Mávání vlaječkami, transparenty, průvody městem a nepsaná povinná účast. To se asi vybaví většině starších ročníků, když jim někdo připomene datum 1. května. Pro mladší, kteří o této době slyšeli už jen v rámci dějepisu, je tento den spjatý spíše s líbáním pod rozkvetlou třešní. Jak ale tento svátek vůbec vznikl?
Svátek práce: Vývoj a historie
Pro někoho může být překvapivé, že svátek, který je u nás nejvíce spojován s komunistickou propagandou, má kořeny ve Spojených státech. Svátek práce je spojen se společenskou vrstvou dělnictva, která se ke konci 19. století začala čím dál hlasitěji ozývat a to především prostřednictvím odborů. 1. května 1866 proběhla ve Spojených státech amerických stávka, které se účastnilo na 300 000 dělníků. Odbory požadovaly více volna, jelikož v 19. století byl pravidlem jeden až dva volné dny do měsíce.
Jedním z hlavních motivů bylo zavedení osmihodinové pracovní doby bez ztráty peněz, což se nakonec podařilo prosadit. Další stávky a demonstrace na sebe nenechaly dlouho čekat a odehrály se v nejbližších dnech. Bohužel během těchto stávek přišlo o život několik lidí. Někteří zemřeli při střetu s policisty, jiní kvůli výbuchu nastražené bomby.
Mají o státních svátcích otevřeno banky?
1. KVĚTEN NEBO 1. ZÁŘIJOVÉ PONDĚLÍ?
1. května 1988 byl poprvé oficiálně slaven Svátek práce, který zároveň měl připomenout dva roky staré události a pro dělnickou třídu se toto datum stalo symbolem. Spojené státy se od tohoto politicky orientovaného data chtěly distancovat, protože nechtěly ve svých řadách podporovat anarchistické a socialistické proudy. Proto se například v Severní Americe a v Kanadě slaví Svátek práce vždy první pondělí v měsíci září. Pro toto datum se Američané nakonec rozhodli na základě velice úspěšné akce, která se konala 5. září 1882 a měla být poklidnou oslavou pracovní síly. Toto datum se později stalo i symbolem konce léta.
PROPAGANDA Z AMERIKY
V našich končinách se ale tento svátek vydal poněkud jiným směrem. Svátek práce byl jedním z nejvýznamnějších dnů pro komunistický režim. Rádoby oslava práce a dělnické třídy měla za úkol demonstrovat sílu režimu. Pořádaly se průvody městem, všichni lidé si dávali sovětské, rudé a československé vlajky do oken a ulice byly plné plakátů s prvomájovými hesly: Prolétáři všech zemí, spojte se! U nás už více zdomácněla „Pelíškovská verze“ tohoto sloganu, ale tehdy si dával režim veliký pozor na to, aby se všichni občané účastnili a navíc aktivně.
Současná podoba Svátku práce
Dnes už nás účast v průvodech netrápí. Momentálně nám dělá starosti to, zda 1. květen bude všední den a nám se tak zkrátí pracovní týden. Pomyslnou třešničkou na dortu je to, že ani nepřijdeme o své peníze. Během svátků zaměstnanec čerpá náhradní mzdu, která je ve výši průměrného výdělku. To se ovšem netýká všech. V současné době se prosazuje, aby byly zavřené obchody v tyto významné volné dny.
KDO SE PRÁCI NEVYHNE?
O všech svátcích musí pracovat lékaři, policisté, hasiči nebo řidiči dopravy a další. I mimo tyto pracovní obory Vám může zaměstnavatel nařídit, abyste o svátku přišli do práce. Podle Zákoníku práce je to v pořádku, pokud se jedná o práci, se kterou se nemůže počkat do všedního dne a musí se provést okamžitě. Týká se to, například: naléhavých opravných prací, prací v továrně, které fungují nepřetržitě, práce potřebné ke střežení objektů nebo prací spojené s krmením a ošetřováním zvířat.
NA CO MÁTE NÁROK?
Zákoník práce se vyjadřuje pouze k nařízené práci. To znamená, že pokud se dobrovolně chcete vzdát volna a jít do práce, je to jen na Vaší domluvě se zaměstnavatelem. A co dostanete na oplátku? Zaměstnavatel má dvě možnosti. Podle Zákoníku práce Vám jako první musí nabídnout náhradní volno. To si můžete vybrat do 3 měsíců od odpracovaného svátku. Druhou možností je 100 procentní příplatek za práci. Takže si za jeden den vyděláte stejnou částku, jako kdybyste pracovali dny dva.
DNES OTEVŘENO
Od roku 2016 navíc platí zákon, podle kterého musí všechny obchody s výměrou větší než dvě stě metrů čtverečních o vybraných svátcích zavřít. Svátky, kdy musí mít obchody s výměrou nad 200 metrů čtverečních v roce 2019 zavřeno:
- 1. ledna - Nový rok a zároveň Den obnovy samostatného českého státu
- Velikonoční pondělí
- 8. května - Den vítězství
- 28. září - Den české státnosti
- 28. října - Den vzniku samostatného československého státu
- 25. prosince - 1. svátek vánoční
- 26. prosince - 2. svátek vánoční
otevřené
- Velký pátek
- 1. května - Svátek práce
- 5. července - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
- 6. července - Den upálení mistra Jana Husa
- 17. listopadu - Den boje za svobodu a demokracii
- 24. prosince - Štědrý den, otevřeno pouze do 12 hodin
Jak vidíte, na Svátek práce budou mít obchody otevřeno, takže se nemusíte bát, že se Vám na První máj nepodaří sehnat čokoládu na poslední chvíli.
CO NÁS ČEKÁ A NEMINE
Letošní rok vychází Svátek práce na středu, a tak nás čeká příjemná pauza v polovině pracovního týdne. A jak vypadá "předpověď" na pár dalších let dopředu? Ještě příjemnějšího scénáře se dočkáme příští rok, kdy nás čeká prodloužený víkend, protože 1. května vychází na pátek. Následující dva roky už tak příjemné nebudou, protože v roce 2021 vychází První máj na sobotu a o rok později na neděli. Prodlouženého víkendu se dočkáme v roce 2023, kdy budeme Svátek práce slavit v pondělí. A v roce 2024 nás opět čeká pauze uprostřed týdne, protože stejně jako letos bude Svátek práce ve středu.
