Pokud dojde na pracovišti k pracovnímu úrazu, zaměstnavatel má plno povinností. Jak postupovat v případě pracovního úrazu, pokud chcete dostat spravedlivého odškodnění pracovního úrazu a jaké má povinnosti zaměstnanec, se dočtete níže.
Povinnost zaměstnavatele je dána zákonem
Pokud ve firmě dojde k pracovnímu úrazu (nepleťte si s úrazy, na které máte sjednané pojištění), má zaměstnavatel povinnost objasnit, co takovému pracovnímu úrazu předcházelo a jak k jeho vzniku došlo. A to před samotným zaměstnancem a svědky. Účastníky procesu také zpravidla musejí být odborové organizace nebo představitel oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Až do objasnění příčin a okolností je povinností zaměstnavatele zanechat místo v původním stavu. Výjimkou jsou závažné situace, kdy by neměnný stav mohl vést například k poranění dalších osob. Naopak povinností zaměstnance je neodkladné ohlášení daného incidentu včetně umožnění účasti při objasňování důvodů a okolností vedoucí ke vzniku pracovního úrazu.
Zaměstnavatel má povinnost objasnit příčiny a okolnosti, které vedly k pracovnímu úrazu. Zaměstnanec musí incident v nejkratší době nahlásit.
Zaměstnavatel musí úrazy evidovat
Ať se na místě pracoviště odehraje cokoliv, zaměstnavatel má povinnost evidovat v knize úrazů veškeré pracovní úrazy. Včetně těch, které nezpůsobily pracovní neschopnost. K vyhotovení samotných záznamů a dokumentace musí dojít při zranění zaměstnance vedoucí k pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny, případně při úmrtí zaměstnance. To vše nejpozději do 5 pracovních dnů od zjištění daného incidentu.
V druhém případě je potřeba dodržet veškeré formality. Pokud je zaměstnanec neschopný práce po dobu delší než 3 pracovní dny, musí mu být předáno vyhotovení záznamu. Pokud dojde k úmrtí zaměstnance, jedno vyhotovení obdrží rodina či oprávněné osoby. Vzor záznamu o pracovním úrazu je součástí nařízení vlády.
V případě pracovního úrazu, kvůli kterému je zaměstnanec v pracovní neschopnosti delší dobu než 3 dny, musí být vyhotoven také záznam.
Jaké další povinnosti má zaměstnavatel
Zaměstnavatel je navíc povinen ohlásit pracovní úraz konkrétním orgánům a institucím. Ohlášení musí doprovázet také zaslání záznamu o pracovním úrazu. Dále musí vést jeho chování k odstranění překážek způsobujících pracovní úraz a také k samotné prevenci, aby k pracovním úrazům na pracovišti již nedocházelo.
Zaměstnavatel má povinnost vést evidenci zaměstnanců mající nemoc z povolání. Následné kroky musí vést k odstranění či minimalizování rizikových faktorů, které mají za následek ohrožení nebo samotný vznik nemoci z povolání.
Zaměstnavatel má několik povinností. Jednou z nich je nahlášení pracovního úrazu konkrétním orgánům a institucím, včetně zaslání záznamu o pracovním úrazu.
Povinnosti platí i pro zaměstnance
Pokud dojde k úrazu na pracovišti, musí zaměstnanec okamžitě informovat svého nadřízeného. Pokud mu pracovní úraz nedovoluje informovat právě jeho, obrátí se na jiného zaměstnance a nebo kohokoliv dalšího, kdo byl svědkem tohoto úrazu.
Zaměstnanec také musí plně spolupracovat se zaměstnavatelem. Spolupráce spočívá v pomoci zjištění veškerých rizik a důvodů, které vedly k pracovnímu úrazu. Zaměstnavatel následně může uplatnit veškerá opatření.
Informovat svého nadřízeného o pracovním úrazu a následně s ním spolupracovat je naopak povinností zaměstnance.
Odškodnění pracovního úrazu
Pokud k takovému neštěstí dojde, zaměstnavatel je samozřejmě povinen určit, jak vysoké odškodnění zraněnému zaměstnanci náleží. Může ale také navrhnout snížení odškodného v případě, že zaměstnanec porušil předpisy, které byly stanoveny právě kvůli bezpečnosti práce. Odpovědnost za škodu v zaměstnání může mít také zaměstnanec, o té jsme vás informovali v předchozím článku.
Jakým způsobem získá zaměstnanec odškodnění pracovního úrazu musí být projednáváno nejen se zaměstnavatelem, ale také s příslušnou odborovou organizací v co nejkratším možném termínu. Na této schůzce či schůzkách bude projednávána nejen výše odškodnění pracovního úrazu, ale také způsob náhrady škody.
Povinností zaměstnavatele je také určit výši odškodnění, která by při pracovním úrazu měla zaměstnanci náležet.
Jaké jsou nároky při odškodnění pracovního úrazu
Náhrada škody se liší dle závažnosti samotného pracovního úrazu. Jiné nároky mohou klást zaměstnanci při pracovním úrazu s následkem smrti. Při pracovním úrazu musí zaměstnavatel uhradit škodu v rozsahu ztráty výdělky po dobu pracovní neschopnosti a v některých případech také po jejím skončení. Takovou úhradou může být například renta v případě invalidity. Také musí brát v potaz ztížení společenského uplatnění zaměstnance, jeho náklady spojené s léčením a věcnou škodu.
Při pracovním úrazu s následkem smrti musí být pozůstalým po zemřelém udělena náhrada ve formě vynaložených nákladů spojených s léčením zemřelého zaměstnance. Součástí odškodného je také přiměřené množství nákladů na pohřeb, na výživu pozůstalých a na náhradu věcné škody. Pozůstalým náleží také jednorázové odškodnění.
Odškodnění pracovního úrazu se liší od odškodnění pracovního úrazu s následkem smrti. Zaměstnanci či pozůstalí mohou nárokovat vzniklé škody.
Jak postupovat při pracovním úrazu
I přesto, že se na první pohled nemusí zdát samotný postup při vzniklém pracovním úrazu jako důležitý, v konečném důsledku může vést nejen ke správnému zhodnocení odpovědnosti, ale také k výši samotného odškodného. Správný postup může nejen s téměř jistotou dokázat, kdo za způsobený pracovní úraz mohl, ale také jakou výši náhrady si zaměstnanec zaslouží.
Jak tedy postupovat při vzniku a následné evidenci pracovního úrazu? Jestliže se do takové situace dostanete, ve všech případech je potřeba dodržet správný postup a vše musí být zaevidováno. Důležitou radou je nekývnout vstřícnému zaměstnavateli na jeho řešení. Problém byste následně měli s pojišťovnou, která by vaše žádosti o odškodnění odmítla. Pro pojišťovnu je vždy nejdůležitější vidět zaznamenané důkazy, které vedou k vyslyšení vašich nároků.
Ve všech případech dbejte na to, aby bylo správně postupováno při evidenci pracovního úrazu. Následně může být snazší vymáhat odškodnění.
Správný postup při evidenci úrazu
Kniha úrazů musí dle nařízení vlády obsahovat několik údajů: jméno a příjmení úrazem postiženého zaměstnance, datum a hodinu úrazu, místo, kde k úrazu došlo, činnost, při níž k úrazu došlo, počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu, celkový počet zraněných osob, druh zranění a zraněná část těla, druh, zdroj a příčiny úrazu, jména svědků úrazu a také jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.
Dle nařízení vlády musí obsahovat kniha úrazů několik údajů. Veškeré nařízené údaje musí být v knize zaevidovány.
Jak postupovat při vzniku různých pracovních úrazů
Vládní nařízení také rozděluje pracovní úrazy do 4 skupin. První skupinou je smrtelný úraz. Tomu předchází poškození zdraví, kvůli kterému zaměstnanec do 1 roku zemřel. Druhou jsou vážné úrazy s hospitalizací delší než 5 dnů a poté ostatní úrazy s rozdílem v délce pracovní neschopnosti delší či kratší než 3 dny. Postup je určen zákoníkem práce a nařízením vlády.
Ve všech výše zmíněných skupinách je pro snazší vyšetřování a správnou výši odškodného postupovat dle výše zmíněných instrukcí.
