V období první republiky byl hospodářský rozdíl mezi Českem a Slovenskem obrovský. Po sametové revoluci se situace na Slovensku začala zlepšovat, ale přesto byl rozdíl stále propastný. Řadoví občané to pociťovali především na průměrné mzdě. Jaká je situace dnes?
Trocha slovenské historie
Z ekonomického hlediska na tom bylo Slovensko nejlépe v období takzvaného Slovenského štátu. Od roku 1939 minimálně do roku 1943 (Slovenský štát existoval do roku 1945) bohatlo Slovensko díky válečné konjunktuře a tomu, že bylo součástí nacistického Německa. Stinnou stránkou byl rychle rostoucí státní dluh, ale jeho dopady se objevily až později.
Ze srovnání platů vychází, že v této době na tom nebyl Protektorát Čechy a Morava po ekonomické stránce úplně nejlépe. Výjimkou byly jen lidé, kteří pracovali ve válečném průmyslu. Například průměrná mzda a životní úroveň dělníků ve zbrojním průmyslu se velmi blížila k platům v Německu. Od té doby už české platy nebyly nikdy tak blízko těm německým.
Z ekonomického hlediska na tom bylo Slovensko nejlépe během druhé světové války díky válečnému průmyslu.
Ztracený potenciál Československa
Když se v roce 1945 opět spojilo válkou rozdělené Československo, všechno nasvědčovalo tomu, že by se Češi a Slováci mohli stát předním evropským lídrem. Celá země byla ve srovnání se zbytkem Evropy poměrně nepoškozená válečnými boji a obyvatelstvo nebylo tak zdecimované.
Naděje na hospodářský rozkvět se začala rozplývat velmi rychle už v roce 1945, kdy nastalo masivní znárodňování. Definitivní čáru přes rozpočet, doslova a do písmene, pak znamenal únorový komunistický převrat v roce 1948. Po něm následovalo dvacet let, během nichž byly Čechy centrem Československa, a Slovensko bylo po ekonomické stránce opomíjené.
Situace se začala měnit až po okupaci Československa a s nástupem normalizace. Ty přinesly hlavně boom v industrializaci a rozvoj infrastruktury, čímž se proměnil i trh práce. Díky tomu se do sametové revoluci hospodářská situace v Čechách a na Slovensku začala postupně vyrovnávat. Podle oficiálních historických statistik byly platy Čechů a Slováků stejné. Reálně byla průměrná mzda na Slovensku zhruba o 10 % nižší.
Do okupace sovětskými vojsky bylo Slovensko ekonomicky slabší. Po nástupu normalizace se začalo díky rozsáhlé industrializaci vzmáhat.
Změny po revoluci
Slovensko zaznamenalo po rozdělení Československa hospodářský propad, který trval zhruba deset let. Klesla průměrná mzda na Slovensku a zvětšily se rozdíly v životní úrovni Čechů a Slováků. Slovenská měna byla devalvovaná. V roce 1993 padl její kurz vůči české koruně o deset procent a během následujících let klesl o desítky procent.
Zhruba v roce 2003 se ale situace obrátila a definitivně se začala zlepšovat, když se Slovensko stalo členem Evropské unie a přijalo euro. Trh práce dobře fungoval a snadno se plnila volná místa. Díky prosperujícímu hospodářství a nastartované ekonomice se slovenská koruna dostala na 30 korun za euro. To byl obrovský skok, protože když na tom bylo slovenské hospodářství nejhůře, euro stálo kolem 44 slovenských korun.
Euro pomáhá slovenské ekonomice i v současnosti. Po ekonomické krizi, kdy došlo k umělé devalvaci české koruny, dohnalo Slovensko Českou republiku o dalších deset procentních bodů. V posledních letech se po ekonomické stránce přibližuje Slovensko České republice čím dál tím víc. Aktuální srovnání platů ukazuje, že průměrná mzda je v České republice a na Slovensku na velmi podobné výši.
Srovnání platů – kdo má vyšší průměrnou mzdu?
Ze statistik vyplývá, že platy v Praze a v Bratislavě jsou téměř totožné. Rozdíl mezi nimi je necelá dvě procenta, což činí něco málo přes 25 eur. Také když se podíváme mimo metropole, rozdíl mezi průměrným platem na Slovensku a v České republice, je minimální. Zatímco Češi pobírají průměrně 32 872 korun, Slováci mají v přepočtu 31 217 korun.
Zavedení eura Slovenské ekonomice pomohlo a v současné době je v ČR i na Slovensku srovnatelná průměrná mzda.
Situace na trhu práce
Také trh práce vykazuje velmi podobné vlastnosti. Na českém i slovenském trhu jsou volná místa v poměrně značném množství. Slovensko dokonce začíná zaměstnávat i zahraniční pracovníky, což je zatím historických unikát. Vzhledem k tomu, že na Slovensku jsou srovnatelné platy a nabídka pracovních míst, není to nic překvapivého.
Podobně jako se Slovensko po ekonomické stránce velmi přibližuje České republice, čím dál tím víc se vzdaluje od Maďarska. Na Slovensku je silná menšina slovenských Maďarů, kteří mají silné vazby na Budapešť. Díky stále se zlepšující hospodářské situaci pro mě ztrácí jejich původní vlast přitažlivost a mají výrazně větší tendenci zůstat na Slovensku.
Je to podobná situace, jaká v minulých letech panovala mezi Českou republikou a Slovenskem. Slováci, kteří se dříve stěhovali do Čech za lepším životem, už nyní nemají důvod. Do budoucna se tedy nedá očekávat nějaká zásadnější migrační vlna, která v minulosti posílila českou ekonomiku. Slováci jednoduše nemají moc důvodů, proč se do Čech stěhovat.
Jediné, co se nezměnilo, je obliba Prahy. Je výrazně větší než Bratislava a nabízí mnoho příležitostí. Počet Slováků, kteří mohou na českých školách zadarmo studovat, se v porovnání s předchozími lety nezmenšil. Jinak je ale situace na trhu práce natolik srovnatelná, že nic moc jiného už Slováky do České republiky netáhne.
