S cestováním je často spojen stres a nervozita a tím více to platí, pokud musíte dojíždět dlouho do práce. Vystavujete se tak riziku pozdních příchodů a nepříjemné atmosféře na pracovišti. Jak se s tím tedy nejlépe vypořádat?
Studie odborníků odhalila negativa spojená s dojížděním do práce
Britská studie Úřadu pro národní statistiky zjišťovala negativa, která s sebou nese cesta do práce. Na zaměstnance to má špatný vliv, jelikož každodenní dlouhé cesty se podepíšou na naší psychice tím, že jsme hodně ve stresu a v zaměstnání pak můžeme být nespokojení. Ztracený čas, o který přijdeme v důsledku cestování, se pak snažíme různě nahnat.
Denně do zaměstnání cestuje necelý milion Čechů, a z toho se polovina přesouvá do jiného okresu, případně i kraje. Vyplývá z toho, že na svých cestách stráví hodinu i déle. S cestováním je navíc spojen hlavně fakt, že řadu věcí nejsme schopni ovlivnit a jedná se tak o shluk nepředvídatelných situací, ze kterých se pak může stát přímo peklo. Studie říká, že lidé s delším dojezdem do práce, než je půl hodiny, trpí o třetinu více depresemi než lidé, kteří to mají do práce blíž. Průzkum rovněž odhalil, že lidé, kteří dojíždějí daleko, mají o 40 % častější finanční problémy.
Dojíždění do práce není moc příjemné, obzvlášť pokud na svých cestách strávíte denně více než hodinu. Je navíc vědecky dokázáno, že pak můžete mnohem více trpět depresemi.
Ztracený čas a pozdní příchody
Pokud na cestě do práce strávíte jen půl hodiny a méně, získáte tak za rok sedm dnů produktivního času navíc oproti těm, kteří cestují déle. Dojíždění bohužel není ani produktivní pracovní dobou, ani osobním volnem. Jiné to je určitě v Praze, kdy v hromadné dopravě můžete tento čas využít třeba pro čtení nebo si vyřídit cokoliv přes mobil. V případě cestování autem to však možné není. Dojíždění je tedy často vnímáno jako překážka, která nám brání v tom, že se nemůžeme věnovat užitečnějším nebo zábavnějším činnostem.
Doba dojíždění se navíc v současnosti stále prodlužuje. Například v zahraničí je celkem běžné za prací dojíždět – třeba takový Londýn je skvělým příklad. Život v centru města je nákladný, proto hodně lidí bydlí na okraji Londýna a cestují za prací klidně i dvě hodiny denně. Finančně se jim to ale vyplatí. U nás v Čechách je všeobecně známá nechuť k dojíždění, natož abychom se za prací stěhovali. Nejsme v tomto ohledu příliš pružní ve srovnání s cizinci. Na druhou stranu je otázkou kolik času je přijatelné strávit při dojíždění za prací.
Pokrokové firmy, které chtějí dosáhnout optimální produktivity a poskytnout tak pracovníkům více času na soukromý život, rozhodně neudělají chybu, když svým zaměstnancům umožní pracovat alespoň část pracovní doby blíže k domovu nebo jim nabídnou homeoffice (práci přímo z domova). Není totiž vždy v našich silách dorazit do práce včas. Autobusy a vlaky mají často zpoždění kvůli různým příčinám, ať už se jedná třeba o práce na silnici nebo dopravní nehody. Jenže ani toto zaměstnavatelé netolerují a omluvami či naděláváním práce se opět dostáváte do nepříjemné situace.
Ideálním řešením je možnost homeoffice a dnešní moderní firmy tímto způsobem často vycházejí svým zaměstnancům vstříc.
Spolucestující, řidiči a náklady spojené s cestováním
Cestující hromadnou dopravou často znají pasažéry, kteří zabírají sedadla v přeplněném vlaku svými taškami nebo si pouštějí nahlas hudbu a obtěžují tím ostatní. O hlasitých telefonních hovorech nemluvě. Na silnicích se zase můžete setkat s tím, že řidiči často řídí s mobilem na uchu, jezdí agresivně nebo vůbec nepoužívají směrovky.
Co se týká nákladů spojených s cestováním, tak záleží zda-li využíváte městskou hromadnou dopravu, vlak nebo auto. Často se dá koupit legitka, kde máte slevu na vlak nebo MHD. Auto se samozřejmě nejvíce prodraží. Takže rozhodně není příjemné, že za všechen ten stres a nepříjemnosti na cestách navíc zaplatíte více peněz. V dnešní době samozřejmě existují i firmy, které své zaměstnance svážejí firemními auty nebo jim poskytnou příspěvek na dopravu. Jiné společnosti dokonce nabízí služební auto, které můžete využívat i pro soukromé účely. Vše, co projezdíte pracovně, hradí společnost, soukromé cesty si pak samozřejmě doplatíte ze svého. Stejně si ale pořád většina zaměstnanců hradí své náklady spojené s cestováním ze svých financí.
Náklady spojené s dopravou do práce mohou být vysoké, proto je dobré si ve firmě zjistit jestli poskytuje k vaší pozici služební automobil, případně možnost proplacení vašich cest.
Náročnost dojíždění
Stres spojený s dojížděním zaměstnance unavuje nejen psychicky, ale i fyzicky. Bylo zjištěno, že jeden ze tří pracovníků, kterému cesta do práce a z práce trvá více než 90 minut denně, trpí bolestmi zad a krku. A navíc také platí to, že čím déle do zaměstnání dojíždíme, tím méně času pak věnujeme cvičení, vaření vlastních jídel a spánku. Nemáme už zkrátka chuť na své aktivity, jelikož jsme úplně vyčerpaní a večer si pak pustíme maximálně televizi.
Je také dobré zmínit, že při dnešní nízké míře nezaměstnanosti v ČR začínají firmy bojovat o atraktivní lokality. Už neplatí to, že pracovat na centrále je žádané, obzvlášť pokud je úplně z ruky. Firmy, které chtějí získat nejlepší zaměstnance, a tak vytvářejí zázemí v nových lokalitách, tedy blíže k lidem. Chtějí si tak zajistit konkurenční výhodu snížením doby cestování do práce. Pro pravidelné schůzky se stále více využívají flexibilní kanceláře, včetně zasedaček na letišti – primárně pro zahraniční návštěvy.
Pokud přijíždíte domů z práce pozdě večer a jste po celém dni unavení, je pak logické, že na nic jiného už doma nemáte chuť ani čas.
Kontrolujte především své emoce
Jak tedy můžete vyzrát na negativa dojíždění do práce? Je třeba si uvědomit, že tyto nepříjemné a stresující situace mají především dvě vlastnosti: nemůžeme je většinou kontrolovat, ale můžeme ovlivnit svou vnitřní reakci na ně. A záleží pouze na nás, jaká tato vnitřní reakce bude. Jestli nás tyto situace budou vytáčet a zneklidňovat, nebo je necháme být a budeme se věnovat něčemu užitečnějšímu.
Podle psychologů si mnoho lidí neuvědomuje, jakou mají nad sebou moc, se kterou se mohou rozhodnout před tím, než začnou nějakým způsobem emočně reagovat. Samozřejmě ale platí, že se emoce těžko vypíná, když je člověk uprostřed vzteku nebo naštvaný. Jde o to, rozhodnout se dopředu a toto rozhodnutí si často připomínat. Pokud se rozhodneme, že na drobná utrpení nebudeme dále emočně reagovat a prostě je necháme být ve vědomí pouze na úrovni povšimnutí, získáme nad svou reakcí moc. Můžeme si všímat toho, co se děje okolo nás jako je třeba pláč dítěte nebo hluk, ale nemusíme spouštět následnou emoci. Vjem samotný není silně příjemný nebo nepříjemný. To až naše myšlenkové hodnocení a emoce přinášejí nepříjemnost.
Rozhodně to chce trénink. Se zvládáním nepříjemným a stresujících situací vám může pomoci například meditační praxe nebo jiná dovednost pro práci s vědomím. Ideální je třeba cvičit jógu. Existuje několik různých druhů, takže si můžete zvolit přesně tu, která vám bude nejvíce vyhovovat. Skvělou odměnou je pak to, že se stanete alespoň částečně pánem své vlastní mysli. Negativní podněty budou existovat vždy a nikdy nezmizí. Nelze se jim jtedy en tak vyhnout, ovšem lze změnit svou vnitřní reakci na ně.
