Koronavirová krize by Česko mohla stát až několik desítek miliard korun. Domácí karanténa Česka zastavila život obchodů, restaurací, kaváren i všem menším podnikatelům. Proto se vláda rozhodla sáhnout po německém vzoru pracovní dohody, kurzarbeit.
Co to je kurzarbeit?
Kurzarbeit je termín, který jasně definuje dohodu mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a státem. Role státu je v této dohodě zcela zásadní. To je jeden ze znaků, který se tato pracovní dohoda liší od těch ostatních. V klasickém fungování státu a jeho ekonomiky není obvyklé, aby do dohody stát jakkoliv zasahoval.
Kurz = krátká, arbeit = práce
V dohodě stojí, že zaměstnancům bude zkrácená pracovní doba. Jejich uniklý plat jim nezaplatí zaměstnavatel, nýbrž stát. Zaměstnavatel se ale musí zavázat, že žádnému ze zaměstnanců nedá výpověď. Byť se na první pohled zdá, že takový model je pro stát nevýhodný, není tomu tak.
Trocha historie o kurzarbeit
Poprvé byl kurzarbeit zaveden už v roce 1910. Jeho původním cílem bylo udržet co nejvíce pracovních míst při omezování těžby a zpracování draselných solí v Německu. Německo v té době čelilo problému s nedostatkem pracovních míst pro kvalifikované dělníky.
Kurzarbeit opatření bylo využito ve vyhlášce o podpoře v nezaměstnanosti roku 1924 v Německu
Jak vypadá kurzarbeit
Hlavní výhodou, proč stát kurzarbeit využívá je způsob, jak předejít zrušení pracovních míst. Tohoto opatření se využívá jen přechodně. Většinou když dojde k nečekané situaci, která dočasně zmrazí život státu a jeho ekonomiky. Zavádí se sektorově. To znamená, že nedojde ke zvýhodnění určitých firem a nebude narušena konkurenční rovnováha.
Kurzarbeit je také časově omezený. Finanční podporu, kterou stát poskytne ve formě kurzarbeit je výhodnější než, kdyby vyplácel podporu a jiné sociální dávky nezaměstnaným a podobně. Zaměstnanci získají finanční jistotu, zároveň mohou využít více volného času na školení. Popřípadě mají dostatek času pro případné hledání jiného zaměstnání.
Kurzarbeit umožňuje firmám přečkat krizové období bez ztráty zaměstnanců
Kurzarbeit v ČR. Proč?
Ptáte se, proč by Česká republika měla využívat německý model pro zachování pracovních míst na českém trhu? Odpověď je zcela jednoduchá. Česko se potýká s krizí, kterou způsobilo onemocnění COVID-19. Koronavirová krize zastavila zaměstnance, kteří museli kvůli karanténě zůstat doma. To znamená, že se jim zastavily i výdělky.
Stav ekonomiky se proměňuje každým dnem. Kdyby se vláda rozhodla nečinit žádná opatření jako východisko z této krize, pro Českou republiku by to mělo ničivé dopady. Vzhledem ke zkušenostem s modelem kurzarbeit i z jiných evropských zemí, které zachránil při ekonomické krizi mezi lety 2008 - 2010, můžeme předpokládat, že se jedná o správně zvolený nástroj i pro současnou situaci.
Model je sice převzatý z Německa, ale podoba, ve které můžete kurzarbeit vidět v Česku je z části pozměněna. Jeho podstata ale zůstává stejná - předejít nezaměstnanosti.
Vláda rozdělila výši příspěvků podle několika faktorů:
- 80 %
Vláda se dohodla, že stát bude prostřednictvím úřadů práce, poskytovat příspěvek za náhradu mzdy ve výši až 80 %. Příspěvek budou získávat ty firmy, které musely své zaměstnance nechat doma a jejich profese jim nedovoluje home-office. Nárok na náhradu mohou získat i ti pracovníci, kteří pečují o dítě.
- 50 %
Na příspěvek ve výši 50 % by měly mít nárok firmy, které se nedostanou k nezbytným surovinám nebo výrobkům, jenž jsou pro výkon jejich práce nezbytné. Podmínkou je, že za nedostatkem surovin stojí stát a jeho nařízení vlády o karanténě.
- 80 %
Vláda myslela i na firmy, kterým byla jejich činnost z nařízení vlády zakázaná. Těmto zaměstnancům by měla být vyplacená náhrada mzdy ve výši 80 %.
Výdaje na kurzarbeit budou Českou republiku stát až několik desítek miliard korun, oznámila ministryně práce.
Právní pohled na kurzarbeit
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o zaměstnanosti. Ta se věnuje možnosti, že by značná část pracovníků musela odejít do částečné nezaměstnanosti. Zavedli ho pro případ, že by došlo k povětrnostním vlivům nebo živelným událostem. Jedna z nich právě nastala. Na část náhrad za mzdu by zaměstnavateli přispíval stát.
Podmínky pro získání státního příspěvku:
- nemožnost přidělit zaměstnanci práci minimálně v rozsahu 20 % týdenní pracovní doby v důsledku živelních událostí apod.
- po předchozím souhlasu vlády uzavření dohody s Úřadem práce o poskytnutí příspěvku. Od jejího uzavření bude zaměstnanci vyplácena náhrada mzdy ve výši minimálně 70 % z jeho průměrného výdělku
- závazek, že po dobu poskytování příspěvku zaměstnavatel zaměstnanci neukončí pracovní poměr z organizačních důvodů
Žádost zaměstnavatele o příspěvek
O příspěvek můžete žádat úřad práce. Jako zaměstnavatel budete potřebovat k žádosti předložit tyto dokumenty:
- dohodu s odborovou organizací o výši náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti
- popis důvodů, proč zaměstnavatel žádá o příspěvek a popis opatření, která už zavedl
- seznam provozoven a zaměstnanců
- popis překonání částečné nezaměstnanosti
Výše příspěvku může být nejvýše 0,125 násobek průměrné mzdy. S tím, že obecně může být uznán na 6 měsíců s možností jeho prodloužení. Podmínky pro získání příspěvku jsou definovány v Zákoníku práce - § 207 nebo 209 – Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
Stát pomáhá podnikatelům
Sněmovna schválila novou legislativu, která má pomoci především firmám, podnikatelům, ale i zaměstnancům, jejichž výkon práce je omezen v důsledku vyhlášeného nouzového stavu vzniklého kvůli epidemii koronaviru.
Stát tak umožňuje odklad elektronické evidence tržeb nebo dočasné zrušení placení záloh zdravotního pojištění pro OSVČ až na půl roku. Ministryně financí také umožnila odklad daňového přiznání a platby daně z příjmů za uplynulý rok 2019.
Závěr
Kurzarbeit je určitý model dohody mezi zaměstnancem, zaměstnavatel a státem. Dohoda stanovuje podmínky pro vyplácení náhrady za mzdu v částečné nezaměstnanosti. Kurzarbeit vznikl jako nástroj pro předcházení rušení pracovních míst. Vznikl v Německu roku 1910, do Česka model kurzarbeit dostal v roce 2015. Kurzarbeit pomohl i několika evropským zemím během ekonomické krize mezi lety 2008 - 2010.
