Představte si následující scénář: Přijdete večer po osmi hodinách z práce a zítra máte důležitou zkoušku, na kterou jste se ještě nezačali připravovat. Příprava kávy je zbytečná, už jste měli v průběhu dne tři a máte pocit, že už na vás už kofein ani nepůsobí. Včera jste toho navíc moc nenaspali, protože kamarádka zrovna slavila narozeniny. (Vždycky je tu nějaká kamarádka, která zrovna něco slaví.)
Buď můžete jít spát a nechat první pokus na úspěšné složení zkoušky plavat, nebo vytáhnout ze šuplíku nějakou studijní drogu a vrhnout se na učení. Rázem se cítíte plní energie a práce vám jde skvěle od ruky, další den zkoušku uděláte a v podobném duchu pokračujete celý semestr. Práce, škola, stáže, kurzy, vše zároveň – a to především kvůli nadupanému životopisu. Hrozí studentům, kteří volí tento životní styl nějaká nebezpečí? Kolik toho vlastně o chytrých drogách zatím víme a jsou skutečně tak efektivní, jak se říká?
Nootropika = legální drogy?
Nootropika neboli chytré drogy jsou drogy, které zlepšují kognitivní schopnosti, tedy schopnosti mozku. Mohou vám pomoci zlepšit paměť a schopnost učení, zjednodušit práci pod stresem a schopnost rozhodovat se. Většina nootripik je legální. Buď jsou klasifikována jako jídlo či pití, potravinové doplňky, nebo jde o léčivé přípravky – volně prodejné či na předpis, které ale bývají díky svým účinkům často zneužívány. Může jít jak o látky přírodního původu např. bylinky, tak o syntetické látky.
Chytré drogy vs. stimulační drogy
Chytré drogy jsou právě ona více či méně neškodná nootropika. Na druhou stranu mezi stimulační drogy patří extáze, pervitin nebo třeba kokain, takže přesně ten druh drog, před kterým vás máma varovala.
A je sice pravda, že například kokain může způsobit zlepšení krátkodobé paměti a zvýšení pozornosti a vštípivosti do paměti, ale na druhou stranu vám může při dlouhodobém užívání způsobit poruchy spánku, halucinace, paranoiu, ztrátu čichu a další strasti. Je velmi lákavý také protože působí v mozku ve stejných místech jako serotonin (hormon štěstí), takže se cítíte skvěle, ale vaše tělo posléze pro dosažení stejných účinků potřebuje stále více a více. Navíc vám nikdo nezaručí, že po prvním požití nedostanete infarkt myokardu nebo krvácení do mozku. A to by za to opravdu nestálo.
Ačkoliv je kokain mezi vysokoškoláky stále více populární, určitě ho jako studijní drogu nedoporučujeme. Je smutnou zprávou, že počet uživatelů kokainu na (amerických) kampusech se v posledních letech zvýšil z 2,9 % na 5,1 % a ze studentů v posledním roce studia vyzkoušelo kokain 13 %. V Česku žádné relevantní studie na toto téma zatím neexistují, a tak se můžeme jen domnívat, kolik mladých lidí si kokainem pomáhá při studiu nebo na večírcích.
Chytré drogy – bylinky i chemie
Jak už jsme zmínili, chytré drogy jsou jak čistě přírodní, tak syntetické. Teď, když máme jasno v pojmech, si pojďme představit ty nejoblíbenější chytré drogy současnosti.
Guarana
Guarana je jihoamerické ovoce, s podivným vzezřením podobajícímu se oční bulvě. Semínka guarany jsou velikosti kávových zrn, ale obsahují dvakrát tolik kofeinu. Kromě toho v ní najdeme ale i theobromin, theofylin, aminokyseliny, různé alkaloidy a antioxidanty. Proto je guarana nedílnou součástí mnoha energy drinků jako třeba Monster, Red Bull nebo Rockstar.
Pro její energizující účinky se jí přezdívá „druhý kokain“. Guarana oddálí pocit únavy a dodá energii, což ve zkouškovém období ocení každý student. Můžete si ji pořídit ve formě prášku nebo tabletek ve většině lékáren a nebo na e-shopu. Funguje to? My můžeme upřímně říct, že ano.
Je ale důležité nepřekračovat doporučené dávkování a neužívat ji stále. Při dlouhodobém užívání si totiž naše tělo na obsažené látky navykne a přestane na ně reagovat a my jsme nuceni dávky neustále navyšovat, což není optimální. Odborníci doporučují používat guaranu maximálně 4 týdny v kuse a poté si dát alespoň měsíční pauzu, ale nám přijde ještě efektivnější si ji dát jen například jednou týdně, když jste nevyspalí nebo se musíte maximálně soustředit.
Kratom
Kratom je strom pocházející z jihovýchodní Asie. Podle toho po jaké odrůdě sáhnete, dostanete stimulační, sedativní nebo euforické účinky. Právě bílá, zelená a žlutá odrůda kratomu, které mají silně energizující účinky, jsou u studentů, lidí, kteří pracují z domova do noci a těžce fyzicky pracujících lidí oblíbené. Na kratomu se dá vytvořit psychická i fyzická závislost, takže byste jeho užití měli brát spíše jako výjimečnou situaci. Narozdíl od guarany ho v lékárně nenajdete a budete si ho muset objednat z e-shopu.
Piracetam
Piracetam začal být přístupný už v šedesátých letech, a je tedy takovým nootropním syntetickým pionýrem. V Česku je registrována řada léčivých přípravků s piracetamem jako účinnou látkou a v některých lékových formách je volně prodejný. Zlepšuje zásobení mozku kyslíkem a zvyšuje přítok krve do mozku. Proto zlepšuje kognitivní schopnosti a využívá se například při léčbě Alzheimera. Piracetam zlepšuje krátkodobě produktivitu a dlouhodobě paměť.
Ovšem opět je zde k vyjmenování celá řada negativních účinků jako nervozita, nespavost, deprese, hyperaktivita a další. Pokud u sebe nějaké z nich zaznamenáte, radši si s piracetamem dejte pauzu.
Methylfenidát
Methylfenidát nebo také ritalin, což je jeho obchodní název, je droga na lékařský předpis. Mnoho středoškoláků a vysokoškoláků k němu ale přesto má přístup. Používá se totiž k léčbě ADHD a tak ho mladí lidé často kradou svým sourozencům nebo si ho opatří například na zfalšovaný předpis a poté ho prodávají ve škole.
Americká protidrogová agentura (DEA) klasifikuje jako narkotikum kategorie II – tedy stejně jako kokain, morfium a amfetaminy.
Je ze všech čtyřech chytrých drog, které jsme si dnes uvedli nejnebezpečnější. (Ale také nejúčinnější.) Jedná se o návykovou drogu, která může vyvolat vizuální halucinace, sebevražedné myšlenky a psychotické chování, stejně jako agresivitu nebo násilné chování. Mezi přezdívky, pod kterými se methylfenidát skrývá, patří: kokain chudých, kola light nebo dětský koks, protože jsou jeho stimulační účinky s kokainem skutečně srovnatelné.
Nebezpečí nebo pomoc při učení?
Odpověď se nabízí sama: může to být obojí. Obecně jsou nepřekvapivě bezpečnější ty z chytrých drog, které jsou přírodní, a ještě v co nejpřirozenější formě. Co se týká léčiv, většinou napáchají více škody než užitku. Především jejich mixování s alkoholem či dalšími stimulačními látkami je nebezpečné.
Skutečný přínos těchto syntetických koktejlů není podložený. Z některých studií provedených na zdravých a dospělých jedincích vyplývá, že chytré drogy dokáží dočasně zlepšit pozornost a paměť, ovšem jiné studie tvrdí, že to tak není. Co když stimulanty pouze zapříčiní, že se subjektu díky přílivu dopaminu zdají činnosti zajímavější? Díky tomu studenti vydrží u jednoho úkolu déle a mají pocit, že jsou chytřejší.
Navíc je prokázáno, že i když si takovou chytrou drogu vezmete v 9 ráno, negativně to ovlivní váš spánek. Je možné, že nebudete moci usnout a pokud ano, budete mít méně hlubokého spánku, což má zhoubný vliv na zdraví a kognitivní funkce.
Vyplatí se vám tedy krátkodobé benefity, když budou vykoupeny narušením spánkového režimu a při pravidelném užívání i zdravotními riziky? Je snazší si vzít pilulku, abyste se mohli jako superhrdina učit celou noc a potom si muset brát další pilulku, abyste se další den vyspali, nebo prostě zdravě spát a učit se přes den? Tuhle otázku si musí zodpovědět každý sám.
