Chystáte se na dovolenou, ale nevíte, na co konkrétně máte nárok? Vždy je dobré si předem zjistit, jaké jsou požadavky a podmínky firmy, do které směřují vaše budoucí kroky. Také stávající zaměstnaci by však měli znát zákon, svá práva a povinnosti.
Kdo určuje pravidla
Zákoník práce říká, že termín dovolené určuje zaměstnavatel. U většiny firem je však pravidlem, že se na termínu dovolené dostatečně dopředu domluvíte. Zaměstnavatel by měl také přihlédnout k vašim „oprávněným zájmům“. Ty sice zákoník práce blíže nespecifikuje, ale může mezi ně patřit například váš zájem vybrat si alespoň část letní dovolené, pokud máte děti ve školním věku.
Termín dovolené podle zákoníku práce určuje vždy zaměstnavatel.
Na druhou stranu zákoník pamatuje i na zaměstnavatele, kteří vám pro naléhavé provozní důvody mohou zakázat čerpání dovolené v období jednoho roku. Co se ale považuje za naléhavé důvody, již není specifikováno.
Jak dlouho si můžete užívat volna?
Každý zaměstnanec, který je u zaměstnavatele v pracovním poměru minimálně jeden rok a odpracoval z něj alespoň šedesát dní, má nárok na čtyři týdny dovolené. Lidé, kteří pracují ve státní firmě, mají nárok na pět týdnů odpočinku, učitelé a pedagogové dokonce na osm týdnů z roku. Ze zákona mají na týden takzvané dodatkové dovolené nárok také lidé, kteří pracují v obzvláště náročných profesích.
Mnoho firem nabízí jako jeden z benefitů o několik dní více dovolené než je stanoveno zákonem.
Nárok na dovolenou nemá zaměstnanec ve zkušební době, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Při poskytnutí dovolené během zkušební doby je však o dobu této dovolené zkušební doba prodlužována.
Když se se zaměstnavatelem nedohodnete jinak, platí, že máte právo čerpat alespoň dva týdny dovolené v kuse. Pokud vám zaměstnavatel určuje termín dovolené sám, musí vám plán volna sdělit nejpozději 14 dní předem, nebyla-li uzavřena jiná dohoda. Mnoho firem také využívá celofiremní dovolené, která musí být taktéž nahlášena předem.
Dva týdny dovolené v kuse není dle zákona žádný problém.
Na druhou stranu byste také neměli čerpat dovolenou více jak dva týdny v kuse. Opět záleží na tom, jak se předem domluvíte se svým nadřízeným a jaká pravidla si od začátku nastavíte.
Když nestihnete vyčerpat všechny dny dovolené
Zaměstnavatel je podle zákona povinen určit vám termín dovolené tak, abyste ji vyčerpali v kalendářním roce, ve kterém vám na dovolenou vznikl nárok. Pokud tomu ale zabránily překážky na straně zaměstnance (byl na nemocenské nebo na mateřské či rodičovské) nebo z naléhavých provozních důvodů, musí vám náhradní termín zaměstnavatel určit tak, abyste mohli dovolenou vyčerpat nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
Jak je to v případě mateřské a rodičovské dovolené?
Pokud máte nevyčerpané dny řádné dovolené, nemusíte o ně s nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou přijít. Před koncem vaší mateřské dovolené (tedy ještě před nástupem na rodičovskou dovolenou) požádejte svého zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené na dobu, která bezprostředně navazuje na mateřskou dovolenou. V takovém případě je vám zaměstnavatel povinen vyhovět.
Nepřicházejte v době mateřské o dovolenou. Zažádejte si o její čerpání v době před nástupem na rodičovskou.
Kdy platí zaměstnavatel?
Zaměstnavatel má právo změnit určený nástup na dovolenou či oprávnění odvolat zaměstnance z dovolené, změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých byl termín dovolené určen. Jedná se však o výjimečné právo zaměstnavatele, aby mohl zajistit plnění svých úkolů. Pokud vám zaměstnavatel zruší již schválenou dovolenou, máte právo na náhradu vzniklých nákladů – třeba za storno zájezdu. Když vás zaměstnavatel z dovolené odvolá zpět, musí zaplatit i všechny dodatečné náklady – třeba zpáteční letenku.
Zaměstnavatel vás může z dovolené odvolat. Měl by však uhradit vzniklé náklady.
Bohužel tradovaným omylem je, že nevyčerpanou dovolenou je zaměstnavatel povinen proplatit. Jediným důvodem pro proplácení nevyčerpané dovolené je ukončení pracovního poměru. A tomu se dá předejít jednoduchým způsobem – pracovníkovi ve výpovědní lhůtě se čerpání dovolené nařídí. Dovolenou není možné proplatit ani v případě, že se na tomto způsobu kompenzace zaměstnanec a jeho šéf domluví.
Nevyčerpanou dovolenou zaměstnavatel neproplácí.
Náhrada mzdy za dovolenou
Náhrada mzdy za dovolenou je splatná v obvyklých výplatních termínech a poskytuje se ve výši průměrného výdělku. Za průměrný výdělek se považuje průměrná hrubá mzda za poslední tři měsíce, ze kterých je výdělek počítán. V nejbližším výplatním termínu po návratu z dovolené bude mít zaměstnanec mzdu nebo plat vyšší i o průměr odměn, prémií či dalších částí hrubého výdělku, které byly vyplaceny v předchozím kalendářním čtvrtletí.
