Návrh novely zákona o evidenci tržeb přináší změny pro offline evidenci tržeb. Podnikatelé ale s novými podmínkami nesouhlasí a chtějí je změnit. Jedná se hlavně o limity u výše tržeb.
Ministerstvo financí navrhuje změnu EET
Ministerstvo financí navrhlo novelu zákona o evidenci tržeb, která stanovuje nové podmínky pro offline evidenci, kterou chce prosadit místo EET. V návrhu, který prošel připomínkovým řízením, ministerstvo určuje podmínky, které by musel splnit každý podnikatel, který by chtěl tržby evidovat v tzv. zvláštním režimu.
- Je plátce daně z příjmů fyzických osob
- Zaměstnává nanejvýš jednoho člověka
- Příjmy z evidovaných tržeb nepřesahují 200 000 Kč ve 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících
- Ve 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících zaeviduje maximálně 1000 tržeb
Offline režim, jak už samotný název vypovídá, znamená, že podnikatel nemusí mít zařízení, které po internetu posílá údaje o každé transakci na finanční úřad. Místo toho dostane od státní správy předtištěný účtenkový blok, do kterého každý zapíše výši tržeb a počet vydaných, respektive stornovaných účtenek. Na konci každého měsíce pak doručí vyplněné formuláře na příslušný finanční úřad. Informace musí doručit správci daně do 20. dne od konce daného kalendářního měsíce.
Podle návrhu novely zákona o EET by se nový offline režim měl týkat OSVČ, které nejsou plátcem DPH, mají maximálně jednoho zaměstnance a jejich tržby nepřesahují 200 000 korun ročně.
Povinnosti podnikatele při offline evidenci
Ten, kdo musí mít EET, ale chce tržby evidovat v tzv. zvláštním režimu, bude mít určité povinnosti. V případě, že tržby splňují formální náležitosti, a poplatníkovi z nich vzniká rozhodný příjem, je nutné je evidovat. Na vystavování účtenek se vztahují stejná pravidla jako při běžném či zjednodušeném režimu evidence tržeb. Kromě toho bude muset podnikatel v offline režimu uschovávat stejnopis vystavené účtenky pro případ kontroly. V rámci oznámení pro správce daně musí být informace o všech provozovnách a za každou provozovnu zvlášť uvést požadované informace. V neposlední řadě musí podnikatel ve všech provozovnách viditelně umístit oznámení, že tržby eviduje ve zvláštním režimu.
V rámci tzv. zvláštního režimu musí podnikatel tržby evidovat fyzicky a ne elektronicky prostřednictvím zvláštního předtištěného formuláře, který vydá finanční úřad.
Výhrady podnikatelských asociací
V připomínkovém řízení, kterým novela zákona o evidenci tržeb prošla, se ozvaly podnikatelské asociace s mnoha výhradami. Ty hlavní se týkaly hlavně limitů jak pro výši tržeb, tak možný počet, a omezení offline režimu jen pro OSVČ. Svaz podnikatelů navrhnul, že zvláštní režim by neměl být jen pro fyzické osoby, ale využívat jej by měly mít možnost i firmy. Podle nich totiž ministerstvo financí uvažuje o právnických osobách s.r.o. jako o velkých subjektech. To ale podle podnikatelů není pravda, protože existuje mnoho malých společností s ručení omezeným, které mají tržby srovnatelné s OSVČ. Takový přístup ministerstva pak označují za diskriminaci podle právní formy, která není ničím odůvodněná.
Podnikatelé se vůči novele zákona ohrazují, především v případě limitů pro výši a počet tržeb. Zároveň nevidí důvod, proč offline evidenci nezavést i pro firmy.
Limit 200 000 korun nestačí
Asociace podnikatelů se také ostře vymezily proti limitu 200 tisíc korun. Hlavním argumentem je fakt, že tento požadavek splňuje jen minimum podnikatelů a povětšinou by se toto omezení vztahovalo jen na osoby, které mají takové podnikání na živnostenský list jen jako vedlejší příjem ke svému hlavnímu zaměstnání. Komora daňových poradců a Hospodářská komora navrhují, aby se limit zvedl na 750 000 Kč. Asociace malých a středních podniků a živnostníků chce zvýšení limitu na 500 000 Kč. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů se vyjádřila, že na offline evidenci by měli mít nárok subjekty, které nedosáhnou tržeb ročně přesahujících jeden milion od chvíle, kdy si pořídí EET. Téměř všichni pak považují omezení počtu možných transakcí za zcela zbytečné.
Většina podnikatelských asociací se shoduje, že limit 200 tisíc korun je příliš nízký a diskvalifikuje většinu podnikatelů. Svazy navrhují zvýšení od 500 tisíc až po jeden milion korun.
Zvýšení administrativní zátěže
Velké výhrady mají podnikatelé a asociace také vůči měsíčnímu podávání oznámení o tržbách a považují tuto frekvenci za neadekvátní. Podle nich by mělo oznamování o tržbách probíhat například společně s daňovým přiznáním k dani z příjmů, ideálně formou přílohy. Komora daňových poradců dále upozorňuje, že měsíční podávání souhrnných zpráv je u papírových účtenek a offline evidence nesmyslné. Pouze to zvýší administrativní zátěž na všech frontách.
Také pro počet zaměstnanců nevidí svazy žádné opodstatnění a argumentují tím, že je jedno, jestli má podnikatel jednoho zaměstnance na plný úvazek nebo dva na poloviční. Komora daňových poradců navrhuje zvýšit počet zaměstnanců na 5, u kterých bude jasně stanoveno, v jakém jsou pracovním poměru. Možnou variantou je také limit, který by zohlednil průměrný přepočet zaměstnanců.
Problematický je také požadavek na odhad budoucích tržeb, které chce ministerstvo financí po podnikatelích s EET ve zvláštním režimu. V první řadě je těžké předpovědět, co se bude dít v budoucnosti a podmínky by se měli stanovovat pouze v rámci hodnocení minulosti a jejich plnění. Také není jasné, jakou by měl mít odhad formu, na kolik by byla prokazatelná a podle jakých kritérií by ji finanční úřad hodnotil.
