I když je v některých asijských nebo jihoamerických zemích spánek během dne považován za symbol síly, u nás je na něj stále nahlíženo spíše pokoutně. Dokáže současná situace na trhu práce změnit pohled na tento firemní benefit? A může být spánek v práci prospěšný?
Jaké firemní benefity můžeme ještě nabídnout?
Mnoho firem a jejich personalistů nutí smutná situace na trhu práce uchýlit se k řešením, nad kterými do té doby nepřemýšleli. Nemusí to být zdaleka jen starost o vytvoření vyváženého a dobře fungujícího kolektivu, růst mezd nebo rozšíření nabídky benefitů nad rámec MultiSport karet a stravenek. Společnosti se snaží inspirovat například Amerikou nebo Čínou a Japonskem a do Čech přinést benefity, které jsou v jiných zemích nabízeny už několik let. Někdy jsou dokonce součástí kultury a historie země.
Jedním z takových benefitů je spánek v práci, bez kterého si velká část čínské a japonské populace nedokáže kariéru představit. Čechům se proto nedoporučuje užívat bylinky na spaní v práci, protože spánek na pracovišti není vítán.
Pro mnohé kultury je odpočinek v práci samozřejmostí, nikoliv benefitem. Navíc je součástí tradice a historie země.
Inemuri: spánek na veřejnosti
Právě Japonci jsou se svou kulturou a uměním spánku na veřejnosti typickým příkladem. V Zemi vycházejícího slunce na vás na rozdíl od Čech (a vlastně i většiny ostatních západních zemí světa) nikdo nebude koukat s podivem, když se rozhodnete odpočinout si během dne, a to kdekoliv na veřejnosti. „Odpočinek“ na veřejném prostranství je tu pojem, který si zaslouží vlastní pojmenování: inemuri.
Inemuri je mikrospánek na veřejnosti, který Japoncům dodává sílu, díky které neztrácejí zodpovědnost. Vědci z Michiganské univerzity navíc zjistili, že Japonsko jako jediné považuje tento druh spánku za přípustný a nikdo se nad ním nepozastavuje. A je jedno, jestli se pro odpočinek rozhodnete při cestování v hromadných prostředcích, v zaměstnání nebo během přednášky ve škole. Paradoxně věnují Japonci spánku nejkratší dobu na světě, krátký odpočinek uprostřed dne má ale na jejich produktivitu práce pozitivní vliv.
Inemuri, japonský rituál spaní na veřejnosti, dodává zaměstnancům a studentům potřebnou sílu.
Odpočinek nemusí být na škodu
Japonci jsou proslulí tím, že často pracují až do posledních sil. Rostoucí zodpovědnost a kompletně jiná kultura jsou synonymem pro tuto zemi. I když je pro ně určitým rituálem a často ho považují za znak síly, přijde jim naopak slabošské věnovat mu delší dobu.
Společnosti v Japonsku dobře vědí, jak jejich zaměstnanci tvrdě pracují a mnoho z nich se rozhodlo následovat trend spánku v práci. Často už ho nepovažují za firemní benefit, ale za samozřejmost. Zaměstnanci jsou plní sil, což má pozitivní vliv na jejich pracovní produktivitu.
Pozitivní vliv na pracovní produktivitu má krátký spánek během dne. Japonské firmy to dobře vědí.
Slavné osobnosti doporučují
Nemálo slavných osobností spalo jen několik hodin denně, přesto toho dokázali vytvořit více než jiní. Nikola Tesla spal údajně jen dvě hodiny denně, bývalý britský premiér Winston Churchill spal v noci jen málo, odpoledne si ale dopřál ještě siestu. Vynálezci T. A. Edisonovi a britské Iron lady Margaret Thatcherové stačili denně třeba jen 4 hodiny.
Už mnoho známých osobností před Winstonem Churchillem si bylo dobře vědomo toho, že pár hodin spánků stačí.
Podpořeno studiemi
Časopis Science Advances publikoval studii, která se věnovala právě délce a způsobu spánku v několika zemích světa. Výzkum vedl k zajímavým záměrům. Délka samotného spánku ještě neznamená větší pracovní nasazení a vyšší produktivitu. Ze zkoumaných zemí se denně nejdéle věnují spánku Nizozemci (8 hodin a 12 minut), přesným opakem jsou Japonci a Singapuřané (7 hodin a 24 minut). I když se rozdíly zdají být minimální, mají na fungování lidského těla velký vliv.
Lidé, kteří se navíc prospí v práci, jsou kromě rostoucí efektivity a produktivity práce také méně zatíženi stresem. Snižuje se také procento nešťastných chyb či pracovních úrazů. O starost méně v podobě úrazového pojištění, co říkáte?
I malé rozdíly ve způsobu a délce spánku mohou mít na lidský organismus do budoucna enormní vliv.
Nic nedělat polovičatě
Mnoho zaměstnavatelů pochopilo, že mohou utržit mnohem více, když zaměstnancům spánek povolí. Jestliže benefit v podobě půlhodinového spánku vede k vyšší soustředěnosti, je lepší nechat zaměstnancům prostor pro odpočinek. Pokud mají 4 hodiny pracovat na poloviční výkon, matematika mluví jasně. Je lepší jim dopřát několika minutový spánek, aby zbylé 3,5 hodiny mohli pracovat naplno.
Spánek může zvýšit výkonnost zaměstnanců, pomoci mohou bylinky na spaní. Vykonávat práci polovičatě se nevyplácí (a to doslova).
Spí v práci i Češi?
I v České republice již existuje několik společností, které jsou si vědomi pozitivních důsledků spánku na pracovišti. Pozorují, že tento benefit vede k větší spokojenosti zaměstnanců a následně k vyšší produktivitě práce. Tuzemské firmy, které se uchýlily k rozšíření nabídky benefitů nad rámec stravenek, home office nebo MultiSport karet, a dovolují a podporují spánek v práci, zaznamenávají vynikající výsledky. Potvrzuje se to, co Číňané vědí již dlouhou dobu. Půlhodinový odpočinek po obědě dodá zaměstnancům sílu a mezi 17. hodinou a půlnocí mají „spáči“ množství energie, které mohou využít.
Někteří pracovníci upřednostňují vykonávat práci ve večerních hodinách a spánek během dne jim dodá sílu. České společnosti se dle toho začínají chovat.
Spánek v práci má svá pravidla
Nenechte se mýlit. Nejedná se o několikahodinový spánek, ale intenzivní odpočinek v délce několika minut, maximálně půl hodiny. Více než 30 minut už bývá kontraproduktivních a v konečném důsledku mohou být zaměstnanci ještě více unaveni. Kdy se ke spánku uchýlit je individuální. Ranním ptáčatům, kteří jsou od pěti ráno na nohou, se doporučuje spánek okolo jedné hodiny. Těm, kteří si rádi pospí a vstávají kolem deváté, ti by měli využít tohoto benefitu až o dvě hodiny později.
Někteří také doporučují těsně před samotným odpoledním odpočinkem vypít šálek kávy. Účinky kofeinu začnou působit až po cca 20 minutách. Zaměstnanec si tedy odpočine, následně se probudí a kromě nabité energie získané ze spánku stimuluje organismus také kofein.
Spánek delší než půl hodiny může být kontraproduktivní. Během dne nám stačí jen pár jednotek až desítek minut.
Strach ze spánku v práci
Jenže mnoho lidí se i přes tento benefit v práci spát jednoduše bojí. Mají pocit, že by to proti nim nadřízený mohl kdykoliv použít. Nebo že na ně budou kolegové špatně koukat. Pokud tedy společnosti nabízejí tento benefit, musejí také udělat vše ve vnitropodnikové komunikaci pro to, aby zaměstnanci cítili, že jsou plně podporováni a že je spánek dokonce doporučován.
Firmy pak musejí vytvořit prostředí, které je pro tento druh spánku vhodný. Někdy sice postačí gauč, ale nemůže být v prostředí, kde je hlučno a kde permanentně vyzvání telefony. Takový odpočinek by nebyl efektivní a nevyplatil by se ani jedné straně. Některé společnosti se kromě gaučů rozhodly pro spací vaky, kabinky a to vše někdy dokonce v separované místnosti určené jen pro účely odpočinku.
Firmy musí dát svým zaměstnancům jasně najevo, že kultura spánku během pracovní doby je podporovaná i ze strany vedení.
Opravdu by měl být spánek benefitem?
A proč ne? Společností vynaložené náklady jsou téměř nulové. Pokud to navíc vede ke všem výše zmíněným následkům, firmy z toho mohou profitovat. Sami zaměstnavatelé musí porovnat náklady a výnosy takového řešení. Co si ale budeme povídat, mnoho jiných standardních a ne tolik oceňovaných benefitů stojí společnosti mnohem více peněz.
