Nemožné by se mohlo stát skutečností. Placená nemocenská od prvního dne – to je sen každého zaměstnance. A tento sen by se mohl brzy splnit. Z pohledu firem to ale tak optimistické není a většina společností je proti.
Tento článek je staršího data, necháme ho zde pro případné porovnání změn podmínek nemocenské, neschopenky atd. Aktuální článek na téma nemocenská 2022 je k nalezení na následujícím odkazu.
Výhodnější nemocenská pro všechny
V dnešní době zkrátka platí, že pokud vás skolí chřipka nebo zkrátka z nějakého zdravotního důvodu nebudete moci do práce, budete doma tři dny zadarmo. To je věc, která se zaměstnancům příliš nelíbí a pokud někdo ulehne s virózou, tak si raději vezme na dva dny volno, než aby přišel o peníze. Výpočet nemocenské není nikdy příjemný, jelikož nikdy není rovna klasické výši vašeho platu. Díky neplacené nemocenské také značná část lidí nemoci raději přechází, což pro jejich zdraví není nic dobrého.
Zajímá Vás více o nemocenské a pracovní neschopnosti? Tak to si určitě přečtěte náš aktuální článek o nemocenské v roce 2020.
Neplacený začátek nemocenské je důvodem, proč lidé stále častěji chodí do zaměstnání nemocní.
Některé firmy zavedly tzv. sick days, které lze využít právě pro krátkodobé nemoci. Pokud využijete sick day, pak dostanete svůj klasický plat nebo alespoň jeho část. Stejně tak řada společností nabízí jako benefit proplacení i prvních třech dnů nemocenské v plné výši platu. Po třech dnech pak už pobíráte klasicky 60 % platu.
Řada firem nabízí benefity, kterými neplacenou nemocenskou kompenzují.
Takové benefity ale nemají všichni, a proto je neproplácení nemocenské v prvních dnech stále diskutovanějším tématem. Vláda v demisi se nyní dohodla na zrušení takzvané karenční doby u nemocenských. Tím pádem by nebylo třeba žádných výhod od zaměstnavatele k tomu, abyste i první tři dny mohli marodit za peníze.
Firmy jsou proti
Firmy se ke zrušení karenční doby staví samozřejmě negativně. Mají strach především z velkého růstu nákladů a také nárůstu nemocných zaměstnanců. Průzkumy totiž dokazují, že od zavedení karenční doby v roce 2008 počet nemocných značně klesl, a to o více než 1 milion pracujících.
Většina firem zrušení karenční doby nepodporuje, bojí se návratu „simulantů“.
Vedení firem se shoduje na tom, že od zavedení karenční doby odpadli krátkodobě nemocní lidé a nemocenskou skutečně využívají pouze ti, kteří se potřebují léčit déle než tři dny. Důkazem je prodlužující se doba nemocenských. Zastánci této karenční doby vlastně zjednodušené tvrdí, že lidé díky jejímu zavedení přestali simulovat.
Průzkumy ukazují, že od zavedení karenční doby se prodlužuje doba využití pracovní neschopnosti.
Kritici tuto situaci ale hodnotí jinak. Krátkodobě nemocných podle nich ubylo hlavně proto, že pro většinu z nich je třídenní výpadek platu neúnosný. Není mezi námi moc lidí, co by jen tak mohlo zůstat doma tři dny úplně zadarmo. Pro některé nemocné je i 60% mzda po dobu pracovní neschopnosti velkým problémem.
Podpora od vlády
To, že by se tzv. karenční doba měla zrušit, řeší už poměrně dlouho ČSSD. Nyní se k tomuto návrhu připojila také hnutí ANO. „Pro ČSSD je naprosto nepřijatelné, aby byli zaměstnanci v 21. století trestáni za to, že onemocní. Pokud ostatní strany tvrdí, že jim jde o vyšší životní úroveň občanů, měly by náš návrh podpořit,“ uvedl předseda sociální demokracie Jan Hamáček.
Za návrhem zrušení karenční doby stojí hnutí ANO, ČSSD a také KSČM.
Politické strany si jsou samozřejmě vědomy toho, že by se firmám zvedly náklady, pokud by se nemocenská 2018 měla proplácet již od prvního dne. I proto navrhují snížení nemocenských odvodů o 0,2 procentního bodu. Nemocenské odvody by se snížili také všem OSVČ. Pro státní rozpočet může takový krok znamenat ovšem ztrátu až tři miliardy korun ročně.
Snížení nemocenských odvodů je vstřícný krok pro firmy, ale ztráta pro státní rozpočet.
Podle všech možných propočtů by ale ani snížení nemocenských odvodů firmám nepomohlo. Náklady firem by se totiž při zrušení karenční doby mohli zvednou až o pět miliard korun ročně. Například ve výrobním sektoru totiž nejde pouze o proplacení nemocenské, ale také o přijmutí dalších zaměstnanců, aby nedošlo k výpadkům výroby.
Výhodněji pro firmy
Hnutí ANO přišlo s návrhem, který by firmám ve výsledku až tolik vadit nemusel. V současnosti platí zaměstnavatel nemocenskou až do 14. dne nemoci zaměstnance, od 15. dne si platbu nemocenského přebírá stát. Podle návrhu hnutí ANO by však firmy za své zaměstnance platili nemocenskou pouze 11 dnů a od 12. dne by se plátcem stal opět stát.
Nemocenská a OSVČ
I pro podnikající na živnostenský list by tato změna byla pozitivní. Nyní totiž platí, že OSVČ mohou nemocenskou pobírat až od 15. dne nemoci. Tato lhůta by se nyní přesunula již na 12. den marodění. To samozřejmě platí pouze za předpokladu, že si podnikatel řádně hradí dobrovolné nemocenské pojištění.
Nemocenská 2018 – Návrhy na řešení se liší
Kromě návrhu na úplné zrušení karenční doby a snížení nemocenských odvodů přibyly ještě dva další návrhy. Jedním z nich je návrh současné ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO), podle kterého by firmy v prvních třech dnech platily jen poloviční náhradu mzdy než v dalších dnech pracovní neschopnosti. Značně by to prý ulevilo státní pokladně oproti variantě se snížením odvodů.
Ve hře je hned několik návrhů, jak proplácení nemocenské od prvního dne vyřešit.
Dalším návrhem je také to, že by si zaměstnanci opět platili sami nemocenské pojištění. Od roku 2009 ho totiž podle zákona odvádí pouze zaměstnavatel za své zaměstnance. Lidé by podle tohoto návrhu měli tedy ze své hrubé mzdy odvádět o 1,1 % více než doposud, čímž by samozřejmě čistá mzda opět klesla.
Nic ještě není jisté
Zrušení karenční doby ještě bohužel není vůbec jisté. Firemní volání po jejím zachování by totiž ještě stále mohlo být vyslyšeno. To se stane ve chvíli, kdy nedojde k dohodě o koaliční vládě hnutí ANO s ČSSD a podporou komunistů. Na jednu stranu se tedy můžeme pomalu radovat, že byl návrh na zrušení tří neplacených dnů nemocenské schválen, ale jak se říká: “neříkej hop, dokud nepřeskočíš”.
