Neradi se pouštíme jedné větve, dokud se nedržíme druhé. Z podstaty pudu sebezáchovy nepodstupujeme žádné riziko, které by nebylo nezbytně nutné. Co nám ale taková hra na jistotu může přinést? Většinou právě pouze tu jistotu.
Risk je buď a nebo. Máme strach, že se něco pokazí a my přijdeme o vše. Máme totiž tendenci vidět spíš ten negativní výsledek na místo pozitivního. Navíc podceňujeme sami sebe a nevěříme si. Jít do risku vyžaduje velkou odvahu, ale tu získáme právě jen skrze rizika, která se nám nějakým způsobem vyplatí.
Zde máte pár rizik, která vám dodají odvahu jít do dalších a větších.
Riziko chyb
Rozhodujeme se tak dlouho, protože se bojíme rozhodnout se špatně, až nás to užírá celé dny. Takhle ne. Pochopitelně se bojíme dělat chyby, na druhou stranu se někdy jinak než chybou na problém přijít nedá. Často si nebudete na sto procent jistí, že něco bude fungovat, ale budete to muset risknout, abyste to dotáhli do konce.
Dopustit se chyby může být schůdnější cesta, než něco zdržovat a třeba prošvihnout deadline.
Riziko konverzace
Řada konverzací, jež musíme podstoupit, umí být velmi nepříjemné a my se jim vyhýbáme, co to jen jde. Právě proto bychom do nich ale měli jít co nejdříve a s o to větším odhodláním. Do budoucna si můžeme ušetřit spoustu nepříjemností. Ve škole jsme se těmto rozhovorům vyhýbali frází: „Já klepu, ty mluvíš.“ Ale v dospělosti už se jim tak snadno vyhnout nemůžeme. A dokonce bychom se jim vyhýbat neměli.
Buďto nakonec zjistíme, že nebyly tak hrozné, jak jsme se báli, nebo, lépe, druhý člověk ocení naši odvahu říct, co jsme říct museli.
Riziko odmítnutí
Ujasněte si, co skutečně chcete. A za tím si jděte. Nestyďte se a nečekejte, až vám k tomu někdo otevře dveře. Pokud něco chcete, řekněte si o to. Ne vždy to dostanete, ale očekávat, že vám ostatní čtou myšlenky, je nesmysl a vede jen k frustraci. Pokud najdete odvahu se vyjádřit, ušetříte si spoustu času tápáním, zda to nakonec dostanete nebo ne. Když ne, můžete se posunout dál.
Riziko odchodu
Změny jsou nepříjemné, ale když není zbytí, jděte do toho – ať už to znamená opustit člověka, na něhož jste si jen zvykli, odejít z práce, která vás nikam nevede, nebo změnit dlouholeté ověřené postupy. Lidé nemají rádi změny, protože je hází do nového prostředí – to ale neznamená, že to nové prostředí nemůže být mnohem lepší. Pokud něco už zkrátka nemá cenu, není lepšího řešení, než za tím udělat tlustou čáru a prostě jít dál. Není to jednoduché. Ale z dlouhodobého hlediska to pravděpodobně to bude méně stresující, než setrvávat v nikam se neposouvajícím stavu.
Odvahu se můžete naučit skrze podstupování rizik. Nakonec zjistíte, že výsledný stav za to počáteční riziko skutečně stál.