Ekonomice se celosvětově daří a s tím je samozřejmě spojen i růst mezd. Konkrétně v ČR dosahuje průměrná hrubá mzda až k částce 30 000 Kč. Jak jsou na tom pro srovnání ostatní státy?
Průměrná hrubá mzda a medián v ČR
Nejčastějším ekonomickým ukazatelem je průměrná hrubá mzda, nicméně ta v praxi není úplně validní, jelikož na ni dosáhne ani ne třetina obyvatel. Proto je lepší sledovat tzv. medián mezd, který odstraní přehled extrémně vysokých mezd, které pak mohou zkreslovat výsledky. Jedná se o „prostřední hodnotu“, kdy platí, že 50 % mezd je menších nebo rovných a 50 % mezd je větších nebo rovných jak hodnota mediánu. V mezinárodním srovnání se však často používá spíše průměrná hrubá mzda, ale v tomto případě je to celkem reálný úhel pohledu.
Ke konci roku 2017 dosahovala průměrná hrubá mzda v České republice hodnoty 29 050 Kč (pro srovnání přibližně 1 143 EUR). Oproti tomu medián se dostal na hodnotu okolo 25 200 Kč. Za rok tak vzrostl o 7 %, což je téměř stejné zvýšení jako v případě průměrné hrubé mzdy. Také je dobré uvést, že v jednotlivých krajích se výše mzdy podstatně liší – například pro Prahu platí průměrná hrubá mzda cca 37 000 Kč, ale pro Zlín je to pouze částka okolo 25 000 Kč. Dobré je také zmínit minimální mzdu, která se nám od ledna 2018 zvýšila na 12 200 Kč (na přepočet 490 EUR). Německo vykazuje průměrnou minimální mzdu na přepočet 40 000 Kč hrubého (cca 1 600 EUR). Pokud však vezmeme v úvahu inflaci, tak čistý roční růst mezd se pohybuje okolo 4,2 %.
Pro výpočet čisté mzdy je vhodné využít online nástroj: mzdová kalkulačka.
Ze současné situace na trhu jasně vyplývá, že tento trend není dlouhodobě udržitelný, jelikož vzrostla i produktivita práce a mzdové náklady firem téměř o 2 % ročně. S tím je spojená i snížená cenová konkurenceschopnost firem. Nejvíce mzdy rostly v segmentu gastronomie a pohostinství, ve zdravotnictví a veřejné správě. Nárůst ve všech sektorech se pohybuje okolo 10 % za rok.
Průměrná hrubá mzda může být zkreslujícím údajem, proto je dobré sledovat i medián mezd nebo využít mzdovou kalkulačku.
Porovnání s ostatními zeměmi je někdy šokující
Začněme se srovnáním s Německem, kde průměrná hrubá mzda dosahuje 3 700 EUR, což je na přepočet 92 500 Kč. Navíc německé ekonomice se navíc daří, takže jejich mzdy ještě porostou. Rakousko je na tom velmi podobně – dostáváme se na průměrnou hrubou mzdu za rok 2016 ve výši 3 400 EUR, což vychází na 85 000 Kč.
V devadesátých letech padl v Česku odvážný názor z řad politiků a to takový, že doženeme rakouskou ekonomiku. Sice se o to snažíme, ale jde to velmi pomalu. Před pár lety bylo někde dokonce uvedeno, že Rakousko doženeme až v roce 2080, což nejsou příliš slibné vyhlídky.
Pojďme se také podívat na státy, které jsou na tom ve srovnání s námi naopak hůře. Jedná se konkrétně o Maďarsko, Slovensko a Polsko. V Maďarsku se na přepočet z jejich forintů dostaneme na průměrnou hrubou mzdu ve výši cca 22 600 Kč. Na Slovensku jsme o něco výše, jedná se o částku okolo 23 900 Kč a naopak Polsko nás překvapivě dohání se svou průměrnou hrubou mzdou ve výši 27 300 Kč. Určitě je dobré vědět, že na tom nejsme nejhůře v rámci bývalého východního bloku a je důležité si uvědomit, že téměř po 40 letech socialismu se nedá očekávat, že nárůst mezd bude u nás stejný, jako třeba v Rakousku. Naše země se z toho všeho musí „dostat“ a postupně se snad alespoň trochu více přiblížíme právě Rakousku.
Je velkou otázkou zda-li doženeme někdy rakouskou ekonomiku. V současné době je jejich průměrná mzda okolo 85 000 Kč. Takový plat u nás bere například obchodní ředitel.
Uklízečka v Bavorsku si vydělá více, než účetní u nás
Je to bohužel smutné, ale pracovník úklidové firmy si v průměru v Německu vydělá 48 000 Kč hrubého a u nás na tuto mzdu sotva dosáhne účetní. Někteří lidé navíc tvrdí, že Němci sice berou více, ale platí více i za bydlení a jídlo. Jenže to je omyl – ceny za jídlo jsou téměř srovnatelné s těmi u nás a co se týče kvality, je Německo zase dál. Bydlení je také srovnatelné, ale rozhodující je fakt, že Čech dá že svého platu na bydlení přibližně 40 % své mzdy, kdežto Němec okolo 20 %. Samozřejmě se mzdy v Německu také liší dle jednotlivých oblastí, ale i tak se dá říci, že příjmy u nás v rámci vyšších pracovních pozic jsou srovnatelné s nekvalifikovanou pracovní silou v Německu.
Pokud byste jeli do Německa pracovat jako úklidový pracovník, tak byste si velmi pravděpodobně vydělali více, než máte na současné pozici.
Porovnání zdanění příjmů u nás a ve světě
Pojďme se ještě podívat na zdanění mezd, které je v zemích střední Evropy značně odlišné. V ČR je zdanění průměrné hrubé mzdy ve výši 43 %. Z platu nám toho tedy opravdu moc nezbyde a konkrétně pro pravicově zaměřené občany je toto hodně vysoké číslo.
Zdanění průměrné hrubé mzdy podle OECD
- Belgie - 54 %
- Německo - 49,4 %
- Maďarsko - 48,2 %
- Rakousko - 47,1 %
- ČR - 43 %
- Švédsko - 42,8 %
- Slovensko - 41,5 %
- Polsko - 35,8 %
Nejvíce na daních odvedou Belgičané a Němci. Naše země je zhruba někde uprostřed hranice daňového zatížení v porovnání s ostatními. Německo je vnímáno jako velmi solidární země stejně jako severské státy. Nejmenší srážkou je zdaněna mzda v Polsku, konkrétně o 8 % méně než u nás v ČR.
V minulém roce se navíc u nás uvažovalo o zavedení dvou pásem zdanění příjmu. Návrh byl takový, že lidé s příjmy do 30 000 Kč by podléhali zdanění ve výši 12 % a naopak lidé s příjmy nad 50 000 Kč by měli povinnost zdanit své příjmy 32 % sazbou. Samozřejmě toto vyvolalo bouřlivé diskuze u jednotlivých profesí, proto je zatím zachováno jedno pásmo a to 15 % srážková daň pro všechny profese. Součet 43 % je vypočítaný jako celkový mzdový náklad, tedy mzdy a pojistného hrazeného zaměstnavatelem. Počítá se z průměrného příjmu svobodného a bezdětného zaměstnance.
Vážený průměr se používá v běžném životě například pro výpočet váženého průměru známek, výpočet průměrné mzdy nebo třeba průměrného úroku.
Důležité je ještě zmínit tzv. „solidární daň“, která se týká zaměstnanců, ale i podnikatelů, kteří mají příjmy nad 100 000 Kč hrubého měsíčně. Tito lidé jsou pak povinni zaplatit ještě 7 % navíc z částky nad limit, přičemž se jedná ročně o částku okolo 1 300 000 Kč. Vše, co je nad tuto částku je třeba zdanit ještě sazbou 7 % navíc, jelikož dle státu se jedná o lidi s velmi vysokými příjmy. Otázkou je, do jaké míry je toto spravedlivé a proč by někdo, kdo je úspěšný, ať už v zaměstnání nebo ve svém podnikání, měl na toto doplácet vyšším zdaněním.
Podívejte se také na článek o platových třídách.
