Ustálené rčení říká, že řemeslo má zlaté dno. V době rekordně nízké nezaměstnanosti to platí dvojnásob a o vyučené řemeslníky je obrovský zájem. O jaké profese je největší poptávka?
Zájem o střední školy a odborné učiliště
Podle statistik Národního ústavu pro vzdělávání v letošním roce úspěšně ukončilo studium středního odborného učiliště o tisíc absolventů méně než loni a poprvé v České republice nepřekročila hranice nových řemeslníků dvacet tisíc. Analýzy ukazují, že ještě následující dva roky nebude střední odborné učiliště opouštět dostatek kvalifikované síly. V roce 2015 absolvovalo střední odborné učiliště přes 22 tisíc studentů, loni to bylo necelých 21 tisíc. Dobrou zprávou je, že naopak do prvních ročníků škol, kde se dá získat odborná způsobilost, se přihlásilo výrazně více studentů. Ve 120 učebních oborech začalo studovat téměř 30 tisíc žáků. Zájem je o všechny profese, i když jeho intenzita je různá.
Odborné učiliště letos opustilo nejméně absolventů za poslední roky. Naopak o první ročníky SŠ a učilišť zájem stoupá.
Boj o vyučené řemeslníky
Nedostatek kvalifikované pracovní síly a rekordně nízká nezaměstnanost motivují zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům a potenciálním uchazečům nabízeli nejrůznější benefity. Tím to ale nekončí. Zaměstnavatelé oslovují také učně v průběhu studia a nabízejí jim nejrůznější brigády a praxe, jen aby si zajistili, že absolvent půjde po škole do jejich firmy. Často se stává, že když se zaměstnavatel obrátí na žáky až před závěrečnými zkouškami, nikdo už není k dispozici. Přitom ještě před pár lety byla situace úplně opačná. Dřív školy nabízely své studenty firmám, zatímco v současnosti o ně firmy musí bojovat. Často je potřeba s žáky spolupracovat už během studií a nabízet jim placenou praxi.
Na většině učilišť chodí studenti na placenou odbornou praxi do firem, kde si ke studiu velmi slušně vydělávají. Nástěnky škol jsou plné inzerátů s nabídkami praxe a brigád. Také nabídek na pracovním trhu je nepřeberně. Ředitelé učilišť se shodují, že většina jejich absolventů najde práci v oboru. Nejlepší uplatnění mají studenti technických oborů, dobře jsou na tom také absolventi gastronomických odvětví, jako jsou kuchaři, pekaři, cukráři a velkou renesanci zažívají také pečovatelské služby.
Vyučení absolventi učilišť mají širokou škálu možností, jak najít uplatnění. Často začnou s danou firmou spolupracovat už při studiích v rámci placené praxe.
Jaké obory nejvíc táhnou
Uplatnění absolventů ze škol, kde se dá získat odborná způsobilost, je vysoké, ať už pracují jako zaměstnanci nebo na živnostenský list. Zvýšil se počet pracovníků, kteří se vyučili jako obráběči kovů, elektrikáři, zahradníci, opraváři zemědělských i průmyslových strojů, karosáři nebo mechanici. Například pekařů přibylo oproti loňsku 41 %. Naopak ve stavebnictví je pracovních sil zatím nedostatek a velká poptávka je po malířích, zednících, klempířích a truhlářích. Zoufalý nedostatek je v oblastech čalounictví, stolařství a krejčovství. Stavební firmy se shodují, že o poptávku služeb není nouze a čekací doby se stále prodlužují.
Podle statistik se nejméně studentů hlásí na technické a stavební obory i přesto, že právě těchto profesí je na trhu málo a čistá mzda technických či stavebních pracovníků je jedna z nejvyšších. Pokles zaznamenaly také obory kuchař a číšník. Nárůst zase hlásí strojaři, elektrotechnici a částečně i zemědělci a kadeřnice.
Střední odborné učiliště nebo střední škola, kde se dá získat odborná způsobilost, jsou mezi nově nastupujícími středoškoláky a učni žádané, stejně jako absolventi těchto škol.
Ve školách chybí technologie
Na otázku, co stojí za propadem některých studijních oborů, má odpověď Asociace malých a středních podniků. Podle nich je na vině výuka odborných předmětů, která nestíhá kopírovat aktuální trendy. Ve školách často chybí moderní přístroje a žáci tak nemají šanci naučit se je ovládat a poznat pokročilé technologie výroby. Některé firmy se snaží řešit nedostatek kvalifikované pracovní síly tím, že ve spolupráci se střeními školami a odbornými učilišti otevírají nové obory. Škola zajistí akreditaci a povinnou výuku, firma zase zaštítí odborné předměty a praxi, což je oboustranně výhodné. Školy získají více peněz na nové studenty a firmy si samy vychovají budoucí zaměstnance. Riziko, že si studenti těchto programů zařídí vlastní živnost, je pro firmy zanedbatelné.
Některé firmy řeší nedostatek zaměstnanců tím, že ve spolupráci se SŠ otevírají nové učební programy a zajišťují odborné předměty a praxi.
Budoucnost řemeslníků
V současné době jsou řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci nejžádanějšími lidmi na pracovním trhu. Firmy investují nemalé prostředky do jejich náboru či udržení a dokonce investují do vzdělání a praxe studentů v naději, že k nim budoucí absolventi přijdou pracovat. Na druhé straně nejde jen o lidské zdroje. Firmy se věnují také mechanizaci a automatizaci a vyvíjejí stroje, které dokážou lidskou práci nahradit.
Do budoucna by se tedy situace mohla zásadním způsobem obrátit. Mohla by totiž nastat situace, kdy nepůjde jen o manuální zručnost a praxi. Stroje a vybavení pracovišť budou komplikovanější a náročnější na ovládání. Místo odborné způsobilosti bude potřeba hlubší vzdělání, které umožní kvalifikovaně ovládat, kontrolovat a seřizovat komplexní systémy. Pokud bude chtít řemeslník v oboru uspět, bude muset kromě základní kvalifikace rozumět také digitálním nástrojům pro měření, výpočty apod., spolu se znalostí souvisejících aplikací a informačních technologií.
