Za posledních dvacet let stoupl celkový dluh Čechů o téměř 1,290 miliard Kč. Příčinou je především vzrůstající zájem o hypotéky. Ale zatímco jsme v roce 1997 dávali osm procent ze svého ročního výdělku na splátky, dnes je to už čtyřicet procent.
Dluhy a příjmy Čechů
Zatímco si každý Čech v minulých letech půjčil průměrně deset tisíc korun, v dnešní době již dluh činí 135 tisíc korun. Je to tím, že se máme hůře a potřebujeme si tedy půjčovat peníze na běžné živobytí, nebo se náš životní standart zvýšil a tudíž se nebojíme splátek? Podle analýzy EOS KSI z dat ČNB a MPSV vyplývá, že průměrný plat se v roce 1997 pohyboval kolem 130 000 Kč za rok. Z této částky pak Češi spláceli 395 Kč na spotřebitelském úvěru a celkové úvěry byly 9799 Kč. V dnešní době vyděláváme v průměru 334 668 Kč. Z toho celkové výdaje za úroky činí 135 410 Kč a spotřebitelský úvěr vzrostl na téměř 21 000 Kč.
Máme se lépe, vyděláváme více, ale zvyšují se i naše celkové úvěry.
Strašák jménem nesplácení
S vyššími půjčkami se také rapidně zvýšil počet nesplácených dluhů. Od roku 2002 až trojnásobně. Nejčastěji se přitom nejedná o dluh na hypotéce, ale o pohledávku v rámci spotřebitelského úvěru. Těchto půjček je dnes devětkrát více, než dříve. Častěji a nejvíce dluží muži. Dlužnou částku ale zvládají lépe splácet, pokud se do vymáhání zapojí soud. U žen naopak toto procento klesá. Naopak ženy ale dokáží nepříznivou finanční situaci řešit dříve, než na soud dojde. Pozitivní zprávou ale je, že v dnešní době dokážeme dluhy lépe a rychleji splácet. Téměř o 20 % je lepší dodržování splátkových kalendářů.
Muži dluží průměrně více peněz, než ženy.
Na co si Češi nejčastěji půjčují?
Dvě třetiny Čechů považují život na dluh za zcela normální. Není divu. Češi své finance neplánují, nešetří a dokonce necelá pětina Čechů utrácí, dokud to jde. A jaké jsou naše nejčastější výdaje?
Zatímco hypotéka je téměř všemi finančními poradci považovány za investici do budoucnosti, spotřebitelské úvěry jsou častokrát zbytečné. Nejčastěji se setkáváme s půjčkami před Vánocemi, nebo na dovolenou, nebo na vybavení domácnosti. Tyto půjčky jsou mnohokrát právě těmi osudovými, které pak končí u exekučních pracovníků. Přitom uspokojují pouze krátkodobou potřebu, ne investici, která se spotřebiteli vrátí.
Na druhou stranu může i hypotéka vést ke značným problémům. V současné chvíli se velmi zpřísnily podmínky udělení hypotéky. Je to i kvůli stále se zvyšujícím cenám nemovitostí. Pokud si navíc přičteme zvyšování úrokových sazeb, máme zde nebezpečnou kombinaci prvků, které žadatel občas nebere v potaz a dostane se tak až na samotnou hranici splatitelnosti.
Hypotéka je investice do budoucna. Dovolená naopak vede pouze ke krátkodobému uspokojení.
Nejnebezpečnější a nejhorší variantou nedodržení platebních transakci je pak exekuce. Tyto situace jsou bohužel u nás čím dál častější. Možná máte i vy v okolí někoho, kdo se potýká s exekucí, ačkoliv to na sobě například nedává vůbec znát. Celkem je v České republice vymáháno 332,6 miliardy korun a průměrná vymáhaná částka je 68 tisíc korun. V hlavní městě je přitom počet exekucí v průměru 6,5. Tři a více exekucí má v Praze 54 % lidí, z toho 8 % seniorů. V exekuci je 61 tisíc lidí ve věku 65+ a stoupá i počet mladých dlužníků.
Z hlediska řešení pozdějších problémů je lepší vybírat veřejnoprávní instituce, než soukromé věřitele.
Rady pro nákup na splátky
Při rozhodování o výši úvěru stačí přitom odpovědět na několik otázek. Jaké je má reálná měsíční čistá mzda? Jaké mám měsíční výdaje? Vzal jsem v potaz možná rizika (ztráta zaměstnání, nemoc, aj.)? Potřebuji opravu nutně to zboží, na které si půjčuji? Vybral jsem si nejlepší nabídku? Pokud si těchto pár otázek položíte, pak si půjčku možná ještě rozmyslíte zavčasu.
Úvěry pro běžnou spotřebu
Krajem s nejvyšším podílem dluhu na jednoho obyvatele je Praha. Na jednoho Pražana připadá v průměru dluh 285 tisíc korun. 87 % ale tvoří úvěr na bydlení. Tato položka pro většinu lidí představuje největší zátěž na peněženku. Ceny bydlení a energií vzrostly o více jak 200 %. Také ostatní položky běžné pro život představují velké finanční náklady. Z těchto věcí běžné spotřeby nejčastěji a nejvíce utrácíme za potraviny, alkohol, méně pak za telekomunikaci, kulturu a vzdělání.
Ceny potravin za posledních 20 let vzrostly o 35 %. Přesto útrata za toto zboží výrazně vzrostla.
Dluh a platové třídy
Ti, kteří berou státní podporu mají největší problém vyjít se svým příjmem. Další ohroženou skupinou jsou důchodci a svobodné matky. Díky rostoucím mzdám v jednotlivých platových třídách se naopak dobře daří zaměstnancům, a nejlépe jsou na tom pak OSVČ podnikající na živnostenský list a vedoucí pracovníci.
Státní dluh
Tak jako stoupá míra zadluženosti jedinců, tak i veřejný dluh vzrostl v tomto čtvrtletí o téměř 87 miliard korun. Na každého Čecha tak připadá dluh 161 tisíc korun. Česká vláda si přitom momentálně půjčuje za nejpříznivějších podmínek na světě. Celková míra zadluženosti ale podle ekonomů celkově klesá. Čisté výdaje na správu státního dluhu ve čtvrtletí byly 2,1 miliardy korun, v roce 2017 pak za celý rok 39,8 miliardy korun.
Na každého Čecha připadá dluh 161 tisíc korun.
Pokud si potřebujete zažádat o jakýkoli úvěr, dávejte vždy pozor na to, od koho si půjčujete, jakou má instituce historii, zda se jedná o bankovní či nebankovní podnik. Další radou je pak důsledně si stanovit, kolik jsem schopen měsíčně splácet tak, aby i v případě tíživé životní situace nenastala chvíle, kdy své závazky nesplním. A poslední a nejdůležitější je odpovědět si na otázku, zda daný úvěr opravdu potřebuji, jak se mi tato investice popřípadě v budoucnu vrátí a zda je nutné se proto zadlužit.
