Startup je jednou z nejmodernějších forem podnikání. Zatímco startupy se zaměřují především na online svět, živnostníci poskytují služby tradičně. Co si o podnikání obě strany myslí a jak jsou s ním spokojené, zjistila studie Startup Report.
Tajemný startup
V dnešní době většina lidí ví, co je to startup. Problém nastává ve chvíli, kdy se jich zeptáte na definici. Není se čemu divit. Kolem pojmu startup totiž neexistuje všeobecně platný a uznávaný úzus. Obecně se ale dá říct, že startup je podnikatelský záměr ve stádiu zrodu. Základem je nápad, který se snaží řešit situaci nebo problém, které na současném trhu nemají vyhovující řešení. V drtivé většině případů se jedná o řešení z oblasti technologií nebo softwaru, ideálně použitelné jako aplikace do chytrého telefonu nebo na internetu. Řešení často bývá inovativní, lokálního charakteru a výsledkem bývá služba nebo produkt. Aby se startup dostal do fáze fungující společnosti, musí projít několika stadii a potřebuje získat investora. Podmínkou startupu je tedy i vyhlídka na budoucí tržby.
Startup je podnikatelský záměr, který inovativním způsobem nabízí řešení problémů, které zatím nemají dostačující řešení. Základem je nápad, který má potenciál přerůst ve funkční společnost.
Startupy v ČR
Podobně jako všude po světě i v České republice přibývají startupy a jako houby po dešti. Světová síť investorů Keiretsu Fora a agentura Perfect Crowd vypracovaly studii Startup Report, v níž se specificky zabývaly situací na českém trhu. Některá zjištění nebyla neočekávaná a odpovídala situaci ve světě, jiná ukázala specifičnost českého podnikatelského prostředí. Nepříliš překvapivým zjištěním byl fakt, že také v České republice jsou startupy doménou především mladých lidí, kteří jsou se svým nápadem na trhu méně než tři roky. Konkrétní čísla říkají, že 44 % startupů bylo založeno lidmi mezi 18 až 29 lety s cílem vymyslet řešení určitého problému, které na trhu chybí. Naopak velmi zajímavý byl rozdílný pohled na podnikání mezi startupéry a lidmi, co mají živnost.
Studie Startup Report, která se zaměřila na vznik, financování, strategie a úspěchy českých startupů, ukázala, že lidé zakládající startup a živnostníci mají odlišné pohledy na podnikatelské prostředí.
Optimistické mládí vpřed
Podle zveřejněné studie je většina českých zakladatelů startupů se situací na místní podnikatelské scéně spokojená. A pokud jim něco vadí, snaží se to vidět z té lepší stránky. Zaměřují se především na pozitiva a myslí si, že současné podmínky pro podnikání v České republice se vyrovnají situaci v západní Evropě. Podle jejich názoru tu mají začínající firmy stejnou startovací pozici a šanci uspět.
Stejně jako ve světě, i u nás investoři podporují kreativitu a novinky. Jediný rozdíl je v tom, že čeští startupéři i investoři jsou ochotní jít do výrazně menšího rizika. Na otázku, co by mohlo tento aspekt zlepšit, se většina dotázaných shoduje v jedné věci. V České republice zatím neexistuje dostatečné povědomí o startupech. To ukázala samotná studie, podle které 25 % Čechů netuší, co tento typ podnikání znamená. Někteří považují za startup například Air Bank. Většina respondentů vidí řešení v lepší prezentaci startupů v médiích, především s důrazem na firmy, které uspěly.
Mladí čeští startupéři vidí situaci v ČR pozitivně a myslí si, že mají stejné podmínky, jaké panují v západní Evropě. Zlepšili by prezentaci starupů v médiích.
Živnost (ne)má zlaté dno
Na rozdíl od startupérů nevidí podnikatelé, kteří pracují na živnostenský list, situaci tak pozitivně. Většina podnikatelů se živností si v rámci studie stěžovala především na stát. Celých 82 % živnostníků označila české podnikatelské prostředí za korupční s přebujelou byrokracií a nedostatkem finančních zdrojů. Pro živnostníky je při podnikání největším problémem legislativa, která je podle nich neprůhledná, a hrozba postihu ze strany státní správy. Kromě zbytečně komplikované administrativy je podle živnostníků také problém daň z příjmů fyzických osob. Na otázku, co v rámci podnikání funguje dobře, mnoho z nich odpovědělo, že kontroly finančního úřadu. To jasně poukazuje na stávající trend, že živnostníky stát nejen nepodporuje, ale naopak znevýhodňuje.
Kromě konkrétních dat, která podnikatelé uvedli, přinesla studie ještě jedno překvapivé zjištění. Mnoho z nich uvedlo, že se nesetkává jen s problémy ze strany státu, ale hodně z nich vychází ze společnosti samotné. Pokud je podnikatel úspěšný, velmi pravděpodobně někoho uplatil, krátí daně, dopouští se nějakých kriminálních přestupků nebo minimálně okrádá „poctivé“ lidi. A naopak v případě, že podnikání nedopadne dobře, málokdo je to ochoten přiznat. Neodpouští se prý ani neúspěch a neexistuje tedy moc příležitostí se z něj poučit.
Živnostníci jsou k situaci na českém trhu velmi skeptičtí. Stěžují si na přístup státu, korupci a zatěžující daňovou i účetní byrokracii.
Starupéři vs. živnostníci
Na rozdíl od podnikatelů, na které stát navalil velkou daňovou a administrativní zátěž, jsou startupéři v lepší pozici. Existuje pro ně řada podpůrných programů od konzultací, networkingu, optimalizace obchodního plánu přes nejrůznější dotace a soutěže. Na druhou stranu startupéři jsou na rozdíl od velké části podnikatelů otevření novým technologiím, celkově novinkám, jsou energičtější a optimističtější. Podle studie to může být způsobeno tím, že startupy jsou relativně nové firmy, které zatím nečelily tolika problémům jako živnostníci, především ti drobní. Z průzkumů vyšlo také najevo, že mladí lidé, kteří zakládají startupy, se příliš nezatěžují administrativou, jako jsou daně a účetnictví. Odsouvají je na později, takže zatím nemají problémy jako živnostníci. Celkově je podle studie pro české startupy typický nedostatek času, disciplíny, dodělávání a dodávání věcí po termínu a neschopnost komunikace s investory.
