Zpráva analytiků, že nezaměstnanost v ČR je rekordně nízká, vypadá na první pohled jako dobrá zpráva. Pro naši ekonomiku to ale začíná být čím dál tím větší nevýhoda. Zaměstnavatelé čelí nedostatku pracovních sil a zaměstnanci jsou přepracováni.
Napjatá situace na trhu
Na současném českém trhu práce není dostatek jak kvalifikovaných, tak nekvalifikovaných pracovníků. Ve chvíli, kdy není k dispozici volná pracovní síla, firmy nechtějí propouštět zaměstnance a často nerespektují ani výpověď ve zkušební době. Tento přístup nejen zpomaluje pohyb na trhu práce, ovlivňuje výši mezd, ale má také negativní dopady na zaměstnance i zaměstnavatele. Zatímco podnikatelé mohou mít rezervy a operovat v rozsáhlejším horizontu, pro zaměstnance jako individuální osobu může být nerovnoměrné rozdělení práce nesmírně zatěžující.
Nízká nezaměstnanost může mít i negativní důsledky v podobě chybějící pracovní síly.
Když jeden dělá práci za dva
Jedním z důsledků, které má nízká nezaměstnanost na svědomí, jsou přepracovaní zaměstnanci. Když není na trhu dostatek volných pracovních sil, může skončit na bedrech jednoho člověka množství úkolů, které by vydaly za dva plné úvazky. Výsledkem jsou pak přesčasy a s nimi spojený stres, únava, podráždění a nedostatek koncentrace.
Nezvladatelnou pracovní zátěž velmi často nevynahradí ani odpovídající platové ohodnocení. Právě stres stojí na prvním místě v seznamu důvodů, proč lidé dávají výpověď. Dalšími důvody jsou problémy či konflikty na pracovišti a nedostatek času na osobní život.
Pokud zaměstnance práce nenaplňuje a brání mu v osobním životě, zvýšení platového ohodnocení nemusí být dostačující.
Vyčerpání a syndrom vyhoření
Odborníci se shodují, že míra stresu v práci je přímo úměrná efektivitě a produktivitě. Zatímco lehká míra vybudí lidský organismus k lepším výkonům, vysoká úroveň stresu má zcela opačné účinky. Průzkumy ukazují, že v dlouhodobém měřítku může stresující pracovní zátěž vést až k úzkostným pocitům, vyčerpanosti a syndromu vyhoření. Tyto průzkumy nejsou jen pouhým konstatováním, ale nabízejí možná řešení, která se dají aplikovat na aktuální nízkou nezaměstnanost v ČR a s tím spojenou vysokou pracovní zátěž.
Efektivní předcházení syndromu vyhoření je výhodnější než hledání náhrady za zaměstnance, který dal kvůli stresu výpověď.
Benefity nebo výpověď
Zaměstnavatelé si začínají být dobře vědomi, že zvýšení platu nemusí být dostatečným argumentem, aby zaměstnanec nedal výpověď. Proto se snaží nabízet nejrůznější benefity, které by pracovníky motivovaly. Kromě dnes již docela běžných příspěvků na sportovní a kulturní vyžití se začínají objevovat další zajímavé možnosti, jak zabránit přepracování.
Zaměstnavatelé nabízejí flexibilní pracovní dobu, kávu a ovoce na pracovišti, úřední volno nebo konzultace s psychologem. Většina z nich se shoduje, že udržet lidi ve firmě vyžaduje zpětnou vazbu, vzdělávací programy, volný výběr benefitů, a především individuální přístup.
Nízká nezaměstnanost v ČR vyžaduje od firem, aby více dbali o spokojenost zaměstnanců.
