klubu pevného zdraví, díky kterému můžete lépe kombinovat příspěvky a benefity. Díky tomu může dospělý a zároveň dárce lépe kombinovat příspěvky z obou skupin. Zároveň má s klubovou kartičkou nárok na další slevy od partnerů KPZ. Benefity České průmyslové zdravotní pojišťovny a dalších pojišťoven jsou k nalezení na webových stránkách konkrétních pojišťoven.
V České republice je, kromě VZP, dalších 6 zdravotních pojišťoven. Jsou to: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Revírní bratrská pokladna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Vojenská zdravotní pojišťovna, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. Každá z těchto pojišťoven, včetně VZP, má vlastní benefity a příspěvky, které jsou každý rok jiné, stejně jako výše jednotlivých příspěvků. Proto je nezbytné informovat se přímo u klientovi zdravotní pojišťovny, jaké benefity a příspěvky daná pojišťovna nabízí.
Žádost o dávky státní státní sociální podpory a příspěvky v době koronavirové
V současnosti Českou republiku sužuje druhá vlna koronavirové epidemie, země se nachází v částečném lockdownu, dochází k zavírání obchodů, restaurací a také úřady omezují svou pracovní dobu. Omezení pracovní doby rozhodně chrání před nákazou zaměstnance úřadů a ulehčuje jim práci v této těžké době. Na druhou stranu lidé pořád potřebují vyřizovat své záležitosti, žádat o sociální dávky a příspěvky apod. Tím, že je omezená pracovní doba, vzniká v jiné dny vysoká koncentrace lidí na jednom místě, na jednom úřadě a i tomuto bylo potřeba zamezit.
Úřady se rozhodly ulevit lidem a umožnily vyřízení některých žádostí online z pohodlí domovů bez nutnosti fyzické návštěvy úřadu. Co nyní mohou lidé vyřídit online? Pokud občan pobíral například přídavek na dítě, příspěvek na bydlení či zvýšený příspěvek na péči, nyní na úřad nemusí. Tato úleva se týká pouze lidí, kteří už daný příspěvek pobírali a pobírat chtějí/potřebují i nadále. Lidé, kteří si o příspěvek či sociální dávku budou teprve žádat, se musí na úřad dostavit a žádost tam vyřídit.
Poslanecká sněmovna schválila opatření, podle kterého by se uvedené dávky automaticky vyplatily příjemcům podle předchozího čtvrtletí. Je předpoklad, že návrh bude rychle schválen i senátem a bude brzy platit.
Ti, co tyto přídavky již pobírají, nemusí úřadům nic dokládat a přídavek jim je automaticky schválen i na další čtvrtletí. Úřady nyní umožňují veřejnosti po dobu nouzového stavu ČR vyřídit většinu požadavků elektronicky a přistupují k organizačním opatřením s cílem snížit riziko šíření nákazy koronaviru.
Online lze v současnosti také vyřídit žádosti o ošetřovné z důvodů uzavření škol, školských a vzdělávacích zařízení na děti mladší 10 let či na hendikepované děti. Žádat mohou zaměstnanci prostřednictvím svých zaměstnavatelů nebo OSVČ přímo na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.
