Na to, abychom udělali dobrý první dojem, máme vždy jen jeden pokus. Neobratně zvládnuté společenské situace se vepíšou do paměti velice hluboko (jako horor podle skutečné události) a bývá potom těžké napravit si pošramocenou reputaci. Mnoho lidí má pocit, že pravidla slušného chování a společenské konvence jsou svazující, škrobená, zastaralá a vůbec do našich moderních životů nezapadají. Tato domněnka je ovšem poněkud zavádějící a pramení spíše z nepochopení podstaty společenské etikety jako takové.
Pamatujete na scénu z filmu Pretty woman, kdy Julia Roberts jí poprvé šneky v luxusní restauraci? Pokud chceme udělat dobrý dojem, ani sebelepší a nejdražší ošacení nás s největší pravděpodobností nezachrání, pokud neovládáme pravidla slušného chování. Kdo zdraví první, kdo nabídne tykání, jak je to s představováním a jak si poradit s dress codem? Mnoho z nás zažije první den v dobře placené práci nebo registraci na úřadu práce. Jistě záleží na tom, co si oblékneme, ale neméně důležité je také to, jak vystupujeme a jak se chováme k druhým lidem.
Psaní motivačního dopisu na vysokou školu možná zažilo více čtenářů tohoto článku. U motivačního dopisu nezáleží ani tak na tom, co máme oblečeného, ale jistou formu a pravidla slušného chování je nutné dodržet i v psaném projevu. Pokud máte v etiketě trochu zmatek a nevíte, co znamená etika a etiketa, dnešní článek představí několik základních, ale zásadních pravidel slušného chování a běžné společenské konvence.
Etika a etiketa
Pojmy etika a etiketa jsou známé. Přestože se mohou někomu plést, jedná se o rozdíly. Slovo etiketa pochází z francouzského étiquette a znamená pravidla slušného chování. Pravidla etikety i etiketa chování tedy znamenají zásady slušného chování. Je pravdou, že slovo etiketa se používá také pro označení štítku na obalech výrobků apod. Následující článek pojednává o etiketě chování ve společnosti.
Etika se zabývá mravními jevy, tedy teorií morálky. Patří sem i neodsuzování a zdržování se rasistických narážek či jiných předsudků vůči lidem jiné státní příslušnosti. Etika a etiketa spolu úzce souvisí, není to však jedno a to samé. Etika je nauka o mravnosti, mravouka a učí rozlišovat dobré a špatné, čestné a nečestné. Zároveň platí, že to, co bylo etické v minulém století, nemusí být etické dnes. Etika je totiž ovlivňována dobou, lokalitou a sociálním prostředím. To je další rozdíl mezi etikou a etiketou. Etika se mění, etiketa chování zůstává v jádru stejná. Kdo zdraví první, etiketa v restauraci (stolování) nebo základy etikety chování k ženě jsou prakticky beze změn.
Důležitost etikety chování v životě
Většina lidí nemá ráda pravidla z jednoduchého důvodu – evokují pocity, že někdo něco přikazuje. Jako u všeho i zde záleží na kontextu. Ač pravidla a zákony vnímáme na jednu stranu jako něco svazujícího, je vhodné si přiznat, že často jsou tím posledním, co zabraňuje propuknutí chaosu. Dokážete si představit život bez zákonů, fungování dopravy bez pravidel silničního provozu? Ano, existují země, kde silniční provoz funguje i za porušování pravidel, ale vraťme se zpět do České republiky.
Nárok na starobní důchod se neustále posouvá a důchodový věk se zvyšuje. Lidé narození ve 40. letech měli naprosto odlišný důchodový věk než jaký čeká nás. Nárok na starobní důchod, a tím i důchodový věk, se bude v budoucnu určovat podle délky života, aby byl celý důchodový systém udržitelný.
Mezi největší učitele společenské etikety chování a pravidel slušného chování patří legendární pan Ladislav Špaček. Pokud nevíte, co dělat doma, doporučujeme přečíst si jednu z jeho knih. Dle slov Ladislava Špačka nám pravidla etikety umožňují mnohem větší svobodu, než se může na první pohled zdát. Díky pravidlům etikety se můžeme naprosto uvolnit, protože víme, co je v jaké situaci adekvátní a víme, jak se zachovat a co je naopak absolutně nevhodné.
Pravidla etikety nejsou jen o vykání
Zásady slušného chování nejsou omezené pouze na to, kdo zdraví první, na poděkování a poučení o nevhodnosti srkání v restauraci či mluvení s plnými ústy. Pravidla etikety jsou obsáhlý soubor, který nás provede jakoukoliv významnou životní událostí i situací z každodenního soukromého nebo pracovního života (první den dobře placené práce, registrace na úřadu práce, setkání s lidmi jiné státní příslušnosti či psaní motivačního dopisu na vysokou školu). Do základ etikety chování patří pravidla slušné konverzace a zdvořilostních gest, dále stolování a vhodné odívání odpovídající dané situaci, prostředí či příležitosti (tzv. dress code).
Pokud víte, že to s vašimi znalostmi na poli pravidel etikety není žádná sláva, nemusíte hned panikařit, nejedná se o horor podle skutečné události. Není nutné co nejdříve nastudovat celý soubor společenské etikety a etikety v restauraci. Následující článek nastíní nejdůležitější pravidla slušného chování, které stačí znát, abychom se v běžném životě nemuseli už nikdy cítit nekomfortně či absolvovat trapné chvíle ticha a váhání, kdo zdraví první a jaké jsou zásady v etiketě chování k ženám. Díky seznamu pravidel etikety zvládneme každou společenskou situaci s grácií a elegancí.
Ve společnosti si nejsme rovni
I když lidstvo ušlo dlouhou cestu a na vzájemné rovnosti obou pohlaví se intenzivně pracuje, v oblasti etikety chování bude vždy platit, že si nejsme všichni rovni. Nejedná se však o nějakou degradaci či ponižování v rámci společenského kontaktu. Ve společnosti jsou zkrátka některé osoby společensky významnější než jiné. Pokud dokážeme společenskou významnost spolehlivě rozlišit, získáme stabilní základy etikety pro další situace.
Základní pravidlo slušného chování zní: ve společnosti si nejsme všichni rovni. Ve společnosti existují osoby společensky významnější a lidé společensky méně významní. Kdo tedy patří mezi vyvolené a kdo zdraví první? Ve vztahu muž a žena je ve společnosti významnější vždy žena, starší oproti mladšímu a nadřízený vůči podřízenému.
Muž a žena, starší a mladší
V rámci zásad slušného chování a společenských konvencí dáváme přednost před ostatními a projevujeme úctu osobám společensky významnějším. Také se staráme o to, aby měli tyto osoby ve společnosti maximální možný komfort. Platí například pravidlo etikety chování k ženě (jako k osobě společensky více významné), že muž nenechá nikdy ženu zvedat ze země cokoliv, co jí upadlo (kapesník, kabelka, mobilní telefon, sklenička apod.). Lidé společensky více významní vcházejí první do místností, usedají na židli jako první, podávají ruku jako první a sedí na čestnějším místě (po pravici).
Jde-li muž se ženou, žena jde po pravici muže jako společensky významnější. Pravidlo pravé ruky má i své výjimky – pokud nastanou situace, kdy by pro člověka společensky významnějšího hrozilo nebezpečí nebo nekomfort, může jít žena po levici muže. Jsou to například situace, kdy by muž se ženou procházeli úzkou cestou, kde je na straně ženy rušná silnice, při sezení v divadle či kině by žena seděla na konci řady apod. Pokud máte více volného času a nevíte, co dělat doma, můžete si společenskou etiketu trénovat sledováním videí od Ladislava Špačka.
Představování
V představování dělá mnoho lidí chyby, i když by to se správným podáním ruky měl být naprostý základ. Kdo se komu přestavuje a kdo zdraví první? Právě zde se budeme držet prvního pravidla společenského chování o společenské významnosti. Představuje se muž ženě, mladší staršímu a podřízený nadřízenému, popřípadě přeneseně v hierarchii společensky méně významný společensky významnějšímu.
Pokud se chcete seznámit nebo s někým začít konverzaci, bez představení se určitě neobejdete. Nejjednodušší je v tomto případě využít prostředníka v podobě třetí osoby, který zná jak vás, tak i osobu, kterou chcete poznat. I prostředník musí mít však na paměti základní pravidlo etikety a představuje významnější osobě člověka společensky méně významného.
Zapeklité společenské situace
Situace se mohou samozřejmě vždy zkomplikovat. Asi nejnáročnější situací, se kterou se můžeme běžně setkat, je setkání a představování dvou párů. Zásadou číslo jedna je nepanikařit. První krok leží na nejdůležitější osobě čtveřice, tedy ženy společensky významnějšího nebo staršího muže. Ta podává ruku druhé ženě a jejímu partnerovi.
Následuje nabídnutí ruky k pozdravu ze strany společensky méně významnější ženy významnějšímu muži. Jako poslední si vzájemně podávají ruce oba dva muži, kdy starší či důležitější ze dvojice mužů nabízí ruku jako první. Ovšem celý tento děj je doprovázen i představováním, kdy se první představuje mladší muž, pak představuje svou partnerku a tak dále.
Věk je relativní. Při váhání, kdo je starší nebo více společensky významný, se držme nezpochybnitelného znaku: Žena je významnější.
Pokud jde žena s mužem do schodů, kdo půjde první? Ženě může být nepříjemné, že jde muž blízko za ní – může nabýt dojmu, že si ji chce muž prohlížet z jiného úhlu. Ne vždy je tomu tak. Zde platí další důležité pravidlo slušného chování: Bezpečnost především. Gentlemani vědí, že muž jde do schodů vždy za ženou, aby ji mohl poskytnou oporu a je zároveň taktní a dodržuje odstup.
Stejně to platí naopak při cestě dolů ze schodů. První jde muž a poté žena (starší či společensky významnější osoba). Nejste si v některé situaci společenského chování jisti? Rychlá reakce s příjemným úsměvem a odlehčením situace, je vždy rozhodně lepší než delší trapné ticho a uvažování nad tím, kdo začíná první a kdo se jak zachová.
Tykání a vykání
Pro mnohé ošemetná záležitost. I zde je dobré držet se základů společenské významnosti. Tykání nabízí starší mladšímu, žena muži a nadřízený podřízenému. Tykání je velmi vstřícné gesto, které vyjadřuje přátelský vztah i vzájemnou rovnost. Jsou ale situace, kdy nabídnuté tykání nemusí být úplně příjemné. Rezolutní odmítnutí nabídnutého tykání je považováno za společensky nevhodné a významnější osoba, která jej nabídla, může vaši reakci vnímat jako urážku. Navíc tím dotyčného uvádíte do nepříjemné až trapné situace.
Pokud cítíte, že si s daným člověkem, například s nadřízeným, tykat z nějakého důvodu nechcete, lze z této situace elegantně vybruslit. Za nabídku upřímně poděkujte s tím, že si jí velmi vážíte, ale dodejte, že by vám bylo příjemnější zachovat v rámci firemní hierarchie vykání. Jako drobný a vstřícný krok můžete nabídnout dané osobě, že pokud chce, může vám tykat. Za mezistupeň mezi vykáním a tykáním se považuje oslovování jménem v kombinaci s vykáním („Dobrý den, Ladislave, poradíte mi prosím?“).
Nepodceňujte důležitost a vhodnost oděvu
Bez oblečení se obejdeme jen těžko, pokud nejdeme na nuda pláž. Oblečení je naše vizitka a také součást sebeprezentace, na jejímž základu nás ostatní hodnotí. A že hodnotí každý a mnohdy poměrně přísně. Dnes se osobní reprezentace často podceňuje a ustupuje pocitu pohodlí za každé situace. Bohužel se tento fenomén nevyhnul dámskému ani pánskému šatníku.
Vyleštěné kožené polobotky a elegantní dámské boty nahradily z většiny značkové i neznačkové tenisky, kravata je pro mnoho mužů sprosté slovo a dobře padnoucí oblek či nadčasové a univerzální „malé černé“ nalezneme ve skříních spíše výjimečně. Samozřejmě, že se doba mění, ale určité standardy přetrvávají.
Ač se nyní jen málokdo převléká několikrát denně podle aktivity, na kterou se zrovna chystá, oblečení určené výhradně pro konkrétní aktivity a události přetrvává a jejich záměna je spíše společenské faux pas. Na horskou turistiku půjdeme vybaveni kvalitní a pevnou obuví s nepromokavým oblečením, také pro návštěvu divadla, co si vzít na pohovor i na procházku po městě bychom měli volit odpovídající oděv a obuv. Mysleme na to, že v případě slavnostních příležitostí a oslav dáváme odpovídajícím oblečením svému hostiteli najevo, že si vážíme nejen jeho pozvání, ale i jeho samotného.
Jaký zvolit dress code?
Dress code se často objevuje v pozvánkách na různé společenské akce nebo na rodinné události. Oblečení volíme tedy podle příležitosti, pro denní nošení do práce (business dress) nebo pro neformální příležitosti a pro volný čas (casual dress). Dress code je jakýsi pokyn hostitele, jak se máme obléknout, abychom nevybočovali z normy. Jakékoliv vybočení je totiž chyba.
Dress code na pozvánkách se uvádí pro muže a žena se muži (svému partnerovi) přizpůsobí, aby společně tvořili harmonický pár. Dress code se určuje pro muže, protože oblečení pro muže má jen pár standardů. Naproti tomu určit oblečení ženě není snadné – žena má desítky možností, jak se obléknout a vyjádřit tím společenskou rovinu. Black tie je černý oblek, smoking. Pokud je na pozvánce dress code black tie, měl by muž přijít ve smokingu, nikoliv v tom nejlepším oblečení, které má.
Etiketa v restauraci
Speciální kapitolou je etiketa v restauraci, která je velmi obsáhlá. Koneckonců všechna témata, týkající se etikety chování a pravidel slušného chování, jsou velice obsáhlá. Tento článek je pouze špičkou ledovce. Etiketa v restauraci zahrnuje vše, co bylo uvedeno (oblékání, zdravení, představování), a k tomu zasedací pořádek, prostírání stolu, servírování a pořadí chodů a jak správně stolovat (jak zacházet s příborem, jak jíst plody moře atd.).
Stolovat totiž můžeme i na rodinných oslavách, svatbách a ve společnosti známých lidí. Stolovat můžeme doma u přátel na významné výročí nebo budeme pozváni do restaurace na pracovní oběd, na raut či garden party. I když jdeme do hospody, jdeme do společenosti. A ve společnosti platí jistá pravidla slušného chování. Je pravdou, že v restauracích nižších kategorií se přizpůsobíme lépe nižším nárokům na společenské chování než naopak.
Specifická etiketa chování u stolu
První zvláštností může být pravidlo etikety chování, kdy muž vchází první do restaurace a druhá jde žena. Zde opět platí: Bezpečnost především. Kdyby v restauraci probíhala nějaká rvačka, muž zde figuruje jako štít. Tento zvyk pochází z dob, kdy restaurace nebyly tak bezpečené, jako dnes. Muž pomůže ženě či společensky významnější osobě s posazením. Pokud si chce muž sundat sako, musí se nejdříve zeptat své společnice, zda jí to nevadí. Dámská kabelka nepatří na stůl. I taková jsou pravidla etikety.
Měli bychom si dávat pozor na to, jak pokládáme příbor na talíř. Zejména pak v dražších restauracích. Příbor, založený určitým způsobem na talíři, dává číšníkovi signál, zda budeme či nebudeme pokračovat v konzumaci. Jestliže je k dispozici látkový ubrousek, ten nepatří do talíře tak, jako papírový ubrousek. Pokud opustíme prostředí restaurací a ocitneme se v domácím prostředí (například u přátel na večeři), zde není nutné dodržovat striktně všechna pravidla společenské etikety. Platí, že pokud jsme pozvaní, přineseme nějakou pozornost (květinu, víno nebo něco originálního k jídlu).
Alespoň občas bez telefonu
Chytré telefony se staly nedílnou součástí našich životů. Pro mnoho lidí je to jedna z nejosobnějších věcí. Sociální sítě, kontakty, pracovní poznámky, kalendář, fotky, videa, knihy, zprávy, peněženka – je toho opravdu hodně, co dnes obsáhnou. Mobilní telefony jsou našimi soukromými deníky a hlavně neustálým spojením s okolním světem. Jsme tak spojeni, až jsme mnohdy vlastně sami, jako bychom občas zcela zapomněli na reálný společenský kontakt a interakci, a to i v případech, kdy jsme s přáteli či rodinou.
Zažeňte potřebu odpovídat ihned na každý pracovní e-mail či reagovat na nový post na Instagramu. Vypněte si telefon nebo jej při těchto situacích nechte doma. Bleskovým reakcím na každé pípnutí či vibraci telefonu se vyhněte i během pracovní schůzky. Pokud během konverzace neustále saháte po telefonu, je to vůči vašemu protějšku či společnosti velmi hrubé a nevhodné. Věnujte svou naprostou pozornost člověku, s nímž trávíte daný čas. Uvidíte, že to přinese ovoce nejen v osobním životě, ale i v práci.
10 pravidel slušného chování
Slušné chování a pravidla etikety neodmyslitelně souvisí s ohleduplností, která je jedním ze základních pilířů a ne-li tím nejdůležitějším. Pokud jsme ohleduplní vůči druhým, dokážeme se vcítit do druhého a také přiměřeně zareagovat, je to ve společnosti ceněné chování. Ohleduplnost je omluva, když ve spěchu do někoho vrazíme při cestě do práce, ohleduplnost je podržení dveří ženě i pomoc do kabátu.
Zásady slušného chování jsou obšírné. Stačí se podívat knihy Ladislava Špačka o etiketě chování a na počet jejich stran. V běžném životě není nutné znát veškerá pravidla etiky a etikety. Existuje ovšem několik zásad slušného chování, které bychom měli znát a z konkrétních situací v životě bychom měli být schopni adekvátně reagovat. Jakých je 10 pravidel slušného chování?
- Osoba společensky méně významná se představuje první
- Společensky významnější osoba podává ruku první
- Zdravíme s úsměvem všechny známé i neznámé, ve známém i neznámém prostředí
- V oslovení respektujeme tituly
- Tykání nabízí žena muži
- Do neznámých prostor vchází první muž, poté žena
- Muž jde po schodech vždy níže než žena
- Na návštěvu choďme o pár minut později
- Na toaletě se nehodí podávání rukou, předávání vizitek a představovat se
- Oblékáme se vkusně podle příležitosti
Ve specifických situacích (například pozvání na garden party, na křest, vernisáž nebo ples) platí další pravidla etikety nad rámec zmíněných 10 pravidel slušného chování, které je potřeba se doučit nebo si je osvěžit, abychom si neudělali faux pas či abychom se sami necítili nekomfortně.
