V poslední době jde o celkem častý trend firem, které se tak snaží si vyzkoušet nového pracovníka. Nejčastěji se setkáte s pracovní smlouvou na dobu určitou na 1 rok. Pokud si obě strany vzájemně vyhovují, je možné prodloužení. Znáte však všechna pro a proti v této oblasti? Tento článek pojednává o informacích pro rok 2018, otevřete si také aktuální článek pojednávající o tématu
pracovní smlouva na dobu určitou.
Pravidlo 3× a dost
Pracovní poměr je řízen pravidlem 3× a dost. V praxi to znamená, že vám zaměstnavatel může smlouvu na dobu určitou prodloužit pouze 3× a maximálně vždy na 3 roky. Celkem tedy můžete pracovat na dobu určitou po dobu 9 let. Hodně firem v dnešní době volí tu variantu, že vás zaměstná na 1 rok a po skončení této doby si obě strany řeknou, zda-li chtějí dále spolupracovat. Většinou se pak dočkáte smlouvy na dobu neurčitou. Ve výjimečných případech vám firma může smlouvu převést na dobu neurčitou i po zkušební době a to tak, že s vámi sepíše jednoduchý dodatek ke smlouvě stávající.
Může se také stát, že mezi jednotlivými opakováními nastane časová prodleva. V případě, že je toto období od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou delší než 3 roky, pak se k předchozí době určité nepřihlíží a opět lze sjednat 3× na dobu určitou. Nejdřív dostanete jednu smlouvu při sjednání pracovního poměru a opakována tedy může být 2×. Na druhou stranu při kratší pauze je třeba přihlédnout k předchozímu zaměstnání. Toto ustanovení brání neomezenému řetězení dob určitých.
Celkově můžete u jednoho zaměstnavatele prodloužit pracovní poměr na dobu určitou 3× a maximálně takto pracovat po dobu 9 let.
Výjimky, se kterými se můžete setkat
Zákoník práce stanovil v několika případech výjimky, kdy nemusí být pravidlo „3× a dost“ dodrženo. Jedná se o následující případy:
- Pracovní poměr na dobu určitou vznikl mezi agenturou práce a zaměstnancem za účelem výkonu práce u jiného zaměstnavatele
- Pokud se jedná o vážné provozní důvody zaměstnavatele = zaměstnávání sezónních pracovníků
- Zaměstnávání cizinců z třetích zemí na dobu platnosti povolení zaměstnavatele = v tomto případě může pracovní poměr trvat pouze na dobu určitou
- Zaměstnávání pedagogických pracovníků = vždy se sjednává nejméně na 1 rok a celková doba nesmí přesáhnout 3 roky
U pedagogických pracovníků jsou ještě určeny podmínky, které se nevztahují na případy, kdy byla smlouva na dobu určitou sjednána jako náhrada za dočasně nepřítomného kolegu na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka (může to být dlouhodobá nemoc nebo mateřská). Dalším případem může být skutečnost, že pracovník nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace.
Zvláštní skupiny tvoří pedagogičtí pracovníci, cizinci, sezónní pracovníci a také lidé, kteří využívají zaměstnávání přes agentury práce.
Pracovní smlouva na dobu určitou a způsoby jejího sjednání
Dle zákoníku práce není přesně stanoveno, jakým způsobem se má sjednat pracovní poměr v rámci pracovní smlouvy. Je však dáno obecné pravidlo, že pracovní smlouva na dobu určitou musí být konkrétní a natolik přesná, aby nevznikaly u žádné ze smluvních stran pochybnosti.
Již bylo řečeno, že se často setkáte v dnešní době u zaměstnavatele se smlouvu na dobu určitou v případě, že jste nově nastupující pracovník. Dalším případem může být tzv. „záskok“ za mateřskou – tedy, že po dobu 3 let budete vykonávat činnost za nepřítomnou kolegyni a pak se rozhodne na jaké oddělení budete přemístěni. Nebo může být nějaký pracovník dlouhodobě nemocný a firma si tak vykryje místo vaším nástupem. Navíc v době krize je na firmy vyvíjen tlak, aby se pracovníci využívali co nejefektivněji a nevznikaly tak další mzdové náklady spojené s odstupným. V současnosti je však nízká nezaměstnanost, proto doba neurčitá může být pak zajímavým benefitem pro nové pracovníky.
Způsoby, kterými lze sjednat smlouvu jsou tedy následující:
- Do určitého dne – např. do 31. 12. 2018
- Do trvání a ukončení nějaké skutečnosti – např. do ukončení mateřské dovolené
- Přesným uvedením dní, týdnů, měsíců nebo let – např. na 5 měsíců a 20 dní
Zde jsou k dispozici odkazy na vzory pracovních smluv:
Pokud by nastala situace, že by došlo k chybnému sjednání pracovního poměru na dobu určitou – například, že by nebylo možné přesně určit okamžik, kdy tento poměr končí, platilo by to, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. V každém případě se vše dá řešit soudní cestou.
Způsoby sjednání jsou vždy do určitého dne, do ukončení nějaké skutečnosti nebo s přesným uvedením časového úseku.
Výpověď z pracovního poměru na dobu určitou
Pracovní poměr na dobu určitou může skončit klasicky po uplynutí sjednané doby ve smlouvě, například tedy po roce nebo po 3 letech. Další způsoby jsou například dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo také smrtí zaměstnance. U cizinců to může být den, kdy má skončit jejich pobyt na území ČR podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu nebo také po uplynutí doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání.
Můžete se také podívat na článek o výpovědích z pracovního poměru.
Pracovní poměr na dobu určitou zpravidla skončí po uplynutí sjednané doby. jinak se postupuje stejně jako u pracovního poměru na dobu neurčitou.
Zkušební doba, dovolená a nemocenská v rámci poměru na dobu určitou
Zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. V případě, že nastupujete na manažerskou roli a máte poměr sjednaný na 1 rok, je maximální délka zkušební lhůty 6 měsíců. Není tedy možné nastoupit na kratší kontrakt v rámci těchto vyšších pozic. U ostatních pozic je většinou standardní 3měsíční lhůta i u 6měsíční pracovní smlouvy na dobu určitou.
Nárok na dovolenou vzniká zpravidla při odpracovaných 60 dnech za daný kalendářní rok. Na druhou stranu může jeho pracovní poměr skončit uplynutím doby určité a v kalendářním roce zaměstnanci vznikne nárok pouze za měsíce, kdy byl v pracovním poměru. Pokud se zaměstnanci překlopí smlouva na dobu neurčitou, tak je třeba dopočítat další nárok na dovolenou.
Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby i v případě, že zaměstnanec onemocní nebo odejde na mateřskou dovolenou. Nárok na placenou nemocenskou vzniká pouze v době trvání pracovního poměru. Nejméně finančně výhodná je pak situace, kdy zaměstnanec onemocní v posledních 3 dnech doby určité a jeho nemoc bude trvat 14 dní. Od zaměstnavatele nic nedostane a na nemocenskou od ČSSZ bude mít nárok až od 15. dne nemoci.
