V ČR je nejnižší nezaměstnanost za poslední roky. Pro nezaměstnané je to dobrá zpráva, ale firmy jsou zoufalé. Nabízejí nejrůznější benefity, aby zaměstnance přilákaly. Příkladem benefitů jsou například sick days, flexibilní pracovní doba nebo stravenky.
Noční můra i splněný sen
Statistiky úřadu práce uvádějí, že se na jaře 2018 proměnil poměr mezi nezaměstnanými a volnými pracovními místy. V současnosti na jednoho uchazeče o zaměstnání vychází víc než jedno neobsazené pracovní místo. To jsou velmi pozitivní informace nejen pro nezaměstnané, ale také pro ty, kdo práci mají a uvažují o změně. S nadcházejícím létem, kdy se vždy zvýší poptávka po sezónních zaměstnancích, bude situace pro lidi, kteří hledají práci, ještě výhodnější.
Naopak zaměstnavatelé mluví o zlém snu. Aby vůbec nějaké uchazeče o práci přilákali, musejí stále snižovat požadavky a naopak zvyšovat platy či nabízet zajímavé zaměstnanecké benefity. Káva a voda na pracovišti zdarma už dnes nikoho neohromí.
Situace je pro některé firmy natolik kritická, že si nemohou brát další zakázky. Jednoduše nemají dostatek pracovní síly, aby závazky splnily.
Nasycený trh práce hraje do karet těm, kdo hledají zaměstnání. Naopak pro firmy výhodný není, protože musejí nabízet více benefitů.
Celodenní občerstvení, fotbálek i školka
Ještě před pár lety firmy ve svých inzerátech nabízeli stabilitu, růst a zázemí. V současnosti, kdy zaměstnavatelé bojují o každého zaměstnance, si takový nic neříkající inzerát nemůžou firmy dovolit. Dnešní uchazeč o práci najde v inzerátu vyjmenovanou celou škálu benefitů. Běžně se nabízí možnost home office, multisport karta, sick days, flexibilní pracovní doba, celodenní občerstvení na pracovišti, nejrůznější slevy, kurzy a další benefity, mezi nimiž jsou velmi oblíbené stolní hry a možnost relaxace či sportovního vyžití přímo na pracovišti. U manuálních pracovníků je pak velmi často nabízen vysoký náborový příspěvek.
Také výše platu už není obestřena tajemstvím a firmy v rámci snahy získat zaměstnance jasně prezentují, kolik peněz uchazeč dostane. Běžnou praxí také začíná být přesouvání proměnných částí platu do základní mzdy. Pokud už není možné hýbat s penězi, přicházejí opět na řadu zaměstnanecké benefity, tentokrát na míru konkrétnímu člověku či sociálním skupinám (absolventi, studenti, rodiče na mateřské apod.). Firmy nabízejí rekvalifikace a zaškolení zdarma, jsou ochotny snižovat úvazky a celkově zaměstnávat zaměstnance, kteří by na danou pracovní pozici ještě před pár lety vůbec nedosáhli. Neměnné tak zůstávají zákonem dané věci, jako je například nárok na dovolenou.
Čím vyšší je nezaměstnanost v konkrétním oboru, tím jsou firmy při výběru zaměstnanců benevolentnější a nabízejí vyšší plat i více benefitů.
Preventivní nábor zaměstnanců
Některá odvětví se s nedostatkem zaměstnanců potýkají už delší dobu a tak firmy zvolily jinou strategii. Jedná se spíše o odbornější profese, jako jsou například informační technologie. Takové firmy nečekají, až budou dalšího pracovníka potřebovat. Jednoduše danou pozici inzerují pořád, i když pro zaměstnance zrovna nemají práci. Je to pro ně výhodnější, než později odmítnout zakázku, protože se jim nepodařilo někoho sehnat.
Pozornost lidských zdrojů se také zaměřila na studenty nejen vysokých ale i středních škol. Těm jsou nabízeny nejrůznější stáže, možnosti praxe a další zaškolení, která firmě zajistí, že absolvent nastoupí po škole do práce právě u ní. Situace začíná být natolik kritická, že český trh práce přestává stačit. Zaměstnavatelé se tak začínají poohlížet po pracovní síle v zahraničí i bez ohledu na to, zda daný pracovník rozumí česky. Na méně kvalifikované pozice v továrnách pak není zvláštností jednorázový náborový příspěvek (až 50 000 Kč), nonstop školky nebo svozy dětí zaměstnanců ze škol nebo na kroužky.
Nedostatek pracovních sil řeší firmy také hledáním zaměstnanců, i když je v danou chvíli nepotřebují, investicí do budoucích absolventů a zaměstnáváním cizinců.
Práce za rohem
Celou situaci také komplikuje schopnost mobility a ochota za prací dojíždět. Na rozdíl od západní Evropy nebo Spojených států, kde je naprosto běžné za prací několik hodin dojíždět nebo se za novým povoláním odstěhovat do jiného města, v České republice tato tradice není běžná. Možná je to dané malou rozlohou ČR nebo komplikovaným procesem při změně bydliště, v rámci něhož je potřeba víc než jen výměna občanského průkazu.
Podle průzkumů za prací nejčastěji dojíždějí zaměstnanci na manažerských pozicích, kteří mají vlastní auto nebo kteří k těmto účelům dostanou služební vůz. U řadových zaměstnanců ochota cestovat do práce znatelně klesá. Tato neochota také roste úměrně velikosti města a vzdálenosti pracoviště od něj. V menších městech jezdí spoje jen několikrát denně a často nejsou spolehlivé. V poslední době se běžně stává, že firma najme řidiče bez potřebného řidičského oprávnění, doškolí jej a zřídí vlastní svoz.
Lidé v ČR nejsou příliš ochotní za zaměstnáním dojíždět. Zaměstnavatelé se snaží poskytovat nejrůznější alternativy k veřejné i osobní dopravě.
Co přinese budoucnost?
Odborníci na pracovní trh varují, že rekordně vysoká zaměstnanost začíná být spíše nevýhodou než výhodou. Stvrzují to i samotné firmy. Plošný nárůst mezd, který byl v minulosti spíše jen výjimkou, je dnes standardem a možnost zvyšování platů není neomezená. Podobně je to také s benefity a dalšími výhodami. Firmy je nebudou moct nebo chtít neustále navršovat. A naopak zaměstnance přestanou benefity a zvyšování mezd zajímat, pokud se stanou běžnou věcí.
Co tedy bude dostatečnou motivací pro zaměstnance? Analytici se shodují, že to bude firemní kultura a filozofie, tedy aspekty zaměstnavatele, které dnes přísně hodnotí už generace mileniálů nastupující do zaměstnání. Pro ně je mnohem důležitější, v jakém prostředí pracují, zda se společnost zajímá o životní prostředí, přejímá společenskou zodpovědnost a jakou roli oni sami ve firmě hrajou. Pokud se trh práce neochladí, předpokládá se, že právě tyto aspekty se stanou hodnotícími kritérii pro většinu uchazečů o zaměstnání.
