Logičtější reakce na aktuální ekonomickou situaci, jednoznačné vymezení náhradního volna nebo třeba vynechání písemného nesouhlasu zaměstnavatele s nepřítomností zaměstnance. Zákoník práce přináší mnoho změn a my se na některé z nich teď podíváme blíže.
Zákoník práce: novela od poloviny roku 2019
Novela zákoníku práce, které se bude tento článek týkat, by měla nabýt účinnosti od poloviny roku 2019. Není stále jisté, které z upravených bodů doopravdy účinnosti nabudou a které se budou ještě pozměňovat, neprojdou-li celým schvalovacím procesem.
My se zde ale i tak podíváme na výčet několika úprav příplatků k zaměstnání, které se mohou týkat většiny z nás. Předem však upozorňujeme, že pro plné znění zákoníku práce nemusíte chodit daleko, je totiž volně přístupný a pro lepší porozumění této novely je jistě dobré znát celý kontext.
S touto informací v pozadí se tedy pusťme do samotného článku.
Příplatek za přesčasy a za vedení
Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedomluví na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce přesčas, přísluší zaměstnanci podle zákoníku práce adekvátní příplatek, tedy smluvená mzda plus 25 % průměrného výdělku.
Pokud je vám poskytován příplatek za vedení, plat za práci přesčas vám přísluší až po překročení 150 hodin práce přesčas v příslušném roce. Tedy překročení rozsahu práce, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci v kalendářním roce nařídit podle § 93 odst. 2. Jedná-li se však o práci v den pracovního klidu, při pracovní pohotovosti nebo práci v noci, máte právo na plat za práci přesčas vždy.
Práce v den pracovního klidu, během noci nebo při pracovní pohotovosti vedou vždy k příplatku za práci přesčas.
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Minimální mzda byla doteď stanovena nařízením vlády. Podle navržené změny tohoto ustanovení však bude minimální mzda záviset na valorizačním systému (valorizace je jeden ze dvou základních způsobů kompenzace negativního dopadu inflace), který se odvíjí od výše průměrné mzdy.
Za každý ztěžující vliv vám přísluší 10 % z minimální mzdy.
Novela tedy pouze reaguje na tuto změnu. Příplatek se pak logicky odvíjí od aktuální základní měsíční nebo hodinové minimální mzdy, kdy za každý ztěžující vliv přísluší zaměstnanci 10 % z této částky navíc.
Příplatek za rozdělenou směnu
Tento příplatek je výslovně specifikován v § 130 zákoníku práce takto: Příplatek za rozdělenou směnu přísluší zaměstnanci jako kompenzace práce ve ztíženém režimu práce pouze v případě, že pracuje ve směnách, jejichž rozdělení na dvě nebo více částí mu rozvrhl zaměstnavatel.
Jste-li alespoň částečně pánem svého času, příplatek za rozdělenou směnu vám bude nedostupný.
Tato konkrétní specifikace tedy brání tomu, aby příplatek za rozdělenou směnu dostávali i ti zaměstnanci, kteří si pracovní dobu nebo její část rozvrhují sami a nejsou tímto ze strany zaměstnavatele nijak omezováni.
Písemný nesouhlas s nepřítomností již není potřeba
V případě dlouhodobé péče se, pokud nepřítomnosti brání vážné provozní důvody, aktuálně vyžaduje písemný nesouhlas zaměstnavatele s nepřítomností zaměstnance.
Toto se zjednodušuje do formy, kdy je zaměstnavatel jednoduše povinen zaměstnance omluvit, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Velká novela zákoníku práce
Tato tzv. velká novela již jednou se svými mnoha změnami schválena nebyla. Nyní je však stanovena účinnost od 1. července 2019, a je tedy nutné se ve změnách alespoň orientovat a znát svá práva a povinnosti. Stále totiž platí známé tvrzení, že právo přeje bdělým.
