Přemýšlíte, jestli je pro vás lepší pracovní poměr na dobu neurčitou nebo určitou? A v čem jsou výhody pracovního poměru na neurčito? Čtěte dál.
Pracovní poměr na dobu neurčitou je zpravidla oblíbenější formou pracovního úvazku, než pracovní poměr na dobu určitou. Pokud má totiž zaměstnanec podepsanou smlouvu na dobu neurčitou, může se zaměstnáním počítat do budoucna a nemusí se příliš strachovat o to, co přijde.
Pracovní poměr na dobu neurčitou bývá u zaměstnanců oblíbenější.
Pracovní poměr na dobu neurčitou
Pracovní poměr na dobu neurčitou může kromě dohodnutých situací vzniknout také neplánovaně, a to především pro zaměstnavatele a to tehdy, kdy explicitně neurčí ve smlouvě, jakým dnem by měl pracovní poměr zaniknout.
Zaměstnavatel má hlavní slovo
V první řadě vždy pamatujte na to, že ten, kdo pracovní poměr nabízí, vždy může rozhodnout o tom, zda nabídne zaměstnanci pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Proto je dobré příliš nepočítat s okamžitou změnou, pokud byste chtěli o délce pracovního poměru vyjednávat.
Změna do budoucna
Pravdou ale je, že přestože zaměstnanec začínal se zaměstnavatelem u pracovního poměru na dobu neurčitou (nejčastěji 1 rok), může se po jednom roce tato pracovní smlouva po dohodě obou stran prodloužit na dobu určitou. Není ale od věci počítat opět s prodloužením pouze o rok, nebo s vůbec žádným.
Pracovní poměr na dobu neurčitou může vzniknout i tehdy, pokud i po uplynutí sjednané doby zaměstnání pokračujeme nadále se souhlasem zaměstnavatele ve výkonu zaměstnání.
Přesáhnutí doby 3 let u smlouvy na dobu neurčitou
Pracovní poměr na dobu neurčitou může vzniknout také v případě, kdy zaměstnavatele chce zaměstnance zaměstnat na delší dobu, než jsou tři roky. Tehdy ale musí zaměstnanec písemně zaměstnavateli sdělit, že chce zůstat ve stávajícím zaměstnání i po uplynutí dohodnuté doby.
Zkušební doba u pracovního poměru na dobu neurčitou
Zkušební doba musí být jak u pracovního poměru na dobu neurčitou tak i u pracovního poměru na dobu určitou sjednána písemně. Nejpozději ovšem tak musí být učiněno v první den nástupu zaměstnance do práce.
Zároveň při sjednání pracovního poměru na dobu neurčitou může zkušební doba trvat nejdéle 3 měsíce (u vedoucích zaměstnanců až 6 měsíců) a při pracovním poměru na dobu určitou nesmí být zkušební doba v zaměstnání delší, než je polovina doby, po kterou má být zaměstnanec v tomto pracovním poměru zaměstnán. Pokud zaměstnanci skončí pracovní poměr, tak by měl klasicky provést přihlášení na úřad práce, případně požádat o podporu v nezaměstnanosti. Přihlášení na úřad práce by mělo proběhnout co nejdříve od ukončení zaměstnání.
