Podpora v nezaměstnanosti počítaná z průměrné mzdy? | VímVíc.cz

Podpora v nezaměstnanosti počítaná z průměrné mzdy?

25. 07. 2018

V určitých případech se podpora v nezaměstnanosti neurčuje z výdělku v posledním zaměstnání, ale z průměrné mzdy. Taková podpora je bohužel velmi nízká.

Tento článek zde zůstane pro případné porovnání. Aktuální článek pro rok 2022 na téma podpora v nezaměstnanosti a přihlášení na úřad práce je k nalezení na následujícím odkazu.

Podpora v nezaměstnanosti počítaná z průměrné mzdy? Může být velmi nízká

Podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti

Pokud požadujete podporu v nezaměstnanosti, je třeba splnit hlavní podmínku pro její nárok a tím je, že jste v posledních 2 letech odpracovali alespoň 12 měsíců po sobě v zaměstnání, ve kterém jste byli i důchodově pojištění. Případně jste mohli pracovat jako OSVČ. I zde je však podmínka, že jste odváděli pojistné na důchodové pojištění. Naopak toto neplatí pro dohodu o provedení práce s výdělkem do 10 tisíc korun. Místo zaměstnání lze také započítat i náhradní dobu jako je například osobní péče o dítě do 4 let.

Podpora v nezaměstnanosti 2019

Náhradní doby zaměstnání

  • příprava osoby se zdravotním postižením k práci
  • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
  • osobní péče o dítě ve věku do čtyř let
  • osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou
  • výkon dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu
  • osobní péče o fyzickou osobu mladší deseti let, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost)
Hlavní podmínka pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je odpracovat za poslední 2 roky alespoň 12 po sobě jdoucích měsíců ať už v zaměstnání nebo na IČO. Důležitá je zároveň vaše účast na důchodovém pojištění.

Výše podpory v nezaměstnanosti a její výpočet

První dva měsíce je obvykle výše podpory 65 % z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhli v posledním zaměstnání. Pokud jste byli OSVČ, máte nárok rovněž na 65 %, akorát z výše vašeho vyměřovacího základu na důchodové pojištění přepočteného na 1 měsíc. Výpočet podpory v nezaměstnanosti pro další 2 měsíce činí 50 % z čistého měsíčního výdělku nebo z vyměřovacího základu. Zbývající dobu je to 45 %. Tato doba je různě dlouhá především v závislosti na vašem věku. Počítá se s tím, že mladší člověk si rychleji najde novou práci než starší. Proto mají právě starší lidé delší podpůrčí dobu.

Člověk, kterému v době podání žádosti ještě nebylo 50 let, dostává podporu maximálně 5 měsíců (45% sazba na měsíc). Pokud někomu je mezi 50 až 55 lety, má celkovou podpůrčí dobu osm měsíců. Nezaměstnaný nad 55 let se pak může dostat na podporu v nezaměstnanosti po dobu až 11 měsíců. V této kalkulačce si můžete orientačně spočítat, na jak vysokou podporu v nezaměstnanosti byste měli nárok.

Pro první 2 měsíce je obvykle podpora v nezaměstnanosti stanovena na 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo z vyměřovacího základu. Postupně se snižuje až na 45 %.

Výpočet podpory bez vyměřovacího základu

Existují i situace, ve kterých se nedá stanovit vyměřovací základ, jelikož ho není z čeho vypočíst. Pak se místo vyměřovacího základu k výpočtu používá tzv. průměrná mzda v národním hospodářství.

Podpora v nezaměstnanosti se v takových případech stanoví za první dva měsíce ve výši 0,15násobku, další dva měsíce ve výši 0,12násobku a po zbytek podpůrčí doby na 0,11násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku předcházejícího roku, ve kterém si člověk zažádal o podporu.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2017 byla 28 761 korun. Z této částky by podpora vycházela na první dva měsíce na 4 315 korun, další dva měsíce na 3 452 korun a po zbytek doby na částku 3 164 korun. V této výši dostane podporu například ten, kdo před registrací na úřadu práce nebyl zaměstnaný ani nepodnikal, ale podmínku pro přiznání podpory (12 měsíců účast na důchodovém pojištění) splnil započetím náhradní doby, například tedy osobní péčí o dítě do 4 let.

Registrace na úřad práce by měla proběhnout co nejdříve od ztráty zaměstnání, nejlépe do 3 dnů.

Do situace, kdy nemůžete prokázat průměrný výdělek nebo vyměřovací základ, se může dostat poměrně snadno podnikatel, který nepodnikal dostatečně dlouhou dobu. Například pokud zahájíte činnost ve stejném roce, v jakém ji ukončíte, a ještě v tom samém roce žádáte o podporu v nezaměstnanosti. Zbývající měsíce potřebného důchodového pojištění máte z dřívějšího zaměstnání nebo si můžete započíst náhradní dobu pojištění.

Pro lepší představu uvádíme příklad:

Pana Vostrého propustili k 31. 12. 2017 ze zaměstnání. Hned 1. 1. 2018 se stal osobou samostatně výdělečně činnou. Půl roku mu stačilo, aby zjistil, že podnikání mu asi nebude osudem a k 30. 6. 2018 podnikání ukončí. Důchodové pojištění ze samostatně výdělečné činnosti odvádí jen šest měsíců, ale podmínka dvanácti měsíců důchodového pojištění je splněná: přičte si šest měsíců z předchozího zaměstnání.

Můžete se dostat i do situace, kdy nejste schopni vůbec prokázat výši vašeho příjmu z předchozího zaměstnání. I v tomto případě však máte nárok na podporu, ale bohužel na tu úplně nejnižší okolo 4 tisíc korun.

Bez dokladů o výši výdělku

Jen zcela výjimečně se můžete dostat do situace, kdy nejste schopni osvědčit výši svého předchozího výdělku. Může se to stát tehdy, když zaměstnavatel nevystaví zaměstnanci včas nebo vůbec potvrzení o výši průměrného výdělku a také v situaci, jestli s ním nebylo zaměstnání ukončeno pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. V tomto případě byste na podporu vůbec neměli nárok. Mohlo by se jednat i o schválně úmyslný čin ze strany zaměstnavatele, ale pak by riskoval, že by po něm zaměstnanec úspěšně vymáhal odškodnění.

Dalším příkladem je, když zaměstnanec ani zaměstnavatel nemají žádné doklady jako je pracovní smlouva nebo výplatní páska. Toto by mohlo nastat při bankrotu nebo likvidaci firmy nebo při nějaké živelní katastrofě. I v těchto případech uchazeč o zaměstnání podporu dostane, ale samozřejmě velmi nízkou.

Pokud jste v situaci, kdy jste bez práce a nedaří se vám najít nové zaměstnání, může vám pomoci rekvalifikační kurz. Jednak si zvýšíte své profesní kvality, ale zároveň budete mít nárok na vyšší podporu v nezaměstnanosti. Pro rok 2018 se může vyšplhat až na 18 695 korun. Podívejte se například na online kurzy.

článek je uzamčen
Zadejte svůj e-mail pro otevření článku.
nebo

Témata:

Platy a platové třídy