Nedostatek pracovníků donutil firmy poskytnout svým zaměstnancům lepší pracovní podmínky a nespokojení zaměstnanci se mohli poohlížet po práci, ve které by byli více spokojeni. I nízká míra nezaměstnanosti vede Čechy k absenci strachu ze ztráty zaměstnání. Jak si v průzkumu vedli například vyšší odborní pracovníci a živnostníci?
Ztráta zaměstnání? Nepravděpodobné
Co nám situace na trhu práce ještě přinese? Noční můra pro jedny znamená ráj na zemi pro druhé. To, co personalisté a i celé firmy považují za tragédii, běžní zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zeširoka vítají. Nedostatek pracovníků vede například k nenaplněným kapacitám výrobních podniků, zároveň se ale lidé příliš nebojí ztráty zaměstnání.
Jinými slovy. Kvalitní zaměstnanci, kteří měli ve firmě vždy své místo, jsou vysoce oceňováni. A těm, potenciálním, které si společnosti chce získat, musí často nabídnout dobře fungující kolektiv, kariérní růst, širokou škálu benefitů a vysoké mzdy. Směs všeho zmíněného vede k tomu, že zaměstnanci jsou se svým zaměstnáním nejen spokojeni, ale také se neobávají o ztrátu zaměstnání.
Průzkum ukázal jedno hlavní pozitivní zjištění. Češi jsou více spokojeni se svou prací a neobávají se tolik ztráty zaměstnání.
Průzkum mluvící o zaměstnancích a OSVČ
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) prezentovalo poznatky z červnového šetření týkající se zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Věnovalo se v něm především spokojenosti s dosavadním zaměstnáním, ale také jak se jim líbí na samotném pracovišti (jaká na něm panuje atmosféra) a jestli jsou spokojeni s výši svého příjmu. Věnovalo se také tomu, zda se zaměstnanci bojí ztráty zaměstnání nebo uvažují o jeho změně.
Průzkum CVVM se zaměřuje na pracovní postoje zaměstnanců, podnikatelů a živnostníků.
Lidé mají rádi své zaměstnání
Průzkumu se zúčastnilo celkem 1 078 ekonomicky aktivních dotazovaných. Dle šetření celých 61 % respondentů uvedlo, že jsou se svém zaměstnáním spokojení. Do 100 % sice ještě velká část chybí, ale 32 % respondentů ze zbytku označilo svůj postoj na pomezí spokojenosti a nespokojenosti. Situace se v České republice zlepšuje, což je zřejmé z meziročního srovnání. V roce 2017 totiž bylo mnohem více „spíše nespokojených“. Pokles dosahoval velikosti 4 procentních bodů.
Důvodů je několik, ale minimálně tento je do očí bijící: množství nových pracovních nabídek a růst poptávky po pracovnících vedl nespokojené zaměstnance ke změně zaměstnání. Mnohem více měnili práci ti, kteří ji chtěli změnit, než ti, kteří dostali například výpověď. A právě dobrovolná změna zaměstnání měla pozitivní vliv na spokojenost pracovníků.
Přehršle zveřejněných pracovních nabídek vedlo k tomu, že lidé nespokojení se svým zaměstnáním se uchýlili ke změně práce.
Velmi spokojení jsou i živnostníci
Průzkum se soustředil také na spokojenost dle druhu ekonomické aktivity. Pro případ tohoto šetření bylo stanoveno 5 druhů ekonomické aktivity: OSVČ, vedoucí pracovníci, ostatní zaměstnanci (s výjimkou dělníků), kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci. Nejvíce spokojení jsou dvě první zmíněné skupiny. 83 % vedoucích a vyšších odborných pracovníků uvedlo, že jsou spokojení, u podnikatelů a živnostníků je to o jedno procento méně.
Je dobré se na tuto část podívat detailněji. Každý 3. vedoucí a vyšší odborný pracovník (34 %) je velmi spokojen se svou prací, spíše spokojena je téměř polovina (49 %). Velmi spokojených je sice „jen“ 30 % OSVČ, ale spíše spokojených je více než půlka (52 %). Mnohem méně veselejší výsledky byly zaznamenány u dělnických profesí.
Spokojenost zejména u skupin vedoucích pracovníků a osob samostatně výdělečně činných je na dobré úrovni.
Spokojenost závisí i na vzdělání
Spokojenost se zaměstnáním může ovlivnit několik faktorů. Lidé s vyšším stupněm dosaženého vzdělání jsou se svou prací spokojenější, stejně tak jako lidé s vyšším čistým osobním příjmem. Na spokojenost má vliv také životní úroveň domácnosti. Naopak míra spokojenosti se neliší díky pohlaví nebo věku.
Spokojenější jsou lidé s vyšším vzděláním, vyšším čistým osobním příjmem a ti s lepší životní úrovní domácnosti.
Jakou roli hraje v zaměstnání kolektiv
Co říkají výsledky průzkumu o atmosféře na pracovišti, která je pro mnoha zaměstnanců vedle výše platu rozhodujícím faktorem při změně zaměstnání? „Vztahy na pracovišti jsou více než třemi čtvrtinami pracujících (78 %) hodnoceny kladně: 30 % dotázaných považuje atmosféru na pracovišti za přátelskou až důvěrnou, podle 48 % vztahy na jejich pracovišti charakterizuje dobrá spolupráce, i když bez zvláštní osobní blízkosti. Jako chladné či případně napjaté a konfliktní vnímá vztahy na pracovišti necelá pětina ekonomicky aktivních (17 %)…“.
V tomto ohledu nezaznamenali tazatelé nijak významné statistické odlišnosti. Na kolektivu prostě a jednoduše vždy záleželo a bude záležet. Není se čemu divit. Každý z nás tráví v zaměstnání mnoho hodin denně a pracovat po boku lidí, se kterými nám není dobře, by na nás mohlo mít velmi negativní vliv. Včetně logicky větší nespokojenosti se současným zaměstnáním.
Více než tři čtvrtiny jsou s atmosférou a vztahy na pracovišti spokojení. Meziročně se výsledky významně neměnily.
S platem stále nejsme spokojeni
Výše mzdy je bezesporu jedním z faktorů, který ovlivňuje to, jak jsme z práce nadšení. Podnikatelé a živnostníci jsou s výší svého výdělku z pěti zkoumaných skupin nejvíce spokojeni, více než polovina (54 %) ho považuje za odpovídající. Jak jsou na tom obecně Češi? I přesto, že se situace lepší, tři pětiny Čechů si stále myslí, že jejich finanční ohodnocení je menší, než by si zasloužili.
Jestliže do této skupiny patříte, otázkou je, jestli i váš nadřízený ví, že takto smýšlíte. Pokud si toho zaměstnavatel není vědom, je dobré si s ním popovídat například při schůzce týkající se zpětné vazby. Pokud za vámi stojí výsledky, tvrdá práce a dobré vztahy s kolegy, proč se nepřipomenout? Jak si říci o zvýšení platu jsme radili v minulém článku.
Svůj plat jako odpovídající hodnotí především OSVČ, tři pětiny Čechů si ale myslí, že by si zasloužili na konci měsíce vidět na účtu více.
Je změna zaměstnání na pořadu dne?
Možná právě širší škála nabízených benefitů a růst průměrných mezd zapříčinil, že více než tři čtvrtiny pracujících nemají „zaječí úmysly“ a chtějí zůstat v současném zaměstnání. Jak je tomu ale v případě ztráty zaměstnání? Většina lidí se toho neobává a naopak si myslí, že je „spíše nepravděpodobné“, že by na jejich pozici byl dosazen někdo nový (51 %). Více než každý čtvrtý pak považuje svou pracovní pozici za zcela jistou. Jiné je to ale u starších generací, které takovou jistotou nepřekypují.
Od roku 2004, kdy se tento faktor sleduje, je tento výsledek dosud nejlepším. Zjednodušeně se lidé bojí o svá pracovní místa čím dál méně. Právě také jistota ve stabilní současné zaměstnání jim umožňuje být v práci ve větší psychické pohodě a spokojený. Jak jste spokojení vy?
