Velmi často se stává, že si lidé nejsou jisti, na kdy je stanoven jejich odchod do starobního důchodu. Starobní důchod může pro každého začít v jiném věku, výpočet odchodu a výše starobního důchodu je velmi komplikovaný a je plně v režii České správy sociálního zabezpečení, kde jsou k nalezení všechny potřebné informace a tabulky. Tento článek shrnuje základní fakta a vysvětluje lidem, jak si co nejjednodušeji spočítat odchod do důchodu a přibližnou výši svého starobního důchodu. Jaký je minimální starobní důchod v České republice? Co s sebou přináší předčasný důchod a proč se ne vždy vyplatí? Kde a kdy se podává žádost o starobní důchod? Celá problematika starobního důchodu je upravována zákonem o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. České důchody jsou tedy v plně režii Vlády ČR.
Starobní důchod v České republice
V České republice jsou rozlišovány 4 druhy důchodu v důchodovém systému: starobní, invalidní, vdovský/vdovecký a sirotčí důchod. Mnoho lidí si myslí, že odchod do starobního důchodu je povinný, ale není tomu tak, čeští občané mají právo odejít do starobního důchodu, ale nemusí jej využít. Kdo má nárok na důchod? Nárok na důchod mají lidé, kteří dosáhli stanového věku a zároveň získali potřebnou dobu důchodového pojištění.
- Nutnost dosáhnout stanového věku,
- získat potřebnou dobu důchodového pojištění.
Od roku 2017 je stanoven maximální věk k odchodu do starobního důchodu na 65 let. Pojištěnci, kteří se narodili mezi lety 1936 až 1971 nastupují do důchodu podle tabulek. U lidí narozených po roce 1971 je u všech stanoven datum odchodu do starobního důchodu na 65 let. Nezáleží na pohlaví či počtu dětí. Aby vznikl nárok na starobní důchod, musí být člověk plátce důchodového pojištění minimálně 35 let. Celková výše starobního důchodu se odvíjí od roku narození, pohlaví a počtu dětí.
Žádost o starobní důchod
Mnoho občanů České republiky si myslí, že nárok na důchod vzniká automaticky. Ale není tomu tak. Žádost o starobní důchod si podává každý občan ČR sám a to na příslušném Odboru správy sociálního zabezpečení (OSSZ), v Praze na jakékoliv pobočce. Žádost o starobní důchod je nutné podat osobně a s žadatelem ji vyplní zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Žádost o starobní důchod se podává nejdříve 4 měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Pokud by si občan ČR podal žádost o starobní důchod dříve, jednalo by se o předčasný důchod a došlo by ke krácení starobního důchodu.
Žádost o starobní důchod je poté předána na ústředí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která po rozhoduje o tom, zda má žadatel nárok na důchod či nikoliv. ČSSZ má na vyřízení žádosti 90 dní. Většinou je žádost o starobní důchod vyřízena dříve, ale musí být u žádosti doloženy všechny potřebné doklady.
Informaci o (ne)přiznání starobního důchodu poté zasílá ČSSZ přímo na kontaktní adresu žadatele, kde se žadatel dozví, zda mu (ne)byl přiznán starobní důchod, od jakého datumu a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.
Pokud byla žádost o starobní důchod žadateli zamítnuta, je o tom žadatel vyrozuměn s odůvodněním, proč došlo k zamítnutí žádosti.
Žádost o starobní důchod - potřebné doklady
Žádost o starobní důchod se váže k určitým administrativním povinnostem, které musí žadatel splnit. Všechny tyto doklady a dokumenty s sebou musí žadatel o starobní důchod přinést:
- doklad totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní pas či povolení k pobytu,
- doklady o době studia (výuční list, vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení, výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom,
- potvrzení školy o délce studia,
- doklady o době vojenské služby (vojenská knížka, potvrzení Správního archivu Armády České republiky),
- doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti,
- doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách.
Důchodová kalkulačka - výpočet
Důchodová kalkulačka je velmi komplikovaná, protože starobní důchod má 2 části: základní a procentní výměru. Základní výměra je stejná pro všechny české pojištěnce a procentní výměra je stanovena individuálně. Základní výměra je stanovena zákonem o důchodovém pojištění a procentní výměra se počítá z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Důchodová kalkulačka disponuje těmito proměnnými.
Konečná výše starobního důchodu se odvíjí od délky důchodového pojištění a výše výdělku dosažených v rozhodném období. Za každý celý rok (365 dní) důchodového pojištění (do doby, než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu. Pokud již vznikl nárok na důchod, ale výdělečná činnost dále pokračuje a není podána žádost o důchod, navyšuje se důchod o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Orientační výši starobního důchodu vypočítá důchodová kalkulačka ČSSZ a orientační odchod do důchodu spočítá důchodová kalkulačka VímVíc.
Starobní důchod - výplata dávky
Starobní důchod je vyplácen ČSSZ v pravidelných měsíčních splátkách. Ve většině případů si lidé nechávají svůj starobní důchod zasílat bezhotovostně na bankovní účet, tak je to nejjednodušší a pojištěnce to nic nestojí. Druhou možností je výplata starobního důchodu prostřednictvím České pošty, tato možnost je ale zpoplatněna částkou 29 Kč. V prvním písemném rozhodnutí o přiznání starobního důchodu je pevně stanoven datum výplaty důchodu, zpravidla mezi 2. až 14. dnem v měsíci.
Minimální starobní důchod 2021
Minimální starobní důchod je určován zákonem a minimální výše procentní výměry důchodu pro rok 2021 je 770 Kč. Základní výměra je pro všechny pojištěnce stejná a pro rok 2021 byla stanovena na částku 3 550 Kč. Minimální starobní důchod v ČR je pro rok 2021 ve výši 4 310 Kč.
- Minimální výše procentní výměry důchodu pro rok 2021 je 770 Kč.
- Základní výměra v roce 2021 je 3 550 Kč.
- Minimální starobní důchod v ČR je 4 310 Kč.
Předčasný důchod – informace
Předčasný důchod není pro pojištěnce výhodný. Základní výměra u předčasného důchodu je sice stejná, ale dochází ke krácení procentní výměry. Výše procentní výměry u starobního důchodu se zkracuje za každých započatých 90 kalendářních dní do reálného odchodu do starobního důchodu. Předčasný důchod proto není tak jednoduchý, jak by lidé doufali.
- 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
- o 1,2 % za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a
- o 1,5 % za období od 721. kalendářního dne.
Starobní důchod a OSVČ
Rovněž i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na důchod. Rozhodná průměrná mzda u OSVČ se však vypočítá z jednotlivých ročních vyměřovacích základů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Obvykle ale OSVČ platí méně na sociálním pojištění, proto mají nakonec nižší důchod. Pro OSVČ bývá nutností důchodové připojištění a vlastní důchodové spoření, aby si i v důchodu udržely svou životní úroveň.
Předčasný důchod - podmínky
Pro nárok na předčasný důchod musí být splněny určité podmínky. První podmínkou je, že žadatel o předčasný důchod musí mít potřebnou dobu důchodového pojištění. Nárok na předčasný důchod je dále podmíněn dosažením určitého věku:
- pokud důchodový věk pojištěnce činí alespoň 63 let, vzniká nárok nejdříve dosažením věku alespoň 60 let, a za předpokladu, že do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 5 roků nebo,
- je–li důchodový věk pojištěnce nižší než 63 let, nárok na předčasný starobní důchod vzniká nejdříve ode dne, od kterého do dosažení důchodového věku chybí nejvýše 3 roky.
Jaké další důchody jsou v České republice rozlišovány?
- starobní důchod
- invalidní důchod
- vdovský/vdovecký důchod
- sirotčí důchod
