Firmy se perou s nízkou nezaměstnaností, jak jen to dokáží. Zaměstnávají i uchazeče, kterým by běžně neodpověděli a nabízí benefity, které ještě před pár roky náležely jen vyvoleným. Jaké zaměstnání jsou na „pokraji vyhynutí“ a kde chce dnešní generace pracovat?
Práce je i pro lidi bez maturity
Zakladatel vývojářského studia počítačových her Warhorse Studios Daniel Vávra se pro druhé páteční červnové vydání hospodářských novin nechal v rozhovoru slyšet, že zná lidi, kteří dělají rukama a jsou finančně lépe ohodnoceni než on samotný. Pokud by jeho děti nebyli talentované v oblasti psaní či kreslení a ani by jim nešla matematika, rozhodl by se je vést směrem k manuálním pracím. Například dělat truhláře, protože to není špatná práce. Jeho smýšlení je přitom velmi racionální. Trend mluví jasně. Počet vysokoškoláků v České republice roste i přesto, že firmy čím dál více oceňují také lidi se středním vzděláním nebo dokonce bez maturity. Trend růstu počtu vyučených studentů je opačný. Jejich množství klesá, a v roce 2015 bylo vyučených téměř o půl milionu méně než v roce 1995.
Lidé, kteří vykonávají manuální práce, si často mohou vydělat více než ti, kteří sedí v kancelářích.
O některé učební obory je stále menší zájem. Problémem zemědělských či technických škol, které si často nemohou na plné třídy stěžovat, je nezájem o těžší manuální práce. Například pekařů a řezníků je čím dál méně. Po některých pozicích se musí zaměstnavatelé ptát i v zahraničí. Elektrikáři a zámečníci jsou v Čechách vzhledem k nedostatku velmi cenění. Na některé pracovní pozice stačí pouze výuční list, firmy přijímají například také žáky středních odborných škol na praxi s cílem je zaučit a poté jim nabídnout stálý pracovní úvazek. Zaměstnavatelé jsou si vědomy, že o nadané pracovníky musí pečovat. Pokud by si někdo nebyl jist, že lidé pracující manuálně by se měli dobře, stačí uvést další příklad. Vzhledem k upadajícímu zájmu o tyto obory byly v roce 2016 dle výrobního ředitele firmy Lukor nejlépe hodnocenými pracovníky podlaháři a truhláři.
Firmy se snaží získat zaměstnance všemi možnými způsoby
Už dávno odzvonilo inzerci v novinách. Firmy nabírají také dělnické pozice pomocí videoprezentacemi, přes sociální sítě, či vyhledávají pomoc personálních agentur. Celkem zavedená praxe ve společnostech už je odměňování vlastních zaměstnanců za doporučení známých. Mnohem lepší je ale si postupem času s lidmi vybudovat vztah a ukázat jim, že právě daná firma je na trhu opravdový pojem. K tomu slouží například Employer Branding, který bývá definován jako budování dobrého jména značky dané firmy. Může posloužit i k tomu, aby uchazeči o práci měli dojem, že se jedná o zajímavou práci s plno kariérními možnostmi, která má navíc smysl a bude je naplňovat.
Situace na českém trhu práce donutila firmy přehodnotit nejen styl komunikace, ale také nabízené benefity. Poslední dobou to totiž vypadá, že firmy si nevybírají lidi, ale lidé si vybírají firmy. Nabízeným benefitem, až skoro nutností, je zaškolení zdarma. Některé společnosti se dokonce uchýlili k tomu, že nadané uchazeče zapisují do škol. To je případ například jedné z českých tiskáren. Firmám nezbývá než poptávat i pracovníky, kteří praxi v daném oboru doposud nezískali. Hojně nabízenými benefity jsou home office, flexibilní pracovní doba nebo příspěvek na kulturu a na sport. Společnost PwC vydává každoročně studii PayWell, která zkoumá firemní finanční odměny a nefinanční benefity. Na prvních pěti příčkách se objevily benefity ve formě mobilního telefonu, týdne dovolené navíc, služebního auta, občerstvení na pracovišti a penzijního připojištění.
O zaměstnance musí firmy pečovat a nabídnout jim patřičné benefity. Lidé si dnes vybírají firmy, ne naopak.
Nezaměstnanost tlačí zaměstnavatele do kouta
Nejnižší míra nezaměstnanosti v celé Evropské unii je stále v Česku. Mnoho ekonomů se domnívá, že je to bublina, která jednoho dne musí splasknout. Rostou platy i bez návaznosti na zvýšení pracovní produktivity a firmy už nemají na úřadě práce koho získat. Ti, kteří jsou stále nezaměstnaní jsou tak většinou ti samí, kteří jako dlouhodobě nezaměstnaní ztratili motivaci pracovat. Tato situace také tlačí na růst platů a poprvé tak průměrná mzda překročila hranici 30 tisíc korun. Mnohdy se tak musí firmy obracet na pracovníky ze zahraničí nebo přetahovat lidi od konkurence, kteří často slyší na navýšení platu či peníze na ruku. Nově také vzniká šance získat práci pro vězně, maminky na mateřské dovolené nebo důchodce. Firmy mají opravdu nouzi a odráží se to tak téměř na všech aspektech poptávky po práci. Musí ustoupit i v záležitostech, ve kterých by běžně nehnuli ani brvou. Typickým příkladem jsou ústupky odborové organizaci ve společnosti Škoda Auto.
Nouze je kromě všech výše zvýšených pozice také o řidiče kamionů a autobusů. Firmy často nabízí zaplacení řidičského průkazu výměnou za budoucí závazek. Zájemci o práci tak musí u zaměstnavatele buď stanovenou dobu vydržet, nebo zpětně peníze firmě vrátit. Málo je také dělníků, svářečů či švadlen.
Stát se snaží na aktuální situaci na trhu práce také reagovat a nabízí nově příspěvky na dojíždění do práce dalším lidem. Úřady práce hlásí často také plnou kapacitu rekvalifikačních kurzů.
Situace donutila firmy poptávat pracovníky na trhu práce, ale také nabízet práci vězňům, maminkám na mateřské dovolené či důchodcům.
Kde mladí opravdu chtějí pracovat?
Stačí se podívat na tradiční průzkum The Most Desired Company, který vydává studentská organizace Aiesec. Jen málo studentů vysokých škol, kteří v tomto průzkumu hlasují o nejvíce atraktivním zaměstnavateli, chce pracovat ve firmách, pro které jsou typické manuální činnosti. V první desítce se od nejvíce atraktivního zaměstnavatele objevily firmy jako Google Czech Republic, Škoda Auto, KPMG, Deloitte, Ernst & Young, Honeywell, ČEZ, PwC, Microsoft, IBM. U vysokoškoláků se možná není čemu divit, zájem o manuální pozice není ale vysoký ani u lidí bez maturity.
