Práce na zkoušku je poměrně nový pojem, který sám zákoník práce nezná. Je ale tím pádem nelegální? To se dozvíte v tomto článku a mimo jiné také, jak je to v rámci tohoto programu se sociálním a zdravotním pojištěním.
Je práce na zkoušku to samé jako zkušební doba?
Pojem zkušební doba známe všichni dobře. Jde o lhůtu, ve které máte možnost zjistit, zda vám daná práce vyhovuje a zaměstnavatel si zároveň ověří, zda je spokojen s vámi. Nyní ale vznikl nový pojem, a tím je práce na zkoušku. V zákoníku práce se o něm sice nemluví, přesto jde ale o legální příspěvek zprostředkovaný úřadem práce. Jde o příspěvek, který má pomoci politice zaměstnanosti.
Cílem práce na zkoušku je zjistit, jak je skupina především absolventů připravena na vykonávání práce, pro kterou studovali. Pozice, na které jsou absolventi v rámci práce na zkoušku dosazeny, musí odpovídat vzdělání, které daný člověk vystudoval. Tento příspěvek je určen pro absolventy bez pracovních zkušeností. Zaměřuje se tedy na uchazeče o práci ve věku do 30 let. Tento program vznikl především z důvodu, že zaměstnavatelé považují za riskantní krok přijetí absolventa bez praxe. Ti tak mají často velký problém s uplatněním ve vystudovaném oboru. Díky práci na zkoušku si tak může absolvent vyzkoušet práci na částečný úvazek po dobu 3 měsíců.
Práce na zkoušku je legálním příspěvkem úřadu práce.
Jak práce na zkoušku funguje? Příspěvek až 12 000 Kč na absolventa
Práce na zkoušku funguje jednoduchým způsobem. Základem je, že úřad práce uzavře se zaměstnavatelem „Dohodu o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku – Práce na zkoušku na časově omezenou dobu“. Tím má zaměstnavatel zajištěno, že získá od úřadu práce příspěvek na absolventa, kterého v rámci tohoto programu zaměstná. Takový příspěvek je ve výši až 10 000 Kč v případě zkráceného úvazku. U absolventů VŠ může jít až o 12 000 Kč.
Po uplynutí 3 měsíční lhůty práce na zkoušku může zaměstnavatel žádat o další příspěvek, a to v rámci Odborné praxe. Tato žádost ovšem musí projít odbornou komisí, která ji může schválit nebo zamítnout. V případě zamítnutí může zaměstnavatel pracovníka zaměstnat na klasický plný úvazek nebo s ním práci zcela ukončit.
Zaměstnavatel se samozřejmě může rozhodnou pro uplatnění příspěvku pro více absolventů. V takovém případě ale platí, že o každý příspěvek musí žádat individuálně.
Pokud jde o daně, pravidla jsou jednoduchá. Absolvent podepíše standardní pracovní smlouvu, i daně jsou tedy pro něj stejné, jako pro zaměstnance. Má tedy také možnost podepsání daňové prohlášení a uplatnění příslušných slev.
Každý zaměstnavatel si může v rámci práce na zkoušku zažádat o příspěvek ve výši až 12 000 Kč.
Zdravotní pojištění při práci na zkoušku
Absolvent se v rámci práce na zkoušku stává zaměstnancem, tudíž se v případě zdravotního pojištění postupuje obvykle. K jeho uhrazení je povinen zaměstnavatel. Přestože jde pouze o práci na zkoušku, je zaměstnavatel povinen pracovní vztah nahlásit zdravotní pojišťovně.
Odlišné než u klasického pracovního poměru bude ovšem kódování. Zaměstnavatel použije jednak kód “P”, kterým označuje nástup do zaměstnání. Zároveň použije ještě kód “I”, který znamená nástup do zaměstnaní uchazeče evidovaného na úřadu práce. Po skončení práce na zkoušku použije zaměstnavatel označení “J”, pokud s absolventem naváže klasický pracovní poměr. Tím zajistí jeho odhlášení z evidence na úřadu. Pokud žádný další poměr nebude uzavřen, použije kód “O”, který označuje ukončení zaměstnání a absolvent tak zůstane dále v evidenci.
Pokud má absolvent v rámci práce na zkoušku příjem, platí za něj pojištění zaměstnavatel.
Sociální pojištění
Stejně jako zdravotní, i sociální pojištění v případě práce na zkoušku má stejná pravidla, jako v běžném pracovním poměru. Platí ho tedy zaměstnavatel. Pojďme si teď říci, jak je to se zdravotním a sociálním pojištění po skončení 3 měsíční práce na zkoušku.
Pokud zaměstnavatel s absolventem zcela ukončí pracovní poměr, dojde k jeho odhlášení a absolventovi platí pojištění stát (pokud je na úřadu práce) nebo si ho platí sám. Znovu mu ho začne platit nový zaměstnavatel po nástupu do jiného zaměstnání.
V případě, že si zaměstnavatel absolventa ve firmě zanechá i po práci na zkoušku a ten tak zůstane stále jeho zaměstnancem, nedochází tak k zániku pojištění. To znamená, že zaměstnavatel nemusí absolventa odhlašovat a znovu přihlašovat k pojištění. Platí ho tedy po celou dobu bez přestání.
