Průměrná mzda žen a mužů se stále hodně liší. Situace se příliš nezlepšuje, v některých odvětvích je dokonce horší. O kolik méně pobírají ženy a čím je to způsobené? Existují řešení, která by mohla současnou situaci změnit?
Platy mužů a žen se liší
Nejedná se o žádná nečekaná zjištění. Oficiální statistiky už delší dobu mluví jasně. Plat, který muži a ženy obdrží za stejnou práci, se značně liší. Nejde přitom o malá čísla. Něžné pohlaví si vydělá v průměru ročně o desetitisíce korun méně než muži.
Špatný vliv to může mít nejen na jejich sebevědomí, ale také na rodinu, důchody ve stáří i celou ekonomiku. Většinu důsledků zmínila před novináři také ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) na evropském dni nerovného odměňování. Ten se konal 3. listopadu 2018.
Ministryně práce Jana Maláčová se nechala slyšet, že nižší mzda vyplácená ženám ovlivňuje vztahy v rodině, důchody i celou ekonomiku.
Průměrná mzda mluví za vše
Nejlépe to ukazuje rozdíl průměrných mezd dle zveřejněných údajů informačního systému. Výsledky přitom nezáleží na tom, zda se jedná o soukromý či veřejný sektor. V prvním pololetí roku 2018 činil rozdíl průměrného výdělku mužů a žen v soukromém sektoru cca 96 tisíc korun za rok. Údaje z veřejné sféry ukazují sice menší nerovnost, čísla jsou ale stále zarážející. Platy mužů a žen se liší o více než 82 tisíc korun.
Rozdíl mezi platy mužů a žen je patrný v soukromém sektoru i veřejné sféře. Údaje informačního systému ukazují rozdíl v řádech desetitisíců.
Druzí v celé Evropské unii
Co se týče této problematiky, Česká republika se umístila v negativním smyslu dokonce na pomyslném „stupni vítězů“. Při evropském dni nerovného odměňování sdělila totiž ministryně práce další fakt. „Rozdíl v odměňování žen a mužů je 22 procent a je druhý nejvyšší v celé Evropské unii. Při přepočítání na peníze u průměrné mzdy, a to je velmi alarmující, činí rozdíl kolem 7000 korun. Ročně je to přes 80 000 korun."
Maláčová označila spravedlivé odměňování obou pohlaví za zásadní ekonomickou otázku. Jak pravděpodobné je, že se situace pro ženy v budoucnu zlepší, je nejisté. Již mnoho ministrů před ní označovalo nerovné odměňování žen a mužů za velký problém.
Rozdíl mezi mzdami mužů a žen je 22 %. To z něj dělá druhý nejvyšší rozdíl v celé Evropské unii.
Platy v ČR
Průměrná mzda žen v prvním pololetí v soukromém sektoru dle údajů informačního systému činila 27 771 korun. Muži mezitím pobírali průměrnou mzdu ve výši 35 954 korun, tedy o 8 183 korun měsíčně více. Muži se tedy na konci měsíce těšili z mzdy vyšší o 23 procent.
Ve veřejném sektoru se situace liší jen minimálně. Ženy pobíraly na rozdíl od mužů plat o 6 866 korun nižší. Muži na konci měsíce obdrželi ve veřejném sektoru průměrně 38 794 korun, ženy průměrně 31 928 korun. Plat žen v ČR byl tedy o 18 procent nižší.
V soukromém sektoru ženy pobíraly o 23 % nižší plat než muži. Ve veřejném sektoru o 19 % nižší.
Situace se zlepšuje? Ani náhodou
Nejvíce alarmující na celé současné situaci je nejspíše následující fakt. I přesto, že by každý logicky očekával zlepšení postavení žen, co se rozdílu platů mezi nimi a muži týče, opak je pravdou. Platové rozdíly se totiž naopak ještě prohlubují. Ve veřejné sféře se dle průzkumu z roku 2004 lišily platy žen a mužů o 16 %.
Čím je to způsobené? Platy mužů totiž rostou podstatně rychleji než ty, které jsou vypláceny ženám. I proto je velmi obtížné odhadnout, jak se bude situace v České republice v následujících letech vyvíjet.
Alarmující je především to, že rozdíly v platech mužů a žen se prohlubují. Před téměř 15 lety se platy mužů a žen ve veřejné sféře lišily o 16 %, dnes je to 18 %.
Kdo je na vině
Odborníci se vesměs shodují na tom, že vyřešit problematiku nerovnosti žen je obtížné především z toho důvodu, že se více pohybují v oborech, které mají obecně nižší platy. Takovými obory jsou například školství či sociální služby. Ženy také více pracující na nižších pozicích. Dostat se do managementu společnosti je pro ně nesnadné.
Vážné problémy vznikají zejména v okamžiku, kdy jsou na stejných místech s totožným vzděláním ženy odměňovány méně, než muži. Takové případy v České republice také existují.
Ženy pracující více ve školství a sociálních službách a na nižších pozicích, které jsou odměňovány hůře.
Skloubit práci s rodinou
Ženy sice mívají vyšší vzdělání než muži, neboť absolvují ve větší míře vysoké školy, to jim ale častokrát život nezjednoduší. Dle studie má vliv na plat žen, respektive jejich růst, bezpochyby také mateřství a péče o rodinu. Pokud ženy jen na pár let přeruší svou kariéru kvůli výchově dítěte, své mužské protějšky už nikdy platově nedoženou.
Ženy po mateřské a rodičovské dovolené, kdy pečují o rodinu a domácnost, nemají velkou šanci své mužské kolegy platově dohnat.
Co může situaci změnit
Maláčová před novináři také nastínila řešení, jak odstranit nerovnosti v odměňování. Nejlepším řešením by byla prorodinná opatření, která by matkám umožnila soustředit se na rodinu, ale i svou kariéru. V některých zemích západní Evropy pracuje více než polovina lidí na zkrácený úvazek, zatímco v ČR to bylo v roce 2016 pouze 6 %. Dostatečná nabídka částečných úvazků a místa pro potomky ve školce, dětské skupině či v jeslích by mohla způsobit změnu.
Matky, které chtějí pracovat, k tomu často nemají vhodné podmínky. Kdyby je totiž měly, se správně nastaveným time managementem by nemusely mít obavy z toho, že skloubit práci a rodinné povinnosti je nemožné. Možná by navíc získaly i trochu volného času.
Ženy, které pečují o své potomky, často nemají vhodné podmínky pro práci. Vyřešit by to mohlo více zkrácených úvazků nebo místa ve školkách či jeslích.
O změnu se snaží také stát
Ministerstvo práce se inspirovalo ve Švýcarsku a zaměstnavatelům chce nabídnout program Logib, který vznikl právě v této zemi. Díky němu lze analyzovat výdělky v závislosti na věku, vzdělání, pozicích a odměnách zaměstnanců. S těmito podklady může následně řešit situaci snadněji.
Ženy se také právem strachují o svou budoucnost. Nižší výdělky žen a přerušení jejich kariéry kvůli výchově dítěte se promítá i do výše jejich důchodu. Pobírají zhruba o pětinu menší důchod než muži. A vzhledem k tomu, že se dožívají vyššího věku, ve stáří jim ve větší míře hrozí chudoba.
Díky programu Logib budou zaměstnavatelé moci analyzovat výdělky v závislosti na věku, vzdělání, pozicích a odměnách zaměstnanců.
Zhoršuje to postavení ČR
Žebříček rovnosti Světového ekonomického fóra poukazuje na to, že nerovnosti v platech žen a mužů mají celkově negativní vliv na ČR. V roce 2017 jsme právě kvůli nerovnosti v odměňování skončili ze 144 států na 88. příčce. Za posledních 12 let jsme se propadli o 35 míst.
A jestliže nechceme mít ve světě tuto reputaci, nezbývá nám, než doufat v lepší pracovní podmínky pro ženy a matky.
