Členové současné vlády v demisi neustále slibují, že se ve veřejném sektoru zvýší platy. Například učitelům měly platy vzrůst od září letošního roku, nyní Babiš mluví o roku 2019. Nespokojení ale nejsou jen jen učitelé. Zdravotnické odborové organizace slibují protesty. Co bylo veřejné sféře v minulých měsících slíbeno?
Pokladní, prodavači a prodavačky mají vyšší mzdu než učitelé
Vše začalo v březnu tohoto roku, když diskont Lidl oznámil, že bude zvyšovat mzdy svým zaměstnancům na pozicích pokladních, prodavačů a prodavaček. Jejich platy vzrostly o 20 % na 28 tisíc korun, v Praze kvůli specifičtější situaci dokonce na více než 29 tisíc korun. Webové stránky Platy.cz, které nabízejí porovnání platů na základě průzkumu platů a srovnání mezd společnosti Profesia CZ, s.r.o., tvrdí, že průměrný plat učitelů po navýšení mezd v německém obchodním řetězci Lidl bude nižší než plat pokladních. Ještě v únoru byl plat učitele na základní škole necelých 25 tisíc korun, vysokoškolský pedagog si přišel zhruba na 27 631 korun.
Poslední zvýšení platů učitelů bylo v listopadu roku 2017, kdy se tarify zvýšily o 10 %. Smutná situace na trhu práce vede zaměstnance z veřejné sféry, jako jsou učitelé, zdravotníci, policisti, nepedagogičtí pracovníci, úředníci a mnoho dalších, ke změně povolání, často i mimo daný obor.
Průměrné platy učitelů jsou nižší, než průměrný plat prodavačů a pokladních v diskontu Lidl.
Vláda slibuje změnu tabulkových platů ve veřejných službách
Učitelů není mnoho a ti, kteří se této profesi věnují, nejsou dostatečně ohodnoceni. I proto se vláda nechala nedávno slyšet, že zvýšit tabulkové platy chce především lidem s nevalně placenými profesemi a v odvětvích, kde pracovníci chybí. To jsou alespoň slova premiéra v demisi Andreje Babiše, který se v rámci tiskové konference zároveň nechvalně vyjádřil k protestnímu setkání odborů a označil komunikaci odborů za zbytečně agresivní. Ty totiž žádají plošné navýšení mezd o 10 %, Babiš nabízí zvýšení ve výši 6 % v celkovém objemu 8,8 miliard korun.
Babišova kritika směřuje především na požadavek plošného navýšení mezd. Takový krok je pro něj absolutně nemyslitelný, nechce platy zvyšovat ve stejné míře všem zaměstnancům, neboť produktivita lidí ve veřejném sektoru je odlišná a konečné slovo v navyšování mezd mají mít zaměstnavatelé. Oponuje mu ale předák odborové konfederace Josef Středula s názorem, že v případě veřejných služeb je zaměstnavatelem často stát. A stát zastupuje vláda. Jak tedy najít cestu ven?
Kritika vyšla také z úst ministryně financí v demisi za politickou stranu ANO. Alena Schillerová nehodlá v budoucnosti dělat jakékoliv ústupky odborům, takové navýšení mezd, jaké popisuje Babiš, je v tuto chvilku maximální možné. Rozpočet podle ní nic dalšího nedovoluje, do celkové částky určené pro platy bylo již započítáno i 3,4 miliardy korun uspořených za neobsazená místa v resortech.
Babiš slibuje zvýšení mezd o 6 % především lidem s nízkými platy a odvětvím, kde pracovníci chybí.
Změny v platových tabulkách přislíbil již bývalý kabinet Bohuslava Sobotky
Platové tabulky měnil kabinet Bohuslava Sobotky z ČSSD téměř s jistou pravidelností. V roce 2017 se některé profese dočkaly navýšení tarifů i dvakrát. Situace na trhu práce donutila vládu přemýšlet o platech zaměstnanců ve veřejné sféře i kvůli tomu, že průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku v České republice poprvé prolomila pomyslnou hranici 30 tisíc korun. To znamenalo, že meziročně vzrostla o více než 8 %. Průměrný plat ve veřejném sektoru činil téměř 32 tisíc korun, je třeba ovšem podotknout, že ve veřejné sféře pracuje cca 634 700 zaměstnanců a polovina z nich obdržela mzdu vyšší než 29 840 korun.
I přesto, že průměrný plat ve veřejném sektoru činil téměř 32 tisíc korun, situace je trochu komplikovanější.
Desetiprocentní růst chtějí i jiné platové třídy
Zařazení do platových tříd je typické právě pro zaměstnance ve veřejných institucích. Platová třída se odvíjí i od kompetencí, které jsou určeny jednotlivými pozicemi, druhem práce a pracovními smlouvami. Odlišné pravomoci mají typicky lidé ve zdravotnictví, třeba i na stejných pozicích. A právě zdravotnické odbory požadují 10 % nárůst platů a kritizují premiéra v demisi za to, že jim to minulý měsíc přislíbil. Babiš ale oponuje tím, že přidání nikoliv slíbil, ale podpořil. V první půlce června tedy premiér a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tvrdí již něco jiného, navyšování platových tabulek plošně o tuto částku nepřichází v úvahu.
Z tiskové konference, která proběhla 12. června vzešlo, že do zdravotnictví bude v roce 2019 investováno 320 miliard korun. Meziroční nárůst tak činí o 20 miliard korun více. Naposledy rostly tarify zdravotníkům minulý rok v listopadu, konkrétně o 10 %. Ve zdravotnictví se zaměstnavatelé potýkají s problémem fluktuace pracovníků. Zdravotní sestry, sanitáři a ošetřovatelky odchází dokonce mimo zdravotnický svět a nedostatek pracovníků způsobil uzavření některých částí nemocnic. Na tiskové konferenci bylo ale zdůrazňováno, že průměrný plat zdravotních sester naroste mezi roky 2013 a 2019 o 53 %, tedy o 15 018 korun a lékařům o 41 %, tedy o 24 544 korun.
Zdravotnické odbory požadují 10 % nárůst platů, premiér v demisi navyšování platových tabulek plošně odmítá.
Dle daných platových tříd konkrétní navýšení
Větší platy půjdou tedy především učitelům a těm, jejichž pozice jsou velmi špatně finančně ohodnoceny. Výrazněji si také polepší ti, kteří pracují v oborech, kde chybí lidé. Tedy především v kultuře, sociálních službách a na některých úřadech. Navýšení mezd o 6 % pak potká hasiče, policisty, nepedagogické pracovníky a úředníky. Tarify by se tak měly zvýšit o 2 %, což stačí pouze na pokrytí inflace. Bude to pro zaměstnance veřejného sektoru dostačující, nebo bude méně místa v rekvalifikačních kurzech?
