Kvůli koronavirové krizi a uzavření podniků některé profese dočasně zcela zmizely. Nouzový stav se různými způsoby dotýká všech pracovních pozicí. Některé jsou na tom lépe, jiným půjde o přežití. Krize, která nastala s rychlým šířením nákazy koronavirem do celého světa, zapříčinila propad české ekonomiky. Která odvětví na trhu práce zasáhne situace nejvíce a kdo by se měl bát o místo?
Jak krize ovlivní jednotlivé profese a trh práce?
V polovině března vyhlásila vláda ČR nouzový stav a vydala několik opatření, aby zamezila nákaze koronavirem, který způsobuje nové onemocnění COVID-19. Součástí opatření bylo zabránit volnému pohybu a shromažďování většího počtu lidí. Proto vláda rozhodla, že minimálně do poloviny dubna budou otevřeny pouze obchody, kde občané seženou nejnutnější zboží potřebné k přežití – prodejny s potravinami, drogerie a lékárny.
Prázdné zůstaly obchody s oblečením, kosmetikou, nábytkem, hobby markety, knihkupectví, knihovny, divadla, kina, galerie, kavárny nebo restaurační zařízení. Postupně se sice opatření uvolňují, ale někteří lidé, především ti, kteří pracují na živnostenský list, se do problémů dostali už nyní. Mezi prvními se otevřely květinářství, galanterie, hobby markety či kovošroty. Byl rovněž pozastaven cestovní ruch, tudíž se bez problémů neobejdou cestovní kanceláře, mezinárodní dopravci a letecké společnosti.
Postupně se sice opatření uvolňují, ale někteří lidé, především ti, kteří pracují na živnostenský list, se do problémů dostali už nyní.
Podle průzkumů během posledních březnových týdnů přišlo o práci 5 % lidí. Každý šestý Čech přišel minimálně o polovinu příjmů a musel kvůli tomu sáhnout do úspor. Majitelům uzavřených zařízení, především podniků v gastronomii, ale i menším podnikatelům (obchody s oblečením, kadeřnictví, kosmetické salony, cestovní kanceláře atd.), nyní hrozí existenční potíže, nebo dokonce krach. Které profese jsou nejohroženější?
Podle průzkumů během posledních březnových týdnů přišlo o práci 5 % lidí. Každý šestý Čech přišel minimálně o polovinu příjmů.
Cestovní kanceláře
Ještě v únoru si většina lidí nedokázala představit, že by nemohli vycestovat tam, kam chtějí. Omezení cestování zde bylo naposledy za minulého režimu. Nejenže vláda nejprve zrušila lety do Číny, Itálie a dalších rizikových zemí, ale nakonec došlo k úplnému zavření hranic. To má pochopitelně znatelný vliv na cestovní ruch. Navíc politici vedou debaty o dovolených v tuzemsku. Cestovní kanceláře proto o mnoho zakázek přišly a nyní jsou zcela bez práce.
Nezbývá jim nic jiného než klientům vrátit peníze, nebo jim nabídnout pozdější termín, který je zatím v nedohlednu. Jejich příjmy jsou však momentálně nulové a mnoha cestovkám, hlavně těm menším, hrozí krach. Zejména ty malé, ale i známější cestovní kanceláře už brzy nebudou mít z čeho platit mzdu zaměstnancům a nájem kanceláří. Je proto otázkou času, kdy některé z nich budou muset ukončit podnikání úplně. Lidé v oboru cestovního ruchu, hlavně zahraničního, jsou v této oblasti rizikovou skupinou.
Letecké společnosti
Absence cestovního ruchu a nemožnost vycestovat jde ruku v ruce s leteckou dopravou. I zde platí stejný scénář jako u cestovních kanceláří. Cestovní ruch z trhu práce téměř zmizel a ze dne na den spadly zakázky leteckých společností na nulu. Lety začaly ubývat už v lednu a únoru, avšak s příchodem krizových opatření napříč světem klesl letecký provoz asi o čtvrtinu. Meziročně se snížil o 18 %. Lety omezili například dopravci EasyJet, Smartwings, ČSA, British Airway, nebo Ryan Air, kterému poklesl počet letů o 80 %. Většina leteckých společností musela stáhnou tři čtvrtiny svých letadel z provozu.
Absence cestovního ruchu a nemožnost vycestovat jde ruku v ruce s leteckou dopravou. O práci nyní přišlo mnoho pilotů, letušek stewardů a dalších zaměstnanců.
To má pochopitelně dopad na ekonomiku leteckých společností. Kvůli koronavirové krizi začali dopravci nabízet bezplatné změny letů a ze začátku cesty do zahraničí ani nerušily. Vracely se však domů s prázdnými letadly. Příjmy leteckých společností se nyní také výrazně snížily. O práci nyní přišlo mnoho pilotů, letušek, stewardů a dalších zaměstnanců. V ohrožení jsou především nízkonákladové společnosti, ale i ty větší se děsí toho, co bude dál. Není vyloučeno, že i letecké dopravce dožene krize k propouštění zaměstnanců či krachu.
Podniky v gastronomii
Další odvětví, které na koronavirovou krizi nejvíce doplatí, je gastronomie. Ať už se jedná o restaurace, bary, kavárny, cukrárny či bistra, téměř všechny se potýkají s vážnými, až existenčními problémy. Od poloviny března jsou všechny stravovací podniky zavřené, některé úplně bez příjmů. Ty, které si to mohly dovolit, si snažily pomoct, kde se dá. Například okénkovým prodejem, nebo rozvozem baleného jídla na objednávku. Ale některým ani to nepokryje potřebné výdaje na nájem či platy cukrářů, kuchařů a číšníků.
Jelikož je návštěvnost většiny restauračních zařízení nulová, hrozí krach i větším, známým a kvalitním podnikům. Ty od uzavření do nynějška přišly o miliony korun, které by za normálních okolností strávníci utratili. Finanční rezervy však restauracím nevydrží věčně. V rozhovoru pro Reflex dokonce i Zdeněk Pohlreich, přední český šéfkuchař, přiznal, že krach může hrozit většině podniků, včetně toho jeho. Aby alespoň čas strávený v karanténě nějak využili, rozhodly se některé podniky nezištně pomáhat lidem pracujícím v první linii – lékařům, záchranářům, policii nebo hasičům.
Podnikatelé a živnostníci
Zejména majitelé uzavřených podniků, ať už to jsou restaurace, obchody s oblečením, antikvariáty nebo kadeřnictví, budou mít velké problémy. Jejich příjmy nyní klesly na nulu, přesto musí platit nájem, zaměstnance a pochopitelně i další výdaje, ať už třeba na domácnost a uživení rodiny. Někteří podnikatelé, například majitelé barů a restaurací, ale i ti další, musí splácet půjčky, za které svůj byznys vybudovali (byť mají splátky odložené). Bohužel i těmto profesím hrozí zánik. Po koronakrizi sice tito lidé budou potřeba, ale pokud jejich podnikání zkrachuje, nebudou pro veřejnost k dispozici. Jednoduše si nebudou moct dovolit kvůli aktuální ztrátě financí podnikání znovu řídit a provozovat.
Podnikatelé a živnostníci mohou například požádat o okamžitou pomoc, odložení splatnosti daní a půjček, vláda také přerozděluje finance mezi různé podniky.
Vláda sice pracuje na programu, který by měl živnostníkům pomoct a podpořit je, ale mnozí se dostali do krizové situace už na začátku krize. Veškeré informace jsou na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. To například spustilo program Antivirus na podporu zaměstnanosti v době krize. Podnikatelé a živnostníci mohou například požádat o okamžitou pomoc, odložení splatnosti daní a půjček, vláda také přerozděluje finance mezi různé podniky. Někteří se však v existenčních potížích už nacházejí. Pracovníci z oboru gastronomie přicházejí o práci už nyní a co bude s ostatními, se teprve uvidí.
Utrum pro kulturní akce
Divadla, koncerty či kina jsou také zavřená. Filmaři, herci, zpěváci nebo interpreti přišli nyní o veškerý zdroj příjmů. Sice jste mohli zaregistrovat, že herci nebo zpěváci vysílají svá vystoupení online, ale nikdo je za to neplatí. Mezi takové patří například pražské divadlo Studio dva, nebo zpěváci streamující své kulturní vložky například na sociálních sítích. Snaží se tak ale využít svůj čas a zpříjemnit ostatním lidem život v izolaci. Pro některé interprety a divadla je ale zdroj příjmů ze vstupného na představení klíčový a bez něj nemohou vyjít. Například kina odhadují ztráty na 200 milionů korun.
Ekonomická krize
Výjimečná situace se pochopitelně dotkne i ostatních profesí. Ekonomové krizi již předpokládali, ovšem koronavirus její příchod ještě uspíšil. Odhady jsou různé, ekonomika by letos mohla klesnout i o 10 %. Propad zapříčiní hlavně rychlý růst nezaměstnanosti, pokles vývozu a průmyslové výroby či pokles inflace.
- Tolik lidí si myslí, že by mohli ztratit zaměstnání, protože jejich firma nebude mít dost zakázek a bude propouštět: ANO řeklo 32 %, NE řeklo 68 %
- Mohou mít problém se zaplacením životních nákladů kvůli ztrátě, nebo snížení příjmů: ANO řeklo 36 %, NE řeklo 64 %
Další vývoj bude záležet nejen na trvání nouzového stavu v Česku, ale také na stavu ve světě. Některé firmy budou nuceny propustit své zaměstnance, jiné budou alespoň šetřit. Podstatnou částí české ekonomiky je také export a příjmy z turismu. Nepochybně bude naše hospodářství ovlivňovat i otevření hranic a situace v dalších státech. Jak je situace vážná, ukáže jen čas.
