Co to je brainstorming a jak ho můžete prakticky využít? Letos má tato skupinová technika pro generování nápadů výročí 80 let. Kdo ji vymyslel, jaké jsou základy brainstormingu a proč neexistuje jedna univerzální technika?
Co to je brainstorming
Už jste někdy zaslechli slovo brainstorming a ptali jste se sami sebe, co to vlastně je? Nebo jste už s tímto pojmem srozuměni, ale nevíte, jaký postup musíte dodržet a jakými pravidly se řídit? Brainstorming je skupinová technika, která napomáhá k tvorbě nápadů a rozvoji tvůrčí kreativity. Říká se jí běžně také burza nápadů, nebo se můžete setkat s pojmenováním kreativní či konvergentní myšlení.
Je postavena na skupinovém výkonu, pokud tedy nepracuje správně celý tým, je ohrožen také celkový výsledek. Celá myšlenka brainstormingu spočívá v tom, že skupina dokáže vymyslet podstatně víc nápadů než jednotlivec, protože mohou reagovat na podněty ostatních členů týmu.
Brainstorming je skupinová metoda pro generování co nejvíce nápadů. Tím, že lidé v týmu mohou reagovat na podněty ostatních, vymyslí pravděpodobně více než jednotlivec.
Brainstorming není nic nového pod sluncem, ale chce to správný postup
Brainstorming má kořeny pevně zapuštěny v minulosti a od té doby ho používají zaměstnanci různých firem v různých sektorech. Přesně před osmdesáti lety, v roce 1939, přišel s touto myšlenkou reklamní pracovník Alex Faickney Osborn. Poté, co vymyslel tuto originální skupinovou techniku, ji o 14 let později rozpracoval ve své knize Applied Imagination.
V okamžiku publikování knihy už nic nebránilo tomu, aby se brainstorming začal uplatňovat v mnohých odvětvích. A tak i přesto, že se brainstorming zrodil v obchodě, krátce po vymyšlení této techniky se začal používat i v marketingu, managementu, podnikání, ale i vědecké činnosti.
Nemusíte navíc brainstormovat pouze v práci, ale můžete řešit i věci, které ovlivní celou domácnost. A to především v situacích, ke kterým by se měli vyjádřit všichni v rodině. Co máme na mysli? Tak například můžete se členy rodiny řešit to, jestli práce na černo, za kterou dostanete dobře zaplaceno, stojí za to riziko. Nebo cokoliv dalšího. Brainstorming lze totiž použít prakticky kdekoliv, kde je třeba najít co nejlepší možný nápad a postup.
Brainstorming je znám již 80 let a zrodil se v obchodě. Nicméně krátce po svém zrodu našel uplatnění prakticky ve všech odvětvích.
Kdy má brainstorming smysl
Jaký má brainstorming význam? Tak v první řadě přijít ve skupině na co největší množství nápadů. I špatný nápad může ostatní členy týmu inspirovat a podpořit tvorbu nových myšlenek. Aby ale bylo něco takového možné, je třeba postupovat správně a především vyloučit veškerá omezení. Brainstorming má smysl jedině tehdy, když jsou dodržovány následující zásady:
Brainstorming se s upraveným postupem a metodou užívá stále častěji také v pedagogice a dalších odvětvích.
- Nastolíte příjemnou atmosféru
- Všechny nápady jsou vítané
- Nikdo nikoho nekritizuje
- Vše je zapisováno
Brainstorming má smysl jedině v okamžiku, kdy jsou vyloučena veškerá omezení a naopak podpořen tok myšlenek všech členů v týmu.
4 zásady funkčního brainstormingu
Pokud chcete podpořit tvorbu nápadů všech členů v týmů, musíte vytvořit tvůrčí klima. Všichni zúčastnění se musí cítit dobře. Kvantita je v tomto případě zpočátku důležitější, než kvalita. Nápady vznikají na základě podnětů ostatních a vznikají tak nejlepší návrhy řešení. Dejte si ale pozor na to, aby ve skupině nebyl “team leader”, přes jehož dominantní názory nejsou slyšet myšlenky ostatních.
Jak vést brainstorming?
Nikdo nesmí ale členy v týmu kritizovat nebo soudit. Všichni účastníci si musí být rovni, nesmí mít pocit, že pronesli něco hloupého. Není nic horšího, než si nechat nápady, které mohou inspirovat další, pro sebe. A hlavně všechny nápady zapisujte. Klidně určete jednoho člena, který bude veškeré myšlenky zaznamenávat. A ideálně na tabuli tak, aby viděli nápady i všichni ostatní.
Pozitivní slova a úsměv na tváři moderátora brainstormingu je extrémně důležitým faktorem. Rozpoutat a udržet kreativitu v těch správných mantinelech je kolikrát hlavním kořením úspěchu celé této produktivní techniky.
Důležitá je příjemná atmosféra, ujistit členy v týmu, že žádný nápad není špatný. Nesoudit a a nekritizovat a hlavně všechny nápady zapisovat.
Metoda není jen jedna
Od konkrétního problému a týmu se odvíjí metoda, kterou je vhodné použít. Představme si nějaké příklady. Pokud máte řešit situaci, ve které se necítíte komfortně, je dobré vystoupit z vaší role a “změnit identitu”. Na to je vhodná metoda rolestorming.
Brainwriting je dobré použít ve skupině, kde by dominantní jedinec nepustil ke slovu ostatní členy týmu. Dynamická je metoda 6-3-5, při které 6 účastníků sepíše 3 stručné a úplné nápady v 5 minutách, přičemž se proces několikrát opakuje. Některé skupiny generují více nápadů, pokud jsou motivováni. Dobrým nástrojem je tzv. gamifikace, tedy mechanismus her v běžném životě.
Co se tím snažíme říct? Zkrátka a dobře je potřeba vybrat techniku brainstormingu dle toho, jaký problém řešíte a jací jsou lidé, kteří ho řeší. Když se navíc budete držet zásad, které jsme vám představili, budete z výsledku překvapeni.
Existují různé techniky brainstormingu. Například v týmech, kde je někdo dominantní, zkuste brainwriting.
Proč to nevyzkoušet
I brainstorming si vysloužil kritiku, například v práci Productivity Loss In Brainstorming Groups. Týká se především motivace, blokování výkonu a obavy z hodnocení. Tedy faktorů, které se při správném provedení dají téměř úplně nebo zcela odstranit.
Proč ale brainstorming nevyzkoušet? Jedná se o jednoduchou a rychlou techniku, která vás nic nestojí a přitom může být efektivnější než jiné nástroje. Tak překvapte nás i sami sebe a přijďte s novým a neotřelým nápadem!
