Práce na zkrácený úvazek

Lidé v České republice mohou mít odlišný časový rozvrh, časové možnosti i problémy, které jim brání v práci na plný úvazek. Proto si může každý zaměstnanec u svého zaměstnavatele kdykoliv sjednat práci na zkrácený úvazek. Ať už se jedná o rodinné, soukromé nebo zdravotní důvody, zaměstnavatel nesmí požadavek na úpravu délky pracovní doby odmítnout. Práce na zkrácený úvazek využívají nejen rodiče pečující o dítě či děti, nýbrž i studující lidé a lidé se zdravotním omezením.

Nabídka práce na zkrácený úvazek

V České republice momentálně najdeme přes 2 500 nabídek práce na zkrácený úvazek. Zkrácený úvazek v práci může být dohodnut téměř u každého typu zaměstnání a práce, proto práci na zkrácený či částečný úvazek nalezneme v každém městě. Firmy nabízejí obvykle částečné úvazky na pozicích v administrativě, ostraze, úklidových prací, prodeje, ale i ve zdravotnictví či řemeslných pracích. Zkráceného úvazku nejčastěji využívají ženy starající se o děti mladší patnácti let. Výhodami zkráceného úvazku jsou čas na osobní život, větší odpočatost a tím pádem i lepší výkonnost v práci. Alternativou může být i práce na dohodu, mezi které patří dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, nejčastěji se jedná však o brigády.

Žádost o zkrácený úvazek

Práce na zkrácený úvazek může mít zcela individuální podobu a liší se dle dohody mezi každým zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanec by měl předložit svůj požadavek o zkrácení pracovní doby i se všemi požadavky svému zaměstnavateli písemně. Zaměstnavatel může odmítnout vyhovět zaměstnanci v práci na zkrácený úvazek, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Mezi ty se počítá úzká specializace nebo nemožnost dělit práci mezi více než jednoho člověka. Pokud mu v tom provozní důvody nebrání a přesto odmítne, může si zaměstnanec stěžovat u inspekce práce. To může zaručit pokutu pro zaměstnavatele, nikoli však jistotu získání práce, o kterou zaměstnanec žádal. Mezi vážné provozní důvody se nepočítá najmutí dalšího pracovníka pro doplnění dané práce.

Podoby zkráceného úvazku

Zaměstnanec má právo přizpůsobit si svou práci na zkrácený úvazek. Zkrácený úvazek může mít podobu zkrácené denní pracovní doby, třeba pouze na 5 či 6 hodin denně nebo zaměstnanec může docházet do práce pouze ve vybraných dnech v týdnu. Pracovat na určitých projektech či činnostech jen v určitých dnech či týdnech v měsíci. Pracovní dobu lze upravit počtem odpracovaných hodin, mezi které patří například povinnost odpracovat 20 hodin za týden, kdykoliv během týdne. Na tento model navazuje na možnost práce z domova nebo li tzv. home office. Ne však každý model lze aplikovat na každý typ práce. Další možností zkráceného úvazku je i volný příchod a odchod z práce.

Pojištění a důchod při práci na zkrácený úvazek

Odvody na sociální a zdravotní pojištění se počítají stejně jako pří práci na plný úvazek. Pokud je však hrubá mzda zaměstnance pracující na zkrácený úvazek měsíčně nižší než minimální mzda, zaplatí pravděpodobně více za zdravotní pojištění než původně čekal. Z hrubé mzdy mu totiž zaměstnavatel strhne navíc doplatek do minima. Netýká se to zaměstnanců, jejichž plátcem zdravotního pojištění je stát.

I důchod může být u zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek a odvádějící ze mzdy sociální pojištění nižší. Při dlouhodobém odebírání nižší mzdy platí i pobírání nižšího důchodu v pozdějším věku.

Mzda a benefity u práce na zkrácený úvazek

Všechny výhody práce na zkrácený úvazek musí být kompenzovány nevýhodami. Jedna z největších nevýhod práce na zkrácený úvazek je i nižší plat, který přirozeně přichází se snížením pracovní doby. Platy se liší dle profese, náplně práce, kvalifikace a vzdělání, místa výkonu práce i individuální dohody o práci na zkrácený úvazek mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Další nevýhodou může být pomalejší profesní růst v kariéře, který se může lišit od kariérního růstu lidí pracující na stejné pozici.

Jednou z dalších nevýhod může být práce vykonaná přesčas. Pokud zaměstnanec na zkrácený úvazek pracuje přesčas, doba přesáhnutá přes smluvenou zkrácenou pracovní dobu mu bude doplacena běžnou pracovní mzdou, nikoliv příplatky nebo náhradními dny volna, jak tomu bývá u hlavního pracovního poměru při plném úvazku. Aby dosáhl zaměstnanec tohoto nároku, musel by pracovat nad rámec běžné týdenní pracovní doby, která činí obvykle 40 hodin týdně.

Výhodou může být naopak větší využívání zaměstnaneckých benefitů. Nabízené zaměstnanecké benefity se mohou lišit podle firmy a zaměstnavatele, který benefity poskytuje. Ať už se jedná o stravenky, slevy na produkty dané firmy, sick days, týden dovolené navíc, příspěvky na stravování, sport, zdraví či kulturu nebo připojištění, zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek má více času a prostoru na plné využití těchto benefitů. A to i v případě užívání benefitů jako je firemní vozidlo nebo služební mobilní telefon i s tarifem k vlastním soukromým účelům.