S nástupem mileniálů na pracovní trh se začínají v oblasti HR skloňovat slova jako flexibilita, home office nebo pružná pracovní doba. Flexibilní pracovní doba je čím dál žádanějším zaměstnaneckým benefitem, který může i rozhodnout o přijmutí pracovní nabídky.
Co pružná pracovní doba znamená? Jaký je rozdíl mezi pružnou a zkrácenou pracovní dobou? A nad čím by se měl každý zamyslet Nejen to se dozvíte v našem článku.
Pracovní doba
Pracovní doba je čas, kdy je zaměstnanec povinen vykonávat práci pro svého zaměstnavatele, nebo alespoň být připraven na to práci vykonávat. Pracovní dobu definuje zákoník práce, podle kterého se musí zaměstnavatelé řídit při plánování směn a uzavírání smluv. Týdenní pracovní doba je podle zákoníku práce 40 hodin týdně. Existují ovšem výjimky. Kratší týdenní pracovní dobu mají například pracovníci s třísměnným či nepřetržitým pracovním režimem nebo lidé, kteří pracují v podzemí při těžbě uhlí a jiných surovin.
Obecně si lidé pod tímto pojmem představí 8hodinovou pracovní dobu, kdy máte nárok na jednu půlhodinovou pauzu na oběd. Takže když začnete kolem 8 hodiny ráno, tak v 16:30 vypínáte počítač a míříte domů. Ačkoliv je toto stále nejčastější varianta, čím dál více zaměstnavatelů se snaží přizpůsobit dnešním požadavkům. Toho mohou docílit právě nastavením pružné pracovní doby.
Přestávka v práci
Přestávka v práci není součástí pracovní doby, a proto se například pauza na oběd do pracovní doby nepočítá. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pauzu nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Tato pauza by měla být nejméně 30 minut dlouhá. Pracovní doba se tak o těchto 30 minut prodlužuje. Pokud do práce přijdete v 8 hodin ráno, tak vaše 8hodinová pracovní doba uběhla až v 16:30, včetně půlhodinové pauzy na oběd.
Pokud z nějakého důvodu nemůže zaměstnavatel poskytnout takto dlouhou přestávku, může ji nahradit dvěma 15minutovými, které se do pracovní doby započítávají!
Pružná pracovní doba
Pružná pracovní doba by se také dala nazvat volitelnou pracovní dobou. Zkrátka si sami zvolíte, kdy do práce přijdete, a kdy zase odejdete. Pokud jste ranní ptáče, můžete klidně začít už v 7 ráno. Pokud si naopak raději pár hodin přispíte, stačí vám zapnout počítač v půl jedenácté. Při pružné pracovní době musíte jen dodržovat základní pracovní dobu, kterou stanoví váš zaměstnavatel. Během této doby musíte být k zastižení. Většinou se jedná o 4 až 6hodinový pracovní úsek, z pravidla uprostřed dne (cca. 10:00 – 15:00).
Flexibilní pracovní doba je největší výhodou. Můžete se individuálně každý den rozhodnout, v kolik do práce přijdete a kdy zase odejdete. Záleží na vás, zda jeden den odpracujete pouze 5 hodin a druhý den zase o tři hodiny více. Je to na vaší zodpovědnosti, abyste si hlídali počet odpracovaných hodin, které vám udává pracovní smlouva. Průměrnou pracovní dobu byste měli být schopni naplnit nejdéle během 26týdenního vyrovnávacího období. V případě kolektivní smlouvy se vyrovnávací období prodlužuje na 52 týdnů.
Pružná pracovní doba versus zkrácená pracovní doba
Nepleťte si ale pružnou pracovní dobu se zkrácenou pracovní dobou. Při pružné pracovní době pracuje zaměstnance pořád stejně dlouho, z pravidla 8 denně. Jen zkrátka svůj odchod z práce přizpůsobuje svému příchodu. To znamená, čím dřív přijdete, tím dříve odejdete. Naopak, pokud potřebujete nejdřív odvést ráno děti do školky nebo školy, můžete tak v klidu učinit, aniž by vás šéf naháněl. Při zkrácené pracovní době se vás netýká "klasická 8hodinovka".
Základní pracovní doba
Během základní pracovní doby tak musíte být buď na svém pracovním místě, nebo musíte být k zastižení, pokud například pracujete z domova. Základní pracovní dobu si každý zaměstnavatel určuje sám. Velice často je také během této doby vymezena přestávka na oběd, protože zaměstnavatel je povinen vám poskytnout pauzu po 6 hodinách nepřetržité práce. Pauza na jídlo se do základní pracovní doby nepočítá!
Výhody pružné pracovní doby
Snad každý z nás si občas rád přispí. A není nic příjemnějšího, než si v některých dnech, kdy jsme unavení, zkrátka ještě na chvíli zalézt pod peřinu. Pružná pracovní doba nám totiž umožňuje si každý den přizpůsobit aktuálnímu plánu. Neznamená to, že musíme pokaždé chodit až na 10 nebo naopak na 7. Zkrátka si každý den naplánujeme podle toho, jak nám to aktuálně vyhovuje.
Pružná pracovní doba tak může být výhodná pro ty, kteří do práce cestují delší dobu, nebo pro rodiče s malými dětmi, které nejprve musí ráno vypravit do škol či školek. Flexibilní pracovní dobu ocení každý, kdo dává přednost spontánnosti před stereotypem a rutinou.
Má pružná pracovní doba i nevýhody?
Samozřejmě, že má. Představte si, že v práci řešíte akutní problém, na kterém vše stojí a zkrátka potřebujete nějakého kolegu, aby vám pomohl se odpíchnout. Je půl 9 ráno a vy zjistíte, že kolega stále není v práci a přijde až za 2 hodiny. Pro vás to znamená ztráta dvou hodina třeba právě zrovna v den, kdy jste si cíleně přivstali, abyste mohli odejít dříve. Nakonec se z dřívějšího odchodu ještě může vyklubat práce přesčas.
Pružná pracovní doba tak může narušovat pracovní morálku a výkon, pokud kolegové nejsou okamžitě k zastižení. To má sice eliminovat základní pracovní doba, ale ne vždy tomu tak je. Pružnou pracovní dobu také nemusí mít v rámci jedné firmy každý. U některých profesí tato flexibilita zkrátka není možná. Mohou tak vznikat problémy i v rámci jednotlivých firem, kdy jedno oddělení tuto možnost má a jiné ne a musí společně pracovat.
Nerovnoměrná pracovní doba z pohledu zaměstnavatele
Je tedy na každém zaměstnavateli zvážit, zda tento přístup pozvedne morálku v práci, či nikoliv. Co by měl tedy zaměstnavatel zvážit, než se k takovému kroku odhodlá?
Za prvé by měl uvažovat komplexně. Pokud má ve své práci někoho, kdo je relativně samostatný a nepotřebuje k výkonu své práci tolik spolupracovat s ostatními kolegy, asi není problém mu pružnou pracovní dobu povolit. Pokud ale pracuje v rámci nějakého oddělení, kde je třeba spolupráce s dalšími kolegy, musí se zamyslet nad tím, zda tento krok nepřinese více škody než užitku.
Zaměstnavatel může pružnou pracovní dobu povolit jak celému oddělení, tak třeba pouze jednomu zaměstnanci. Vyhovět může například mamince, která se vrací do práce po rodičovské dovolené, a potřebuje být více flexibilní.
Klasická 8hodinovka nebo pružná pracovní doba – co je tedy lepší?
A nad čím by se měl zamyslet zaměstnanec, než začne po svém šéfovi pružnou pracovní dobu vyžadovat?
Za prvé by měl zvážit, zda to jeho práci skutečně usnadní. Byť je dnes moderní pracovat více nezávisle, není nic špatného na tom, mít rád svůj stereotyp. Mnoho lidem naopak vyhovuje mít nad sebou jakýsi bič, který nám jasně říká: „Teď musíš jít do práce!“ Zamyslete se také nad tím, jak pracují vaši kolegové a zda je potřebujete k výkonu své práce. Pokud víte, že zbytek vašich kolegů chodí ráno na 8 do práce, asi nedává moc smysl jako jediný vstávat na 10. Nakonec by na vás ještě kolegové mohli být naštvaní, protože kvůli vašemu pozdnímu příchodu nemohou začít pracovat nebo dát nějaké záležitosti do pohybu. Jako u všeho tedy platí, že je třeba vše nejdříve promyslet a pak až konat.
Tip: Ať už máte v práci jakýkoliv typ pracovní doby, musíte se v kanceláři především cítit dobře. Útulnou kancelář vytvoří nábytek a doplňky ze SCONTO Nábytek. Využijte slevové kupóny SCONTO Nábytek a zřiďte si pracovní místo podle svých představ.
