Úroky z prodlení jsou jedinou možností, jak ze zákona postihnout dlužníka, který neplatí v dohodnutých termínech. Mají věřiteli vynahradit finanční ztráty v důsledku opožděné platby ze strany dlužníka.
Co je to úrok z prodlení
Úrok z prodlení je finanční obnos, který musí dlužník (dnes vydržitel) zaplatit osobě, které něco dluží v případě, že nedostál svým závazkům a včas svůj dluh nesplatil. Slovy zákona se jedná o tzv. prodlení. Úroky z prodlení nevznikají pouze ve chvíli, kdy dlužná osoba za prodlení nezodpovídá. Tato platba není postižení dlužníka, ale nahrazení hodnoty finančního obnosu, se kterým věřitel (dnes zapůjčitel) nemohl do stanovené lhůty operovat. Úrok z prodlení se začíná počítat od dne data splatnosti do chvíle, kdy dlužník zaplatí celou částku. Kolik činí úrok z prodlení, vychází z usnesení vlády a nařízení, které určuje Česká národní banka. Zákon umožňuje také výši úroku smluvně dohodnout.
Úrok z prodlení je ze zákona danou sankcí, kterou je postižen dlužník v případě, že nesplní své povinnosti k věřitelovi včas. Jedná se o částku, která má věřiteli nahradit nemožnost disponovat svými prostředky.
Osobní domluva nebo státní nařízení
Pokud jako věřitel splníte všechny povinnosti, které vyplývají ze zákona nebo smlouvy, máte právo po dlužníkovi chtít, aby vám zaplatil úrok z prodlení. Podle občanského zákoníku mají obě zúčastněné strany možnost se smluvně dohodnout. Ve smlouvě se jasně stanoví výše úroků včetně podmínek a způsobu jejich placení. Smlouva by měla obsahovat podpisy ověřené státní správou, což je služba, kterou poskytuje například Česká pošta. Tyto dohodnuté úroky z prodlení se mohou odlišovat od nařízení vlády. Pokud se věřitel a dlužník smluvně nedohodli, výše úroků se odvíjí od stanovení vlády.
Dlužník by se nikdy neměl dostat do situace, kdy dluží takovou částku, kterou není schopen splácet. Jednou z možností, jak se takové situaci vyhnout, je splátkový kalendář, který může dopad úroků z prodlení zmírnit. Naopak věřitel se může soudně domáhat změny smluvního ujednání. V takovém případě je potřeba doložit, že pro to má pádný důvod a smluvně sjednané podmínky zhoršují jeho stávající pozici či situaci.
Úroky z prodlení a jejich výše vycházejí z nařízení vlády. Věřitel a dlužník mají možnost sepsat smlouvu, ve které si stanoví odlišné podmínky.
Výše úroku z prodlení
V případě, že dojde ke smluvní dohodě mezi věřitelem a dlužníkem, je obvyklé, že se úroky pohybují v určitých mezích. Suma by neměla převýšit zapůjčenou částku a dlužník by tak neměl zaplatit více než dvojnásobek zapůjčeného obnosu. Při půjčce mezi rodinou nebo lidmi, kteří si důvěřují, se smlouva ani úroky z prodlení většinou nepraktikují a celá věc se řídí tzv. dobrými mravy.
Jak vypočítat úrok z prodlení
Úrok z prodlení vychází z výše peněžitého závazku, ke kterému se od uplynutí data splatnosti připočítává každý den úrok z prodlení. V praxi to znamená, že dluh v čase lehce exponenciálně roste. Pro výpočet neexistuje jeden obecně platný vzorec, protože nařízení vlády se v tomto ohledu velmi často mění. Je tedy třeba zohlednit, kdy k danému prodlení došlo a řídit se podle toho patřičným nařízením vlády. Všechny změny právní úpravy je nutné uplatňovat souběžně. Úrok z prodlení se vždy počítá ode dne, v němž prodleva započala. O době trvání prodlení tedy nikdy nerozhoduje moment, od kterého věřitel úroky z prodlení požaduje. Velmi obecně se ale dá uplatnit vzorec, kde úrok z prodlení za dané období v rámci kalendářního roku se rovná dlužné částce v korunách vynásobené roční úrokovou sazbou v procentech pro daný rok. Částka se následně vydělí stem a vynásobí počtem dnů, kterých se prodlení týká.
Pro výpočet úroku z prodlení neexistuje jeden vzorec. Stanovení vlády se často mění a proto je potřeba se řídit usnesením z patřičného roku.
Úroky z prodlení a daně
Také subjekt, který včas neuhradil daň z příjmů fyzických osob, musí počítat s tím, že se ho bude týkat úrok z prodlení. Úrok z prodlení se v tomto případě počítá od čtvrtého dne od data splatnosti. Výše úroku z prodlení se řídí výší repo sazby České národní banky. V případě daní je možné uplatnit nárok na úrok z prodlení pouze za posledních pět let.
U daně z příjmů je možné požádat finanční úřad o odložení platby daně, tzv. posečkání úhrady daně, nebo si zažádat o možnost zaplatit částku ve splátkách. V tomto období není nutné platit úrok z prodlení a nevzniká na něj ani nárok. Místo toho se uplatňuje úrok z posečkané částky, která odpovídá výši repo sazby ČNB v daném roce plus sedm procentních bodů. Finanční úřad nemusí tento úrok z posečkání uplatnit v případě, že by se jednalo o tvrdost uplatněného nároku založenou na sociální nebo ekonomické situaci dané osoby.
